Vláda v demisi se zabývala komplexním vyhodnocením pomoci napadené Ukrajině, čeští občané na pomoci Ukrajině neprodělávají
Česká republika dosud poskytla Ruskem napadené Ukrajině a jejím občanům pomoc za 91,3 miliardy korun, na druhou stranu ale díky zaměstnaným válečným uprchlíkům a refundacím ze strany spojenců získala finanční prostředky a vojenský materiál za 104 miliard korun. Vyplývá to z komplexní informace o pomoci Ukrajině v letech 2022 až 2025, se kterou se seznámila vláda Petra Fialy v demisi na zasedání ve čtvrtek 27. listopadu 2025. Kabinet v demisi dále projednal například několik návrhů legislativních změn a odsouhlasil také poskytnutí státní dotace na strategický projekt firmy GEOMET, výstavbu závodu na zpracování lithia.
Vláda v demisi projednala informaci ministryně obrany o pomoci Ukrajině za celou dobu trvání ruské agrese, tedy od roku 2022. Na rozdíl od předchozího materiálu, kterým se vláda zabývala v říjnu a jenž obsahoval pouze vyhodnocení pomoci ve vojenské oblasti, tento dokument obsahuje vyčíslení veškeré pomoci napadené zemi a jejím občanům, válečným uprchlíkům, a naopak jejich přínos pro naši ekonomiku, státní rozpočet nebo třeba systém veřejného zdravotního pojištění.
„Tento materiál shrnuje celkovou pomoc Ukrajině ze strany České republiky od začátku ruské agrese, tedy od roku 2022, napříč všemi ministerstvy a dalšími úřady,“ konstatoval premiér v demisi Petr Fiala. „Česká republika pomáhá Ukrajině od prvního okamžiku ruské agrese, ale Ukrajinci, kteří sem přišli a kteří tu pracují, nám to svou prací a také daněmi a odvody v mnoha směrech vynahrazují, stejně jako nám naši pomoc vynahrazují naši zahraniční partneři v oblasti obrany. Spolupráce, a to je důležité si připomenout, je tak výhodná pro všechny strany. Ukrajina dostávala a dostává včas potřebnou pomoc, o ukrajinské uprchlíky je postaráno a na druhé straně firmy, sociální služby, nemocnice mají nové zaměstnance a naše armáda dostává novou techniku namísto starší, kterou posíláme na Ukrajinu,“ poukázal Petr Fiala.
Celkovou pomoc Ukrajině a jejím obyvatelům včetně humanitárních dávek pro válečné uprchlíky v Česku jednotlivé resorty a další orgány státní správy vyčíslily na 91,3 miliardy korun. Naproti tomu pracující ukrajinští uprchlíci dosud odvedli na daních a povinných odvodech pojistného podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí 79 miliard korun a dalších 25 miliard korun získalo Ministerstvo obrany formou refundací a darovaného vojenského materiálu. Výsledkem je kladná bilance českého státu ve výši 12,7 miliardy korun. Například do systému českého zdravotního pojištění Ukrajinci v období od února 2022 do června 2025 přispěli částkou 24,1 miliardy korun, ale náklady na zdravotní služby pro tuto skupinu obyvatel ČR činily jen 11,8 miliardy.
„Tato fakta úplně vyvrací lži, se kterými vedla opozice předvolební kampaň,“ uvedl premiér v demisi. „Český stát na pomoci Ukrajině určitě neprodělává, je tomu právě naopak. Ale to samozřejmě není na celé věci nejpodstatnější. Nesmíme pomíjet aspekt spravedlnosti, aspekt pomoci Ukrajincům v boji proti ruské agresi nebo třeba bezpečnostní hlediska,“ dodal premiér Fiala.
Vláda v demisi projednala návrh nového zákona o účetnictví a souvisejících změn v další více než stovce zákonů. Nový zákon má zásadně změnit dosavadní pojetí účetnictví tím, že namísto dosavadního důrazu na principy účetnictví, což je typické pro centrální plánování, klade důraz na tvorbu účetní závěrky podávající věrné a poctivé zobrazení finanční situace a finanční výkonnosti účetní jednotky. Zároveň obsahuje i další změny směřující ke snižování byrokratické zátěže. Například ruší povinnost fyzických osob být účetními jednotkami, ale umožní vést účetnictví pouze na dobrovolné bázi, nebo ruší povinnost vést účetnictví pro malé neziskové právnické osoby s příjmy do tří milionů korun, což se týká především různých spolků. Podrobnosti obsahuje tisková zpráva Ministerstva financí.
Kabinet v demisi odsouhlasil poskytnutí státní dotace pro společnost GEOMET, která chce v Prunéřově postavit zpracovatelský závod na produkci uhličitanu lithného v bateriové kvalitě za více než 25 miliard korun, a vytvořit tak 654 nových pracovních míst ve strukturálně postiženém regionu. Investice do zpracování lithia zvýší konkurenceschopnost České republiky a pomůže snížit závislost Evropské unie v oblasti kritických surovin. Vláda schválila na tento projekt udělit podporu ve výši 8,797 miliardy korun, která bude vyplácena v průběhu let 2028 až 2030.
Vláda v demisi projednala také návrh novely zákona o výrobcích s ukončenou životností, který reaguje na nové evropské předpisy v oblasti baterií a odpadních baterií a také na výsledky tzv. ekoauditu, jehož cílem je odstranit zbytečnou byrokracii a posílit konkurenceschopnost a rozvoj podnikání v Česku. Řeší také problematiku zpětného odběru průmyslových baterií, především bateriových úložišť, a financování jejich likvidace. Více v tiskové zprávě Ministerstva životního prostředí.
Kabinet se zabýval rovněž Zprávou o životním prostředí za rok 2024, kterou vypracovalo Ministerstvo životního prostředí. Zpráva mimo jiné konstatuje, že Česká republika významně investuje do ochrany životního prostředí a díky tomu se daří snižovat znečištění ovzduší, snižovat emise skleníkových plynů, lépe využívat materiály nebo snižovat množství odpadů a obnovovat lesy zničené kůrovcovou kalamitou. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva životního prostředí.
