Vláda schválila návrh státního rozpočtu na příští rok s rekordním objemem peněz na investice i vzdělávání
Vláda navrhne Poslanecké sněmovně zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2025 se schodkem 241 miliard korun, což znamená meziroční snížení schodku o 41 miliard. Podobu státního rozpočtu schválila vláda Petra Fialy na svém zasedání ve středu 25. září 2024. Projednala také novelizaci zákona o státním rozpočtu na letošní rok, ve které navýšila výdajovou stránku o 30 miliard jako rezervu na sanaci škod po nedávných ničivých povodních.
Vláda předkládá do Poslanecké sněmovny návrh státního rozpočtu na příští rok, který počítá s příjmy ve výši 2 086,1 miliardy korun a s výdaji ve výši 2 327,1 miliardy korun. Návrh rozpočtu zohledňuje všechny vládní priority včetně závazku konsolidovat veřejné rozpočty, masivně investovat či udržet sociální smír.
„Příští rok budeme opět rekordně investovat, a přitom opět snížíme deficit,“ shrnul premiér Petr Fiala. „Připravili jsme rozpočet s historicky nejvyššími investicemi ve výši 250 miliard korun, s rekordním podílem národních zdrojů. Z toho třeba investice do dopravní infrastruktury činí 160 miliard korun. Schválili jsme rekordní rozpočet na vzdělávání. Do oblasti školství půjde 291 miliard korun, to je o padesát miliard víc než v roce 2021 za předcházející vlády. Současně jsme historickým způsobem také meziročně navýšili rozpočet pro vysoké školy,“ zdůraznil předseda vlády.
Vláda navýšila také rozpočet na výzkum, vývoj a inovace o 3,8 miliardy korun. „To je další důležitá věc pro prosperitu České republiky v budoucnosti. Je to meziroční nárůst o osm procent,“ podotkl premiér Fiala. „Dodržíme náš závazek, že na obranu, na vnější bezpečnost České republiky půjdou dvě procenta HDP, a přidali jsme také peníze na sport, pro to, aby děti, mladí lidé měli možnost dostatečně se věnovat sportovním aktivitám. Rozpočet Národní sportovní agentury jsme zvýšili o jednu miliardu korun,“ doplnil. Součástí rozpočtu je také navýšení vládní rozpočtové rezervy o dalších deset miliard korun na sanaci povodňových škod v příštím roce.
„Při tom všem, co jsem označil za historické a rekordní investice do tak klíčových oblastí, jako jsou dopravní infrastruktura, vzdělávání, bezpečnost, dosahujeme nejnižšího schodku za posledních pět let, 2,3 procenta HDP. A jen připomenu, že deficit veřejných financí činil přes pět procent, když jsme vládu přebírali,“ podotkl premiér Fiala. „Konsolidujeme nejlépe ze zemí V4,“ poukázal. „Přes všechny potíže máme rozpočet, který zaručuje rozvoj České republiky, neprojídá naši budoucnost, je odpovědný a garantuje, že i v budoucnu budeme mít prosperitu a budeme úspěšným státem,“ dodal předseda vlády.
Vláda projednala také novelizaci státního rozpočtu na letošní rok, kterou rovněž předloží Poslanecké sněmovně s žádostí o urychlené projednání ve stavu legislativní nouze. Kabinet v novele reaguje na nedávné povodně a na mnohamiliardové škody, na jejichž sanaci se stát musí finančně podílet. „Abychom pomohli s řešením následků ničivých povodní, musíme letošní rozpočet navýšit o třicet miliard korun. Je to maximální částka a bude záviset na skutečné výši škod a výdajích pojišťoven, krajů a obcí, jak se to ve skutečnosti projeví. Celkově jsme tedy připraveni pomoci s nápravou škod po povodních částkou čtyřicet miliard korun a také jsme se dohodli s předsedkyní Evropské komise na možnosti pomoci z kohezních fondů až do částky padesáti miliard korun se snazšími podmínkami čerpání bez spoluúčasti,“ uvedl premiér Fiala. „Chceme, aby ta pomoc od státu měla jednoduché, přehledné podmínky, aby byla efektivní a účinná,“ řekl. Více informací k oběma návrhům rozpočtů naleznete v tiskové zprávě Ministerstva financí.
Vláda rovněž pověřila tým vedený ministrem dopravy Martinem Kupkou koordinací projektu digitalizace stavebního řízení. „Digitalizace je klíčový projekt pro modernizaci českého státu. Lidé nás zvolili s tím, že dokážeme výrazně vylepšit fungování státu, a my musíme tento náš slib naplnit a očekávání lidí uskutečnit. Digitalizace stavebního řízení bohužel nefungovala, nedaří se ji dostat do podoby, která byla slibována, a začínáme se blížit do fáze, kdy by mohly hrozit i ekonomické škody,“ konstatoval premiér Petr Fiala.
„Vláda se usnesla, že ministr Martin Kupka je pověřen koordinací dalšího postupu vlády ve věci zajištění funkčnosti a efektivnosti digitalizace stavebního řízení. Je to logické, pod Ministerstvo dopravy spadá také Dopravní a energetický stavební úřad, kterého se ty aktuální problémy velmi týkají a Martin Kupka spolu s Marianem Jurečkou mají nesporné úspěchy s digitalizací ve svých resortech,“ vysvětlil předseda vlády. „Cílem dnešního rozhodnutí vlády je co nejrychlejší zajištění funkčního stavebního řízení jak pro stavebníky, tak pro úředníky stavebních úřadů. Jsem přesvědčen, že kroky, které jsme udělali v posledních dvou dnech, povedou k tomu, že se situace velmi rychle výrazně zlepší a že hlavně budeme mít jasný harmonogram, jak dáme stavební řízení do pořádku,“ řekl premiér.
Vláda projednala a odsouhlasila také návrhy rozpočtů Státního fondu podpory investic a Státního fondu životního prostředí ČR na rok 2025 a zabývala se i návrhem novely lesního zákona, jejímž smyslem je odstranit nejasnosti z aplikační praxe, navrhuje zrušit některé povinnosti, které nejsou nezbytné z hlediska zachování lesa a plnění jeho funkcí, a zásadně snížit administrativní zátěž pro vlastníky lesů. Podrobnosti k novele lesního zákona čtěte v tiskové zprávě Ministerstva zemědělství.
Rozhodla o navýšení sazeb mýtného pro některé kategorie nákladních vozidel s cílem motivovat dopravce a provozovatele vozidel k užívání vozidel s nižšími emisemi CO2. Navýšení přinese do rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury navíc zhruba 800 milionů korun ročně, které budou moci být využity na výstavbu, opravy, údržbu nebo správu dálnic nebo silnic. Kabinet se zabýval také budoucností výběru mýta a časových poplatků pro uživatele zpoplatněných komunikací po roce 2029, kdy končí stávající smlouvy s provozovateli. Podle analýzy Ministerstva dopravy není po tomto datu v plánu měnit stávající systém či současnou strukturu mýtných sazeb ani nějak zásadně rozšiřovat okruh zpoplatněných vozidel, například o motocykly.
