13. 6.: Konference o hlasování v Radě EU pod záštitou premiéra

V pátek 13. června v 10 hodin začne v Praze mezinárodní vědecká konference věnovaná alternativním modelům hlasování v Radě Evropské unie.
Cílem konference je přispět k diskusi o rozhodovacím procesu v Radě, jehož vývoj není ani po podpisu Lisabonské smlouvy ukončen.
Konferenci Systémy hlasování v Radě pořádá Úřad vlády pod záštitou premiéra Mirka Topolánka, společně s European Centre Natolin, za podpory frakce EPP-ED. Jako řečníci vystoupí doc. Běla Plechanovová, která se v českém prostředí problematice dlouhodobě věnuje; Ewa Osniecka-Tamecka, prorektorka evropského centra v Natolinu, která byla jedním z dvou hlavních vyjednávačů Polska o Lisabonské smlouvě; dále Wojciech Słomczyński, který je spoluautorem tzv. Jagellonského kompromisu, alternativního modelu určování hlasovací moci pro jednotlivé členské státy v Radě. Čtvrtým řečníkem bude Moshé Machover, matematik, působící na London School of Economics, který se dlouhodobě věnuje zkoumání vztahu hlasovací moci a hlasovací váhy členských států v Radě. Konferenci povede europoslanec za EPP-ED Jan Zahradil, který byl jedním z dvou hlavních vyjednavačů ČR o Lisabonské smlouvě (společně s Jiřím Šedivým).

Místo: Lichtenštejnský palác, U Sovových mlýnů 4/506, Praha 1

Tiskový odbor Úřadu vlády ČR

Informace o Radě EU a jejím hlasování
Rada EU je jednou ze tří hlavních institucí Evropské Unie, společně s Evropskou Komisí a Evropským parlamentem (EP) a je také jedinou institucí EU, která je založena na mezivládním principu. Setkání hlav států a vlád, tzv. Evropská rada, je samostatným orgánem, který nově zakotvuje Lisabonská smlouva.
Rada může rozhodovat několika způsoby: 1/ hlasováním prostou většinou hlasů, 2/ jednomyslnost a 3/ hlasováním kvalifikovanou většinou, které umožňuje, aby se přijetí aktu nezúčastnily všechny státy, nicméně akt je závazný pro všechny. Právě hlasování kvalifikovanou většinou je jednou z nejdiskutovanějších otázek nejenom při přijímání nové smluvní úpravy ale i při každém rozšíření EU. Důvodem diskusí bylo rozdělení hlasů, kterými pak členské státy při hlasování disponovaly a které následně určovaly jejich hlasovací moc.
Hlasování kvalifikovanou většinou se po celou dobu jeho existence výrazně neměnilo ve své podstatě, měnila se výška prahu pro přijetí aktů a počet hlasů, a to jak pro jednotlivé členské státy tak celkový počet, v závislosti na rozšiřování). Lisabonská smlouva tento princip zásadně mění – pro určování hlasovací moci nebude již určující počet hlasů, který je stanovený ve smlouvách, ale počet obyvatel a počet členů Rady. V případě úspěšné ratifikace Lisabonské smlouvy vstoupí tato změna v platnost v roce 2014 , resp. až v roce 2017 (v případě tzv. přechodného období).