Ze zasedání Rady pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy EU (GAERC) 15. 9. 2008
Vládní portál přináší výběr ze závěrů zasedání GAERC, které se uskutečnilo V bruselu ve dnech 15. a 16. září 2008. Hlavními tématy byly kromě Gruzie a Běloruska také postoj EU k Zimbabwe, Západnímu Balkánu a Somálsku. Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg se v rámci zasedání setkal s kyperským kolegou Mrkosem Kyprianou.
Závěry Rady ke Gruzii (2889. zasedání)
Rada přijala následující závěry:
"1. Rada vítá dohodu o realizaci plánu z 12. srpna ujednanou v Moskvě a ve Tbilisi dne 8. září díky prostřednictví Evropské unie. Tato dohoda musí v prvé řadě vést k úplnému stažení ruských ozbrojených sil z oblastí sousedících s Jižní Osetií a Abcházií na linie z doby před vypuknutím nepřátelských akcí, a to do 10 dnů od nástupu mezinárodních mechanismů do těchto oblastí, včetně minimálně 200 pozorovatelů Evropské unie, k němuž má dojít nejpozději 1. října 2008.
2. Rada připomíná závěry Evropské rady z 1. září a vybízí všechny strany, aby v celém rozsahu splnily tuto dohodu, stejně tak jako dohodu z 12. srpna, a to účinně a v dobré víře, ve stanovených lhůtách, včetně stažení všech ruských ozbrojených sil a vrácení gruzínských vojsk na obvyklá stanoviště.
3. Rada připomíná, že Evropská unie je připravena splnit svou úlohu pro urovnání této krize, včetně akcí v terénu a při budoucích mezinárodních jednáních a jejich přípravě a také při podpoře snah, jejichž cílem je mírové a trvalé řešení konfliktů v Gruzii. Rada připomíná, že mírové a trvalé řešení konfliktů v Gruzii musí být založeno na plném respektování principů nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti, které jsou uznávány mezinárodním právem, Finálním aktem Helsinské konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě a rezolucemi Rady bezpečnosti OSN. V tomto kontextu Rada lituje jakékoliv akce, která odporuje řešení založenému na těchto principech.
4. Rada podporuje myšlenku nezávislého mezinárodního šetření konfliktu v Gruzii.
5. Rada se rozhodla jmenovat pana Pierre Morela zvláštním zástupcem Evropské unie pro krizi v Gruzii.
6. V souladu se závěry mimořádné Evropské rady ze dne 1. září se Rada rozhodla v rámci evropské bezpečnostní a obranné politiky zahájit v Gruzii civilní nezávislou pozorovací misi, která bude probíhat do 1. října podle podmínek sjednaných v dohodě z 8. září v úzké koordinaci s OBSE a OSN, a bude doplňovat mezinárodní mechanismy pozorovací mise OSN v Gruzii a OBSE. Rada s uspokojením bere na vědomí oznámení o přispění ze strany členských států na rozmístění nejméně 200 pozorovatelů do 1. října.
7. Rada vyzývá Komisi, aby aktivně a rychle připravila konferenci dárců, jejímž cílem bude pomoc při rekonstrukci a obnově gruzínské ekonomiky, jakož i pomoc s návratem vystěhovaných osob. Tato by měla být realizována příští měsíc v Bruselu se zřetelem na celkové vyhodnocení potřeb. Rada vzala na vědomí návrh Komise mobilizovat finanční pomoc Gruzii, jež by mohla být ve výši 500 milionů EUR na období let 2008 - 2010 za současného dodržení finančních perspektiv. Rada rovněž vyzývá členské státy, aby si na tuto konferenci připravily významné přispění ve formě finanční podpory. Oceňuje závazek Komise směřující k posílení vztahů EU - Gruzie, zejména tím, že urychlí přípravné prace pro udělování víz a znovupřijetí, jakož i pro volný obchod."
Závěry Rady k Bělorusku
Rada přijala následující závěry
"1. Rada vítá to, že běloruské úřady propustily mezi 16 a 20 srpnem politické vězně p. Alyaksandra Kazulina, p. Syarhei Parsyukeviche a p. Andreie Kima. Rada s uspokojením konstatuje, že jejich propuštění znamená, že v současné době nejsou v Bělorusku vězněni žádní další mezinárodně uznávaní političtí vězni.
2. Rada zdůrazňuje, že na propuštění všech politických vězňů jako na významný krok vedoucí k tomu, aby Bělorusko převzalo základní hodnoty demokracie, úcty k lidským právům a vládě práva s tím, že to byla podmínka k tomu, aby Evropská unie přezkoumala restriktivní opatření, která se v současnosti vztahují na některé vedoucí osobnosti v Bělorusku a k postupnému obnovení vztahů s Běloruskem. Rada však, nicméně, zůstává znepokojena jinými významnými aspekty situace v oblasti lidských práv v Bělorusku.
3. Rada by rovněž ráda zdůraznila, že demokratický průběh parlamentních voleb dne 28. září představuje pro Bělorusko další příležitost demonstrovat svou úctu k demokratickým hodnotám. Rada, povzbuzena závazkem běloruských úřadů, doufá, že tyto volby budou pluralistické a budou znamenat skutečný pokrok směrem k respektování mezinárodních a evropských standardů. V této souvislosti vítá rozmístění pozorovatelů OSCE/ODIHR a zdůrazňuje význam toho, aby tito pozorovatelé měli zaručen účinný přístup ke všem stádiím volebního procesu včetně sčítání hlasů. Dále zdůrazňuje důležitost garance práv opozice jak ohledně práva kandidovat tak i přístupu do volebních komisí a médií.
4. Rada bude vyhodnocovat situaci v Bělorusku ve světle parlamentních voleb a pokroku, který Bělorusko učiní při přijímání hodnot demokracie a lidských práv a je připravena začít přezkoumávat restriktivní opatření proti běloruským vedoucím představitelům a přijmout pozitivní a konkrétní opatření, která by mohla vést k postupnému obnovení styků s Běloruskem, včetně schůzky mezi trojkou Evropské unie a běloruským ministrem zahraničních věcí. V této souvislosti připomíná možnosti nabízené evropskou politikou sousedství včetně dokumentu o nabídce Evropské unie Bělorusku v listopadu 2006. Evropská unie je v tomto kontextu připravena zvýšit objem svých úředních, obchodních a kulturních výměn s Běloruskem a podstatně zvýšit svou bilaterální pomoc. Rada by rovněž ráda zdůraznila prospěch, který by Bělorusko mohlo získat z regionálních forem spolupráce vybudovaných Evropskou unií."
Více informací o všech projednaných tématech a přijatých závěrech naleznete na oficiálních stránkách GAERC, odkud jsou pro informaci převzaty také dvě výše uvedené zprávy.
