Vláda zřídila nový výbor pro protidronovou ochranu, dronovou regulaci a rozvoj a vyhlásila nové národní kulturní památky
Vláda Petra Fialy na zasedání ve středu 22. října 2025 rozhodla o zřízení nového výboru pro protidronovou ochranu, dronovou regulaci a rozvoj, který bude součástí Bezpečnostní rady státu a jehož úkolem bude koordinovat jednotlivé resorty a další instituce, do jejichž sféry vývoj a používání dronů, ale i řešení rizik spojených s jejich používáním spadá. Rozhodla také o vyhlášení několika nemovitých kulturních památek za národní kulturní památky nebo o spuštění programu hloubkové sanace území zasaženého výbuchem muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014. Schůzi vlády předcházelo jednání Výboru pro Evropskou unii na vládní úrovni, který projednal mandát premiéra Petra Fialy na nadcházející summit Evropské rady v Bruselu.
Hlavními tématy bruselského summitu Evropské rady budou další podpora Ukrajiny, evropská obrana a bezpečnost a konkurenceschopnost v kontextu zelené a digitální transformace. „Jedním z klíčových témat je konkurenceschopnost evropské ekonomiky a tuto konkurenceschopnost výrazně ovlivňuje klimatická politika Evropské unie, která vychází z Green Dealu. Toho Green Dealu, který byl schválen za předchozí vlády Andreje Babiše. My jsme se celou dobu mandátu, a řekl bych, že docela úspěšně, věnovali tomu, abychom zmírnili a revidovali přehnané závazky, které na naši zemi vláda Andreje Babiše uvalila,“ uvedl premiér Petr Fiala.
České republice se v uplynulém období podařilo vyjednat například zmírnění normy EURO7, odložení pokut za neplnění stanovených kvót prodeje elektromobilů, ČR prosadila zařazení jádra do taxonomie nebo zjednodušení byrokracie v oblasti zemědělské politiky.
„Aktuální téma, které se dnes na evropské úrovni řeší, je stanovení nových klimatických cílů pro rok 2040, kdy Evropská komise navrhuje snížení emisí CO2 o devadesát procent proti výchozímu roku 1990. Úkol stanovit tento cíl nevznikl teď. Tento úkol dostala Evropská komise v klimatickém zákoně, který schválila vláda Andreje Babiše, konkrétně tehdejší ministr životního prostředí Richard Brabec,“ připomněl premiér Fiala. „Nám se ale podařilo v rámci snahy revidovat chybné kroky Babišovy vlády na evropské úrovni, dát dohromady blokační menšinu a Rada ENVI tak nový cíl dosud neschválila. Já budu na Evropské radě tuto naši pozici dále hájit. Chceme, aby Komise připravila dopadové studie na jednotlivé členské státy, tedy co by to pro jednotlivé země a sektory přesně znamenalo. Nemůžeme slepě podpořit nějaký cíl, aniž bychom znali dopady,“ řekl předseda vlády.
Druhým aktuálním tématem je revize systému emisních povolenek EU ETS2, kde Česká republika rovněž vyvinula tlak na zásadní změny v jeho nastavení. „Na naši iniciativu, při které jsme dokázali shromáždit devatenáct zemí, reagovala včera Evropská komise a představila soubor konkrétních opatření, která mají omezit negativní dopady zavedení systému emisních povolenek ETS2 na občany i firmy. Návrhy se ubírají správným směrem, který jsme prosazovali, je to výsledek našeho dobrého vyjednávání a je potřeba je co nejdříve schválit,“ prohlásil premiér Fiala. „Bude to znamenat pevnější ochranu proti růstu povolenek nad 45 euro a také dřívější příliv peněz z Evropské unie na opatření, která mají pomoci modernizovat ekonomiku. Zároveň nechceme zůstat stát v půli cesty a je potřeba dál hledat podporu pro celkové odložení náběhu tohoto typu povolenek,“ dodal předseda vlády.
Vláda rozhodla o zřízení Výboru pro protidronovou ochranu, dronovou regulaci a rozvoj, který bude jedním z výborů Bezpečnostní rady státu. „Na jedné straně tu je velký potenciál pro technologický rozvoj společnosti a hospodářství, na druhé straně drony představují také značné riziko, což vidíme bohužel třeba na průběhu války na Ukrajině, ale i v případě některých bezpečnostních incidentů, které se v poslední době v Evropě odehrály. Celá problematika je spojena s dynamickým rozvojem dronových technologií a zjevně přesahuje působnost jednoho resortu. Je třeba síly propojit. Nejde jen o využívání dronů v praxi, ale i o ochranu a bezpečnost našich obyvatel, našeho státu a naší kritické infrastruktury,“ konstatoval premiér Petr Fiala. Úkolem nového výboru, do jehož činnosti se zapojí nejen zástupci všech dotčených resortů a institucí, ale také odborníci z nestátního sektoru, bude celou problematiku dronů, jejich využívání, vývoj i řešení možných rizik koordinovat, plánovat a vyhodnocovat.
Vláda rozhodla také o vyhlášení několika kulturních památek za národní kulturní památky. Status nejvyšší ochrany nově získá devět pražských paláců – Černínský, Toskánský, Schwarzenberský, Salmovský, Šternberský a Arcibiskupský na Hradčanech, Nostický na Malé Straně a Colloredo-Mansfeldský a Clam-Gallasův na Starém Městě a dále kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele v Sedlci u Kutné Hory, hřbitovní kapli Všech svatých s kostnicí v Sedlci u Kutné Hory, kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a sv. Ignáce s katakombami a budovou latinské školy v Klatovech a zámek Moravská Třebová. Ve všech případech se jedná o nemovité památky mimořádné hodnoty, která přesahuje regionální význam a dokumentuje důležité etapy naší historie. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva kultury.
Vláda dnes s účinností od 24. října 2025 jmenovala novým ředitelem Digitální informační agentury Petra Kuchaře. Dosavadní zástupce ředitele nahradí ve funkci Martina Mesršmída, který podal k 23. říjnu rezignaci v souvislosti s problémy aplikace e-Doklady během říjnových sněmovních voleb. Petr Kuchař patří mezi uznávané odborníky a díky svému působení na pozici zástupce ředitele od dubna 2023 velmi dobře zná i činnosti DIA.
Kabinet odsouhlasil také vytvoření dotačního programu Ministerstva pro místní rozvoj na řešení následků výbuchů muničních skladů ve Vrběticích, k nimž došlo po diverzní akci agentů ruské rozvědky GRU v roce 2014. Cílem programu bude financovat zahájení hloubkového pyrotechnického průzkumu zhruba 500 hektarů, které byly výbuchem munice zasaženy. Jedná se o první fázi komplexní asanace území, které je i po více než deseti letech od události zamořeno výbušninami a vojenským materiálem. Příjemcem dotace bude Zlínský kraj, náklady na realizaci první fáze se pohybují v jednotkách milionů korun a očekává se, že celková asanace zasaženého území může trvat dva až pět let.
Vláda se zabývala rovněž financováním úprav dopravní infrastruktury, které budou nezbytné pro přepravu nadměrných a těžkých nákladů pro plánovanou výstavbu dalších dvou jaderných bloků a jednoho malého modulárního reaktoru v Temelíně. S jejich přípravami je nutné začít co nejdříve, aby následná plánovaná výstavba nových jaderných bloků probíhala včas a bez komplikací. Kabinet proto souhlasil s tím, že Státní fond dopravní infrastruktury na tato opatření vyčlení už z rozpočtu na letošní rok celkem 47,46 milionu korun, které si rozdělí Ředitelství vodních cest ČR, Povodí Vltavy, Jihočeský a Středočeský kraj. Celkové náklady na realizaci opatření na dopravní infrastruktuře nutná pro hladký průběh dostavby Temelína jsou vyčísleny v současnosti na 3,879 miliardy korun.
Vláda schválila také strategii boje proti antisemitismu v České republice na roky 2025–2030. Strategie reaguje na nárůst antisemitismu a počtu útoků proti židovským komunitám, k němuž dochází nejen v zemích Evropské unie včetně české republiky. Dokument obsahuje například popis situace v Česku, pracovní definici antisemitismu či aktuální stav spolupráce na unijní i mezinárodní úrovni, ale hlavně konkrétní doporučení, jak řešit nenávistné chování namířené proti Židům, židovské komunitě či osobám tak vnímaným. Více v tiskové zprávě Ministerstva vnitra.
