Na pravou míru
29. 8. 2016 13:48
Komentář na článek echo24.cz „Tři smrtelné hříchy Sobotkovy vlády“
Smysl důchodové reformy
Je logické, že v oblasti důchodů vláda zrušila tzv. 2 pilíř, který způsobil rozkladné odčerpávání peněz z průběžného systému a který fakticky vyhovoval jen úzké skupině vysoko-příjmových občanů. Vláda posléze přistoupila k úpravám stávajícího systému, které ale nutně nejdou proti všem ustanovením tzv. malé důchodové reformy (2011). Nepochybně problematizují neomezené zvyšování věku odchodu do důchodu. Nevzdáváme se každých pět let hodnotit vhodnost nastavení důchodového věku. Považujeme ale za nezbytné stanovit hranici, která by např. reflektovala, že ve většině profesí lidé nejsou schopni pracovat do 70 let. Argument, že zastropování důchodů samo o sobě povede k narušení stability celého systému a nedostatku finančních prostředků na výplatu důchodů, je ale lichý. Nebere v potaz jednak zmíněnou snahu o korekci v návaznosti na demografický vývoj. Zejména ale nebere v potaz dopad aktivní politiky zaměstnanosti současné vlády. Česká správa sociálního zabezpečení letos v lednu konstatovala, že důchodový účet je v nejlepší kondici za posledních pět let a jeho loňský deficit ve výši 33,6 mld. Kč je plně financovatelný z příjmů rostoucí české ekonomiky. Více zaměstnaných přeci znamená více příjmů pro důchodový účet.
Vláda chce současně uplatňovat aktivní prorodinnou politiku, ať už jde o již schválenou slevu na dani pro rodiny s více dětmi či rozšíření porodného, tak i plánované zohledňování tzv. náhradních dob péče o děti v rámci sazby sociálního pojištění či další podporu rodin. Na druhou stranu je třeba říct, že by imperativ samotného „šetření“ nikdy neměl jít na úkor lidské potřebnosti.
Logika příjmů a logika přerozdělování
Samotné zvýšení mandatorních výdajů, které tak moc leží v žaludku kritiků současné vlády, tedy není hříchem. Ostatně ke zvyšování výdajů v minulosti opakovaně přistupovaly i pravicové vlády. Zvyšování příjmů státního rozpočtu a podpora ekonomického růstu je jednou z priorit této vlády – a je třeba důrazně říct, že tato priorita nezůstala jen na papíře. Vláda snížila nezaměstnanost, která letos v červnu dosáhla 5,2 % a je druhá nejnižší v celé EU hned po Německu. Výrazně se zvýšil výběr inkasa daně z příjmů právnických osob; v důsledku vyšší zaměstnanosti, růstu platů a mezd také výrazně rostl objem pojistného na sociální a veřejné zdravotní pojištění a výběr spotřební daně. Jednou z priorit vlády, jak je vymezena v Koaliční smlouvě, je i „nesmlouvavý boj proti všem formám korupce, závažné hospodářské kriminality“ apod. Vláda se během celého dosavadního působení snaží zamezit zneužívání a obcházení daňových předpisů: usiluje o digitalizaci správy daní, efektivní vykazování tržeb z maloobchodního prodeje zboží a služeb, rozšíření pravidel týkajících se přenesení daňové povinnosti k DPH a zlepšení komunikace mezi orgány státní správy.
Vláda nerozhazuje, ale chová se jako řádný hospodář
Obdobnou úvahou jsou vedeny snahy pravidelně valorizovat platby za státní pojištěnce. I tyto valorizace jsou vázány na ekonomické parametry, jako je růst inflace, růst průměrné mzdy ve zdravotnictví. V tomto ohledu dává smysl odstropování plateb zdravotního pojištění. Vláda chce moderní zdravotní péči s dobrými doktory. Investice do zdraví občanů nejsou zahozenými penězmi.
Další změny v důchodovém systému, změny ohledně plateb v oblasti zdravotního pojištění atd. jsou přirozeně věcí dalšího jednání koaličních stran, a to i o rozpočtu na následující rok. Žádné z uvedených jednání koaličních partnerů však neprobíhá pod taktovkou obchodních zájmů kteréhokoliv z členů vlády. Žádná z koaličních stran nebude nikdy handlovat s veřejnými penězi ve prospěch jakékoliv soukromé společnosti, tak jak se autor snaží v závěru článku čtenáři podsunout. Naopak tato vláda je tou, která do parlamentu předkládá zákon o střetu zájmů.
Poznamenejme také, že politika současné koalice dosud nebyla založena na zvyšování daní. Základní daně se nijak nezvýšily a proti tvrzení kritika dodejme, že vláda – oproti vládám pravicovým – nezvyšovala, ale naopak snižovala úroveň DPH. Od 1. 1. 2015 zavedla 10% sazbu DPH na léky, knihy a dětskou výživu.
Chápat současnou vládu jako tu, která pouze „nekontrolovatelně zvyšuje mandatorní výdaje“ a „nesnesitelně přerozděluje“, je z výše uvedeného věc prostě mylná. „Nesnesitelné přerozdělování“, tedy přerozdělování od chudých k bohatým, měla na svědomí naopak pravice. Vláda činí a vždy bude činit všechny změny s ohledem na život občanů i na potřeby státní kasy.
Ing. Michal Pícl, ředitel Odboru analýz a informací Úřad vlády ČR