Vláda ČR odmítá unijní klimatický cíl 2040, je potřeba jej přehodnotit
Česká vláda žádá přehodnocení klimatického cíle 2040, který v současné podobě považuje za příliš ambiciózní a málo realistický. Hledala proto podporu mezi dalšími členskými státy, aby se o klimatickém cíli vedla další komplexní jednání. O úspěšném vyjednávání informoval premiér Petr Fiala na tiskové konferenci po zasedání vlády ve středu 17. září 2025. Kabinet také odsouhlasil finanční příspěvek Středočeskému kraji na výstavbu klíčových komunikací navazujících na budované nové úseky dálnice D3.
Na čtvrteční Radě ministrů životního prostředí v Bruselu se nebude hlasovat o návrhu Evropské komise na snížení emisí oxidu uhličitého do roku 2040 o 90 procent. Pro zablokování hlasování se České republice podařilo vyjednat dostatečně silnou podporu dalších členských zemí, například Německa, Francie či Itálie.
„Zpřísnění klimatického cíle k roku 2040 považuji za zbytečné. Evropská unie má už dnes dostatečně ambiciózní cíle a je potřeba se soustředit na jejich rozumné plnění. Návrh Evropské komise je nerealistický, ignoruje současnou bezpečnostní i geopolitickou situaci a ohrožuje konkurenceschopnost našeho průmyslu, pracovní místa i sociální soudržnost. Proto vítám, že se jeho schvalování podařilo zastavit a otevřít diskusi o skutečných dopadech. Jsme připraveni jednat a hledat řešení, která jsou chytrá, realistická a spravedlivá pro Česko i Evropu,“ uvedl premiér Petr Fiala.
Mezi zásadní české iniciativy patří i tzv. non-paper na úpravu systému obchodování s emisními povolenkami ETS 2. Tento dokument, podpořený 19 členskými státy reprezentujícími 91 procent populace EU, požaduje zavedení mechanismů, které omezí cenu emisní povolenky na maximálně 45 eur. „Nejlepší by bylo systém ETS 2 úplně zrušit, na to zatím nemáme podporu, ale stále hledáme spojence. Mezitím jsme ale našli podporu na zásadní změny systému tak, abychom zabránili skokovým dopadům na lidi,“ doplnil předseda vlády. Další informace v tiskové zprávě Ministerstva životního prostředí.
Vláda se zabývala také otázkou financování dopravních staveb, které je nutné na území Středočeského kraje a hlavního města Prahy realizovat v souvislosti s chystanou dostavbou středočeského úseku dálnice D3. Jedná se o komunikace II. třídy, jež jsou v majetku kraje či Prahy a obě samosprávy je investorsky připravují. Zároveň jde ale o stavby strategického významu, protože představují důležité napojení na novou část D3. Výstavba dálnice D3 je prioritním projektem rozvoje dopravní infrastruktury v Česku, protože zkompletuje páteřní dálniční tah ve směru sever–jih. Vláda proto souhlasila s tím, že stát prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury pomůže Středočeskému kraji a Praze s financováním výstavby sedmi zásadních souvisejících dopravních staveb, například části obchvatu Benešova nebo druhé etapy výstavby tzv. Vesecké spojky. Na spolufinancování těchto investičních akcí uvolní SFDI v letech 2027 až 2032 až 4,3 miliardy korun.
Kabinet se seznámil také se závěrečnou zprávou projektu Vyhodnocení povodně v září 2024. Zpráva rok po ničivých záplavách mimo jiné komplexně shrnuje poznatky z oblasti meteorologie, hydrologie a hydrometeorologické služby a vyhodnocuje funkci a bezpečnost vodních děl. Celkový odhad ekonomických dopadů povodně v září 2024 dosáhl částky 69,9 miliardy, což tuto povodeň řadí mezi tři nejhorší v historii České republiky. Zpráva konstatuje, že pokud by již na řece Opavě stálo plánované vodní dílo Nově Heřminovy, jehož realizace se kvůli protestům místních obyvatel odkládala několik desítek let, mohlo dojít ke snížení průtoku řeky v této oblasti až o 65 procent, což by zásadně eliminovalo i rozsah vzniklých škod až po soutok s Opavicí. Vládě premiéra Fialy se podařil v přípravách projektu výstavby přehrady zásadní pokrok, takže stavba by měla být dokončena v roce 2033. Více v tiskové zprávě Ministerstva životního prostředí.
Vláda na návrh Ministerstva zahraničních věcí rovněž rozhodla o zavedení vízové povinnosti pro držitele diplomatických a služebních pasů Gruzie. Důvodem je nerespektování základních lidských práv a demokratických principů, násilné potlačování demonstrací a aktivit namířených vůči občanské společnosti ze strany gruzínských státních a vládních úřadů v kontextu současného politického vývoje v Gruzii. Příslušná novela nařízení vlády o stanovení výjimek z vízové povinnosti a z osvobození od vízové povinnosti reaguje na lednové rozhodnutí Rady EU částečně pozastavit uplatňování Dohody mezi Evropskou unií a Gruzií o usnadnění udělování víz.
