Výběr z programu jednání vlády ČR 17. září 2008
Přinášíme informační materiál k některým bodům z programu jednání vlády, které se uskuteční ve středu 17. září bez účasti premiéra M. Topolánka. Premiér se z oficiální návštěvy ukrajiny vrátí až ve večerních hodinách.
Návrh Dohody mezi vládou České republiky a vládou Rakouské republiky o spolupráci v oblasti kultury, školství, vědy, mládeže a sportu
Vztahy k sousednímu Rakousku patří pro podobné politické zájmy, úzké ekonomické vazby, blízkou kulturní spřízněnost a četné občanské kontakty mezi priority české zahraniční politiky. O jejich prohlubování svědčí kromě vysoké frekvence politických kontaktů především intenzita vzájemné spolupráce, z níž významným způsobem profitují obě strany. Partnerstvím obou zemí v rozšířené Evropské unii získala tato relace novou dimenzi, která se projevuje i v kulturní spolupráci.
Pro oblast kultury, školství a vědy platí dosud jako základní smluvní dokument Dohoda mezi ČSSR a Rakouskou republikou o spolupráci v oblasti kultury, školství a vědy, podepsaná 22. 11. 1977. V říjnu 2002 bylo dohodnuto, že obě strany budou tolerovat starou kulturní dohodu a o nové smlouvě se začne jednat až po vstupu ČR do EU. Na základě tohoto ujednání přišla rakouská strana v polovině roku 2004 s novou iniciativou k uzavření kulturní dohody a bylo dohodnuto, že pracovní návrh připraví česká strana.
První návrh kulturní dohody předala česká strana rakouské straně koncem roku 2004. Jednání byla v první fázi vedena diplomatickou cestou. Ke konečnému projednání dohody se uskutečnila na žádost rakouské strany v prosinci 2007 expertní schůzka, které se za českou stranu zúčastnili zástupci MZV ČR, MŠMT ČR a MK ČR. Výsledkem této schůzky byl text parafovaný vedoucími obou delegací. V následném meziresortním schvalovacím řízení vznesla MV ČR a MŠMT ČR několik dodatečných připomínek a také rakouská strana požádala o jednu úpravu v textu. Schválení změn proběhlo výměnou nót. Výsledný návrh dohody zahrnuje oblast školství, kultury, vědy, mládeže a sportu a respektuje podněty a návrhy příslušných českých resortů a institucí. Zvláštní důraz je kladen na otázky vzdělávání, a to na všech stupních, včetně celoživotního vzdělávání. Pozornost je zaměřena rovněž na oblast jazykového studia a podpory šíření jazyků smluvních stran. V části věnované kultuře je zdůrazněna podpora různých forem kulturní výměny tak, aby přispěla k prohlubování vzájemného poznání. Odpovídajícím způsobem je vyjádřena rovněž podpora rozvoji vědeckých styků a spolupráce. V návrhu dohody je také zařazen článek týkající se existence Českého centra ve Vídni, resp. Rakouského kulturního fóra v Praze, což je potřebný krok především pro fungování Českého centra ve Vídni, které v současnosti nemá smluvní ukotvení. Návrh kulturní dohody předpokládá zřízení Smíšené česko-rakouské komise, která bude vytyčovat konkrétní podmínky plnění dohody, případně navrhovat programy spolupráce. Návrh dohody neobsahuje kontroverzní články, které byly zařazeny v návrzích zpracovávaných v letech 1997-2001 a které se vstupem ČR do EU staly neaktuálními. Obě strany od uzavření nové mezivládní kulturní dohody, která nahradí již zastaralou smlouvu z roku 1977, očekávají, že vytvoří aktuální smluvní rámec, který podpoří kvalitativně i kvantitativně další prohlubování česko-rakouské spolupráce v kulturní, školské a vědecké sféře.
Nová kulturní dohoda bude sjednána jako smlouva vládní, která nevyžaduje schválení Parlamentem ČR. Její text je v souladu s právním řádem České republiky, s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva, se závazky vyplývajícími z členství České republiky v Evropské unii i se závazky převzatými v rámci jiných platných smluv.
Návrh byl SCHVÁLEN.
Bezúplatný převod některého majetku státu, s nímž je příslušné hospodařit Ministerstvo obrany, do vlastnictví územních samosprávných celků
Územní samosprávné celky - města a obce Stříbro, Příbram, Mladkov, Bílý Újezd, Přelouč, Květná, Jaroměř, Jistebnice, Číměř, Dešná, Nová Bystřice, Písečná, Stěbořice, Karlovice, Široká Niva, Branná, Velké Heraltice, Horní Benešov, Háj ve Slezsku, Potštát, Březová a Jihočeský kraj požádaly o bezúplatný převod vlastnictví některých nepotřebných vojenských objektů a pozemků tvořících s těmito objekty jeden funkční celek a movitého majetku tvořícího vybavení těchto objektů podle zákona č. 174/2003 Sb., o převodu některého nepotřebného vojenského majetku a majetku, s nímž je příslušné hospodařit Ministerstvo vnitra, z vlastnictví České republiky na územní samosprávné celky.
Předmětný majetek byl již nabízen ostatním organizačním složkám státu a státním organizacím. O navrhované nepotřebné vojenské objekty a pozemky neprojevila zájem žádná organizační složka státu ani státní organizace. Uvedené vojenské objekty a pozemky tedy již nejsou potřebné pro ostatní organizační složky státu nebo státní organizace a předmětný majetek mohl být proto podle § 21 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, prohlášen za nepotřebný pro stát. O nepotřebnosti majetku navrženého k převodu bylo vydáno písemné rozhodnutí podle ustanovení § 14 odst. 7 zákona č. 219/2000 Sb.
Ministerstvo obrany navrhuje na základě žádostí příslušných územních samosprávných celků a podle jejich konkrétní situace nemovitý majetek v celkové účetní ceně 144 950 tis. Kč, uvedený v příloze k návrhu usnesení vlády, darovat bez omezujících podmínek do vlastnictví těchto územních samosprávných celků podle zákona č. 174/2003 Sb. Účelem převodu majetku je provedení revitalizace území nepotřebných vojenských objektů a souvisejících pozemků a jejich začlenění do městských aglomerací pro zvýšení zaměstnanosti a podporu podnikání v regionech těchto měst a obcí. Darování majetku napomůže také ke zmírnění negativních dopadů reformy ozbrojených sil v regionu na život občanů a hospodářskou situaci. Současně se jedná i o hospodárnější naložení s nepotřebným majetkem státu, jelikož dotčené objekty jsou technicky a morálně zastaralé, stát zabezpečuje a hradí údržbu tohoto majetku a vynakládá značné finanční prostředky na jeho ochranu, aby nedocházelo k poškození, zničení, ztrátě a odcizení státního majetku.
Návrh byl SCHVÁLEN.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 161/1999 Sb., kterým se vyhlašuje Národní park České Švýcarsko a mění se zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo životního prostředí zpracovalo návrh zákona, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 161/1999 Sb., kterým se vyhlašuje Národní park České Švýcarsko a mění se zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
Hlavním cílem navrhovaného zákona je odstranění vad transpozice směrnice Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků a směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (formální upozornění Komise na porušení Smlouvy o ES č. 2006/2130 a č. 2006/2143). Další změny vyplývají z úkolů uložených vládou usnesením k materiálu „Identifikace problémových oblastí vybraných právních předpisů k ochraně životního prostředí ve vztahu k výrobní a podnikatelské sféře, včetně návrhů opatření“ a k materiálu „Souhrnná analýza kompetencí vykonávaných orgány územních samosprávných celků.“
Nově se upravuje výkon státní správy na území národních parků a chráněných krajinných oblastí. Na základě připomínek krajských úřadů a po vyhodnocení nezbytnosti komplexního uplatňování nástrojů ochrany přírody na celostátní úrovni pro druhy a území s národním významem, se navrhuje zřízení Agentury ochrany přírody a krajiny ČR jako správního úřadu vykonávajícího státní správu. Dosavadní Agentura ochrany přírody a krajiny je existující organizace zřízená Ministerstvem životního prostředí, která se vnitřně člení na 14 středisek a 24 správ chráněných krajinných oblastí a její označení za správní úřad umožní efektivní správu ve zvláště chráněných území s národním a mezinárodním významem. Zatímco správy chráněných krajinných oblastí se stanou součástí Agentury, správy národních parků nadále zůstanou samostatnými organizacemi.
Návrh byl ODLOŹEN.
Účast ČR v Iniciativě ke snížení globální hrozby zneužití jaderných a radioaktivních materiálů
Iniciativa ke snížení globální hrozby zneužití jaderných a radioaktivních materiálů (GTRI - Global Threat Reduction Initiative,) byla Spojenými státy americkými (USA) vyhlášena v roce 2004 ve spolupráci Ruskou federací (RF) a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE). Česká republika (ČR) se k ní připojila od jejího počátku a ministerstvo zahraničních věcí (MZV) je národním kontaktním místem proto tuto iniciativu. Cílem GTRI je shromáždit jaderné materiály, které by mohly být zneužity pro výrobu jaderné zbraně nebo „špinavé bomby“ na několika málo místech na světě, a tam je postupně zpracovat. Jde o součást komplexního programu USA z r. 1978, který vytváří technické a ekonomické podmínky pro převedení výzkumných reaktorů z využívání vysoce obohaceného jaderného paliva na palivo s nízkým obohacením (méně než 20% izotopu uranu 235). Program pro odvoz jaderného paliva vyrobeného v USA ze zahraničních reaktorů americké produkce úspěšně probíhá již několik let a GTRI jej rozšířila i na palivo ruského původu.
ČR se již účastnila společného projektu MAAE č. RER/4/028 v rámci GTRI společně s USA a RF. Jeho cílem je navrácení vyhořelého vysoce obohaceného jaderného paliva ruského původu využívaného ve výzkumných reaktorech do země výrobce. Ve spolupráci s MAAE a Ministerstvem energetiky Spojených států (US DoE) se již uskutečnilo devět transferů jaderných materiálů do země původu (RF), z toho tři významné repatriace vysoce obohaceného jaderného paliva. Z ČR byl v prosinci 2004 odvezen vysoce obohacený uran zabavený v r. 1994 na území ČR. Šlo o jeden z největších případů nelegálního obchodu s touto látkou ve světovém měřítku. Dále bylo v r. 2005 vyměněno vysoce obohacené jaderné palivo z školního reaktoru na ČVÚT v Praze za nízko obohacené. Byl to první reaktor s ruským palivem, u něhož proběhla změna paliva na nízko obohacený uran. V r. 2007 bylo s finanční pomocí USA repatriováno vyhořelé vysoce i nízko obohacené jaderné palivo z výzkumného reaktoru v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži do RF. Přeprava byla provedena v kontejnerech, které byly navrženy, vyprojektovány a vyrobeny v ČR (Škoda Jaderné strojírenství, ÚJV Řež). Jde o unikátní zařízení, jehož vývoj a pořízení bylo financováno společně ze zdrojů domácích (grant MPO a Fond likvidace starých ekologických zátěží) a USA (prostřednictvím projektu MAAE). Tyto kontejnery byly certifikovány v ČR, na Slovensku, Ukrajině a v RF pro přepravu navráceného materiálu a předpokládá se jejich schválení a použití i v dalších transferech.
ýše zmíněný odvoz vyhořelého paliva z Řeže realizovaný v prosinci 2007 byl významnou mezinárodní událostí v této oblasti nejen z pohledu jaderného nešíření, nýbrž i z technického pohledu. Předcházelo mu dva roky mezinárodního vyjednávání o podmínkách transportu a jeho financování. Kontejnery VPVR/M byly již předtím vyvinuty ve Škodě JS a poté zakoupeny částečně z prostředků USA (10 kontejnerů) a ČR (6 kontejnerů z prostředků Fondu likvidace starých ekologických zátěží). Kontejnery jsou nyní ve vlastnictví ÚJV s tím, že budou v ÚJV udržovány a zapůjčeny k dalším transferům. Mimo kontejnery získal ÚJV značné zkušenosti jak technické tak organizační.
V únoru 2008 obdrželo MZV dopis DoE oceňující úsilí ČR při navrácení 80 kg vysoce obohaceného vyhořelého jaderného paliva z ČR do země původu - RF. Je to dosud největší množství tohoto materiálu repatriovaného v rámci GTRI. V této souvislosti by USA - vzhledem k přeřazení ČR Světovou bankou mezi země s vysokým příjmem – uvítaly finanční a technickou účast ČR na některém z dalších projektů GTRI.
Projekt MAAE na odvoz vyhořelých palivových článků z Republiky Srbsko zpět do Ruské federace a jeho věcná realizace
Na základě zkušeností z pilotního odvozu paliva z Řeže pokračují odvozy paliva i z dalších států. Jedná se o 20 výzkumných reaktorů v 17 zemích kde je/bylo používáno palivo ruského původu (např. Srbsko, Bulharsko, Maďarsko, Polsko, Ukrajina, Libye a Vietnam). Z politického a bezpečnostního hlediska je v současné době nejvýznamnějším podprojektem MAAE odvoz vyhořelého vysoce obohaceného paliva z výzkumného reaktoru Vinča v Srbsku zpět do RF jako části komplexního projektu RER/4/028. Odvoz ze Srbska je plánován pro technickou náročnost na r. 2008-2010.
Výzkumný ústav jaderných věd ve Vinča (cca 13 km od Bělehradu) byl založen ve stejném období jako ÚJV v Řeži. Podobně byl v padesátých letech vybaven víceúčelovým výzkumným reaktorem. Těžkovodní reaktor RA s výkonem 6,5MW byl ve Vinča spuštěn v roce 1959. V roce 1984 byl provoz zastaven po havárii, kdy jeden pracovník zemřel a další čtyři onemocněli přezářením (poměrně široce známá havárie, o které byl dokonce natočen film). Původní plány na opravu a znovuuvedení do provozu reaktoru byly opuštěny z řady technických, politických i finančních důvodů. Nyní se uvažuje pouze o jediné variantě – vyvezení paliva zpět do země původu a likvidace reaktoru. Úvahy byly potvrzeny rozhodnutím vlád jak bývalé Jugoslávie tak i Srbska z roku 2002. Byl navržen projekt „Green Vinca“ (Zelená Vinca). Jeho součástí je mimo odvozu vyhořelého paliva a likvidace reaktoru RA i „vyčištění“ areálu ústavu (přebalení, bezpečné skladování dalšího nízko a středně radioaktivního odpadu včetně radioaktivního odpadu z likvidace reaktoru RA).
Návrh byl SCHVÁLEN.
Kompletní program jednání vlády je k nahlédnutí na této stránce (v levém horním rohu nepřehlédněte případné dodatkové body jednání). Výsledky jednání vlády jsou zveřejněny v sekci tiskových zpráv.
Audiozáznam tiskové konference a její přepis naleznete ZDE.
Tato stránka má pouze informační charakter. Za závazné se považují informace, které občanům a zástupcům médií zprostředkují členové vlády České republiky, nebo tisková mluvčí vlády České republiky.
