Vláda Andreje Babiše odmítla migrační pakt EU i nový systém obchodování s emisními povolenkami, domácnostem i firmám zlevní elektřinu
Vláda Andreje Babiše na svém prvním pracovním zasedání odmítla současnou podobu Paktu o migraci a azylu EU a rozhodla také, že Česká republika nebude do svého právního řádu implementovat ustanovení novelizované evropské směrnice zavádějící nový systém obchodování s emisními povolenkami EU ETS2. Souhlasně se postavila k poslaneckým návrhům na novelizaci stavebního zákona, na zastropování platů politiků a na přerozdělení zisku Všeobecné zdravotní pojišťovny ve prospěch zaměstnaneckých pojišťoven. Schválila také novelu nařízení vlády, kterým snížila cenu elektřiny pro domácnosti a firmy o poplatek na obnovitelné zdroje energie.
Ceny elektrické energie se českým domácnostem sníží o deset procent a levnější energie budou mít i podnikatelé a firmy. Vláda Andreje Babiše změnila usnesení vlády předchozího kabinetu a navýšila příspěvek státního rozpočtu na podporované zdroje energie na rok 2026 z původních 24,6 miliardy na přibližně 41,7 miliardy korun. Navýšené finanční prostředky budou využity na úhradu poplatku za obnovitelné zdroje, který ve svých vyúčtováních za energie měly původně platit domácnosti a firmy. „Na pomoc domácnostem a firmám tedy uvolníme z příštího rozpočtu sedmnáct miliard korun,“ konstatoval premiér Andrej Babiš. Část zvýšených výdajů státu bude pokryta z výnosů prodeje emisních povolenek.
Vláda se shodla, že odmítne současnou podobu Paktu o migraci a azylu EU, především zapojení České republiky do relokačního programu Evropské unie, a v dalším vyjednávání s členskými státy a Evropskou komisí bude požadovat jeho zásadní zpřísnění. Prioritou je nalézt skutečně efektivní řešení nelegální migrace mimo území EU, například v podobě vzniku migračních a návratových center, a ve spolupráci s třetími zeměmi zavést důslednou návratovou politiku. Vláda plánuje zavést politiku nulové tolerance nelegální migrace do České republiky a Evropské unie. Proto uložila ministrovi vnitra, aby připravil nový legislativní rámec pro boj s nelegální migrací včetně zpřísnění návratové politiky nebo posílení integrace těch cizinců, kteří v ČR žijí legálně, do české společnosti. Cílem těchto opatření je zajistit maximální bezpečnost českých občanů a zabránit vzniku negativních sociálních jevů.
Vláda rovněž rozhodla o odmítnutí nového systému obchodování s emisními povolenkami EU ETS2. Změny, které vycházejí z novelizované evropské směrnice, nebudou zapracovány do české legislativy. „Bývalá vláda zadala analýzu dopadů emisních povolenek ETS2 na Českou republiku, vypracovalo ji Ministerstvo životního prostředí v říjnu. Je důležité, aby lidé věděli, proč emisní povolenky odmítáme. Protože podle této analýzy při ceně emisní povolenky 45 eur by dopad na naše občany v letech 2027 až 2032 činil 154 miliard korun, a pokud by emisní povolenka byla za 70 eur, bylo by to až 205 miliard, což je pro nás samozřejmě nepřijatelné,“ zdůraznil premiér Andrej Babiš. „Máme jasný plán, jak pokračovat, a určitě požádáme i naše europoslance, aby získávali spojence pro náš postoj,“ dodal předseda vlády s tím, že zásadní bude únorový summit Evropské rady o konkurenceschopnosti EU, na kterém Česko přijde s konkrétními řešeními.
Kabinet se zabýval také přípravou státního rozpočtu na příští rok. „Byla to velmi užitečná debata. Místopředsedkyně vlády a ministryně Alena Schillerová bude v těchto rozhovorech pokračovat v následujících dnech a v pondělí na jednání vlády dostaneme další zpětnou vazbu. Domluvili jsme se, že by vláda měla nový státní rozpočet projednat 19. ledna,“ uvedl premiér Andrej Babiš.
Vláda projednala také tři návrhy změny legislativy, které podali poslanci současné vládní koalice. Prvním je novela stavebního zákona, která má napravit současný neuspokojivý stav stavebního řízení způsobený novým stavebním zákonem. Novela počítá se zásadní koncepční změnou systému povolování staveb a územního plánování. Předkladatelé v čele s premiérem Andrejem Babišem navrhují vznik jednotné soustavy stavebních úřadů, státní stavební správy, která v sobě zahrne kompetence většiny současných dotčených orgánů. Cílem změny, kterou vláda podpořila, je celé řízení o povolení stavby zjednodušit, urychlit a dostat pod jeden úřad s jedním výstupním povolením.
Druhý návrh se týká zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu. Předkladatelé Andrej Babiš, Tomio Okamura a Petr Macinka v něm navrhují zmrazení platů politiků na dalších pět let, tedy do 31. prosince 2030, na stávající platové úrovni. Návrh zároveň počítá s oddělením platů soudců, kterých se tento krok netýká. Třetí návrh předložil poslanec a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch na novelu zákona o pojistném na veřejném zdravotním pojištění. Navrhuje v něm přerozdělit 7,879 miliardy korun ze zisku Všeobecné zdravotní pojišťovny ve prospěch zaměstnaneckých pojišťoven. Jedná se o rozdíl mezi zisky Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR a zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven do konce září 2025, který vznikl jako vedlejší efekt vstupu uprchlíků z Ukrajiny do systému veřejného zdravotního pojištění. Přerozdělení pomůže finančně stabilizovat menší zdravotní pojišťovny a přispěje k zajištění finanční rovnováhy systému veřejného zdravotního pojištění. Vláda i s těmito návrhy vyslovila souhlas.
Vláda se zabývala také dalším osudem zákona o podpoře bydlení. Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová má za úkol ještě do konce roku připravit rychlou novelu zákona, která odsune jeho účinnost a nastaví přechodné období. Následně do 30. června připraví její resort obsáhlejší novelu, která odstraní vysokou administrativní i finanční zátěž nastavenou současným zněním zákona. Týká se to především plánovaného spuštění systému poradenství v bytové oblasti, které měly zajišťovat obce a stát ho měl hradit, stejně jako měl financovat systém státních příspěvků motivujících poskytovatele nabízet podpůrná opatření v oblasti bydlení. Novela by měla tyto finanční nároky snížit a celý proces státní podpory bydlení zjednodušit.
Kabinet rozhodl také o několika personálních změnách. Kvůli nehospodárnému vedení Národní sportovní agentury odvolal z funkce jejího předsedu Ondřeje Šebka a člena rady NSA Františka Horáka. Agenturu dočasně povede místopředseda Ivo Jebousek. Novým předsedou Legislativní rady vlády jmenovala ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce, předsedou Rady vlády pro informační společnost bude z rozhodnutí vlády premiér Andrej Babiš, poradcem pro národní bezpečnost Hynek Kmoníček, poradkyní předsedy vlády pro záležitosti Evropské unie Milena Hrdinková a novou zmocněnkyní vlády pro lidská práva Taťána Malá.
