Vláda ČR dnes jedná v Teplicích. Výběr z programu

Návrh zákona o auditorech

Nový zákon o auditorech je předkládán na základě přijetí směrnice Evropského parlamentu a rady (2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS). Zákon zajišťuje nejen implementaci této směrnice do české právní úpravy, ale také usiluje o zachování stávající regulace auditorské profese v co nejvyšší možné míře. Podle předkládací zprávy ministerstva financí je zákon koncipován takovým způsobem, aby co nejméně zasahoval do fungujících struktur vymezených současným zákonem. Dalším významným prvkem návrhu je zavedení orgánu veřejného dohledu (Rady pro veřejný dohled nad auditory) a vymezení jeho působnosti a odpovědnosti. Má zabránit tomu, aby nedocházelo ke zbytečným a systematickým chybám, duplikaci pravomocí a odpovědností Komory auditorů, Rady pro veřejný dohled nad auditory a Ministerstvem financí jako regulátorem. Dále má tento dohled dbát na to, aby nedošlo k nepatřičnému zdržení a nefunkčnostem i ve vztahu k orgánům veřejného dohledu ostatních členských států. Navrhované řešení vychází i z Akčního plánu pro Českou republiku v oblasti účetnictví a auditu schváleného usnesením vlády ze dne 20. října 2004 č. 1002 ke zvýšení důvěryhodnosti účetnictví a auditu v České republice, ve kterém bylo rozhodnuto o zřízení Rady pro veřejný dohled.

Vytvoření Rady pro veřejný dohled, jako právnické osoby, která je pověřena výkonem působnosti v oblasti veřejné správy, vychází z principu efektivnosti a hospodárnosti a je též konformní s programovým prohlášením vlády. Rada pro veřejný dohled je navrhována jako právnická osoba s vlastním malým administrativním zázemím nutným pro zajištění operativního fungování a rozhodování. Tato koncepce vychází také ze zkušeností a praxe jiných členských států.
Návrh zákona dále nově, pro účely povinného auditu, vymezuje subjekty veřejného zájmu, mezi něž patří zejména: banky, pojišťovny a „kótované“ společnosti. Dále upravuje povinné zakládání výborů pro audit v těchto subjektech a blíže specifikuje systém kontroly kvality, který je v současnosti upraven „pouze“ vnitřními předpisy Komory auditorů. Upravuje prvky mezinárodní spolupráce s orgány veřejného dohledu v rámci Evropské unie i spolupráce s orgány veřejného dohledu ve třetích zemích. Rovněž stanovuje, na základě požadavků směrnice, povinné používání mezinárodních auditorských standardů a postup auditora dle mezinárodně uznávaných etických norem (etický kodex Mezinárodní federace účetních).

Návrh zákona o sociálním zabezpečení

Návrh zákona, kterým se mění zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení zavádí především změny v uspořádání lékařské posudkové služby v oblasti působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí. Podle dosavadní právní úpravy, platné od 1. července 2006, je lékařská posudková služba rozdělena na 1. část pro účely důchodového a nemocenského pojištění, která působí na České správě sociálního zabezpečení a okresních správách sociálního zabezpečení, a 2. na část pro účely jiných systémů sociální ochrany, která působí na úřadech práce. Navrhuje se převést kompetence k posuzování zdravotního stavu pro účely rozhodování v prvním stupni správního řízení z úřadů práce zpět na Českou správu sociálního zabezpečení resp. okresní správy sociálního zabezpečení tak, jako tomu bylo před 1. červencem 2006. Důvodem tohoto návrhu je skutečnost, že od 1. ledna 2007, kdy nabyl účinnosti nový systém sociálních služeb, jsou požadavky na posuzování zdravotního stavu lékařskou posudkovou službou úřadů práce až čtyřnásobné oproti počtu posudků podávaných předtím. Lékařská posudková služba úřadů práce se tak dostala do výrazných kapacitních problémů.
Předmětem navrhovaného zákona je také zavedení námitkového řízení ve věcech důchodového pojištění. Podle dosavadní právní úpravy je řízení ve věcech důchodového pojištění jednostupňové s možností soudního přezkumu. Zavedení institutu námitkového řízení by mělo přispět ke snížení počtu žalob k soudům, neboť v řadě případů se nápravy dosáhne již správní cestou, a zároveň dojde k prohloubení ochrany práv občanů ve věcech důchodového pojištění.

Zákon na ochranu zvířat proti týrání: Zpřísnění postihů za týrání

Návrh novely zákona zpřísňuje postihy za týrání zvířat, výrazně se zvyšuje výše pokut, které je možno uložit za přestupky a správní delikty na úseku ochrany zvířat proti týrání. Jako týrání zvířat bude postihováno nejen porušení ustanovení § 4 (stanoví příkladný výčet toho, co se považuje za týrání), ale i porušení dalších ustanovení zákona, a to v případě, že dojde k zásahu do tělesné integrity zvířete, ke zranění, zdravotní poruše, poškození zdraví, bolesti, utrpení zvířete, chovu zvířat v nevhodných podmínkách, apod. Nově jsou formulována ustanovení upravující výkon dozoru na úseku ochrany zvířat, práva a povinnosti kontrolovaných chovatelů a pracovníků příslušných orgánů veterinární správy a obcí při kontrolách. Dalším cílem navrhované úpravy je zajištění souladu s novým správním řádem. To se projevuje především v nově formulovaném postavení Ústřední komise pro ochranu zvířat. Tato komise je koncipována jako odborný poradní orgán, jehož předseda a členové jsou jmenováni jako doposud ministrem zemědělství po dohodě s ministrem životního prostředí z odborníků z příslušných ministerstev a organizací zabývajících se ochranou nebo chovem zvířat. Rozhodovací pravomoc přechází na Ministerstvo zemědělství, podklady pro správní rozhodnutí bude připravovat Ústřední komise pro ochranu zvířat. Tímto budou plně zajištěny záruky řádného průběhu správního řízení podle nového správního řádu.

Nově je zavedena povinnost osob, které obchodují se zvířaty určenými pro zájmové chovy, poskytnout kupujícímu písemné informace o podmínkách chovu a správné péči o kupované zvíře. Návrh novely zákona přináší povinnost čipování druhů zvířat vyžadujících zvláštní péči, které mohou zahrnovat i tzv. exotická zvířata např. velké kočkovité šelmy. Návrhem novely zákona je také nově obcím umožněno označit čipem nebo tetováním toulavé a opuštěné psy v obci, což má přispět ke snížení počtu toulavých a opuštěných zvířat a zamezit jejich opakovaným únikům. Zákon také definuje pojem handicapované zvíře tak, aby nedocházelo k záměně s toulavými zvířaty. Dosud není tato oblast právem upravena a na osoby poskytující péči handicapovaným zvířatům se vztahovala pouze obecná ustanovení zákona na ochranu zvířat proti týrání zakazující týrání zvířat. Péče o handicapovaná zvířata je natolik specifická, že obecná pravidla stanovená zákonem na ochranu zvířat proti týrání, v platném znění, případně zákonem o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, jsou naprosto nedostačující. V této souvislosti je připojena novela zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zavádějící institut záchranné stanice a upravující proces povolování záchranných stanic. Z dosavadní právní úpravy vychází také nově formulovaná ustanovení týkají se veřejných vystoupení, řádů ochrany zvířat při veřejném vystoupení a ochrany zvířat při chovu. Upřesněna jsou rovněž ustanovení, která se týkají kompetencí jednotlivých orgánů ochrany zvířat, tak aby činnost na úseku ochrany zvířat probíhala co nejefektivněji.

Návrh zákona o nakládání s těžebním odpadem

Cílem navrhované právní úpravy je transponovat do vnitrostátního právního řádu České republiky směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/21/ES ze dne 15. března 2006 o nakládání s odpady z těžebního průmyslu a o změně směrnice 2004/35/ES (Ú.v. EÚ L 102. 11.4.2006). Směrnice, kterou zákon zavádí do českého právního řádu, má řešit režim ukládání těch nerostných hmot a zemin, pro které není v současné ani v dohledné době další využití a musejí proto být ukládány takovým způsobem, který neohrožuje životní prostředí; stejný požadavek platí i pro sanaci a rekultivaci těchto úložných míst. Předkládaný návrh tak má mj. zkvalitnit ochranu životního prostředí před některými residui těžební činnosti.

Vláda dále projedná mimo jiné Zprávu o stavu přidělování gescí a plnění legislativních závazků vyplývajících z členství v Evropské unii.

Průběžně aktualitované výsledky jednání vlády budou k dispozici v sekci tiskových zpráv. Za závazné se považují informace, které poskytnou členové vlády na tiskové konferenci po ukončení jednání vlády ČR.