Nejčastější otázky a odpovědi k návrhu nového Jednacího řádu vlády

Proč se připravuje nový Jednací řád vlády?

Současný Jednací řád vlády byl schválen v roce 1998 a během téměř třiceti let byl přibližně třicetkrát novelizován. Jeho text je proto v některých částech nepřehledný, obsahuje zastaralá nebo již nevyužívaná ustanovení a neodpovídá současné podobě právního řádu ani zavedené praxi jednání vlády.

Navržený Jednací řád vlády představuje především systematické přepracování stávající úpravy. Zachovává její základní principy, zpřehledňuje text, odstraňuje obsoletní ustanovení a promítá do něj dlouhodobě uplatňovanou praxi. Návrh byl připraven odbornými útvary Úřadu vlády na základě praktických zkušeností s organizací jednání vlády, nikoli jako reakce na politické zadání.

Mění se pravidla připomínkového řízení?

Nemění.

Návrh nijak nemění pravidla připomínkového řízení u legislativních návrhů. Ta jsou upravena Legislativními pravidly vlády, která zůstávají beze změny. Jedinou navrženou úpravou Legislativních pravidel vlády je rozšíření okruhu připomínkových míst o dětského ombudsmana.

Ani u nelegislativních materiálů nedochází k věcným změnám. Možnost udělit výjimku z připomínkového řízení je součástí Jednacího řádu vlády již od roku 1998 a nový návrh ji pouze přebírá. Naopak se zpřesňuje dosavadní úprava a vypouští se obecná výjimka, která byla formulována nejasně.

Posiluje návrh pravomoci předsedy vlády?

Ne.

Navržené změny nepřinášejí nové pravomoci předsedy vlády. Pouze zpřesňují ustanovení tak, aby odpovídala Ústavě, kompetenčnímu zákonu i dlouhodobé praxi fungování vlády.

Předseda vlády podle čl. 77 Ústavy organizuje činnost vlády, řídí její schůze a odpovídá za jejich průběh. Navrhovaná úprava tuto skutečnost pouze promítá do textu Jednacího řádu vlády.

Mění se pravidla pro nakládání se zvukovými záznamy z vlády?

Nemění.

Zvukové záznamy se nezveřejňovaly nikdy. Skutečnost, že zvukové záznamy z vlády nelze poskytnout po dobu 30 let od jejich pořízení, vyplývá ze zákona, a to konkrétně z § 28 zákona č. 2/1969 Sb., tzv. kompetenční zákon. Tato úprava byla schválena na základě návrhu předloženého vládou Petra Fialy. Jednací řád vlády se zde pouze uvádí do souladu se zákonem, žádné omezení nezavádí a ani by nemohl, protože pravidla stanovuje zákon.

Posiluje se postavení vedoucí Úřadu vlády?

Ne.

Vedoucí Úřadu vlády již dnes vystupuje jako předkladatel materiálů souvisejících s činností Úřadu vlády. Návrh pouze zpřesňuje formulace a odráží skutečnost, že právě Úřad vlády podle kompetenčního zákona zabezpečuje odbornou, organizační a technickou činnost vlády.

Omezují změny transparentnost jednání vlády?

Ne.

Rozhodnutí vlády i nadále zůstávají zveřejňována stejným způsobem jako dosud. Návrh nezavádí žádná nová omezení přístupu veřejnosti k informacím o rozhodování vlády.

Úprava pořizování a využívání zvukových záznamů pouze přenáší dosavadní pravidla z přílohy Jednacího řádu přímo do jeho textu. Skutečnost, že zvukové nebo audiovizuální záznamy nelze po dobu 30 let poskytovat podle zákona o svobodném přístupu k informacím, vyplývá přímo z § 28 kompetenčního zákona. Nejde tedy o nové pravidlo zaváděné Jednacím řádem vlády.

Mění se pravidla pořizování zápisů z jednání vlády?

Pouze formálně.

Navrhuje se vypustit povinnost evidovat hlasování jednotlivých členů vlády u vybraných typů materiálů. Toto ustanovení již řadu let postrádá praktický význam a jeho formulace je zastaralá a nejasná.

Rozhodnutí vlády budou i nadále zveřejňována a vláda jako kolektivní orgán bude nadále rozhodovat stejným způsobem jako dosud.