Věcný záměr zákona o trestním řízení soudním (trestní řád) – zefektivnění trestního procesu

Po roce 1989 bylo zřejmé, že původní podoba trestního řádu z roku 1961 již v nových podmínkách demokratického právního státu a tržního hospodářství nemůže obstát. Pod tlakem okamžitých požadavků praxe, kdy nebylo možné bezprostředně přistoupit k rekodifikaci trestního práva procesního (bylo třeba vypracovat urychleně nové zákony ohledně některých důležitých právních institutů a provést personální obsazení příslušných legislativních pracovišť), anebo pod vlivem subjektivních představ o takových potřebách, se přistupovalo k větším či menším novelám trestního řádu. Zpravidla se tak dělo bez konkrétního koncepčního zadání, hlubšího teoretického základu a také bez dostatečné koordinace zákonodárných iniciativ, které vznikaly na různých místech a často byly i co do svých konkrétních legislativních výsledků protichůdné. Šlo o snahu rychle reagovat na nastalé změny ve společnosti a „dohánět“ to, co bylo předtím zanedbáno. Od roku 1998 doplňuje tyto tendence stále výrazněji i snaha zajistit kompatibilitu našeho trestního práva s mezinárodními úmluvami.

Jedině novela trestního řádu provedená zákonem č. 265/2001 Sb., jíž by vzhledem k jejímu rozsahu a konkrétní obsahové náplni bylo možno označit i jako rekodifikaci, přistoupila k řadě otázek již koncepčním způsobem a předjímala některé instituty a postupy, s kterými se počítalo i v budoucí rekodifikaci trestního řádu. Přesto – jak vyplynulo z nejrůznějších analýz, jež byly provedeny (zejména Nejvyšším soudem a Nejvyšším státním zastupitelstvím), i ze studie zpracované Institutem pro kriminologii a sociální prevenci – se vyznačovala některými nedostatky, jež vedly k rozpornému výkladu a aplikaci jejích ustanovení. Přetrvává také značné množství problémů, jež brání efektivnímu průběhu trestního procesu.

Nová kodifikace trestního práva procesního České republiky, jejíž zásady obsahuje uváděný věcný záměr, vychází ze zhodnocení účinnosti dosavadních základních předpisů v trestně-procesní oblasti, přihlíží k vývoji právní teorie a praxe zejména v evropských zemích s rozvinutým demokratickým systémem. Dále reflektuje změny v ostatních právních oblastech a je zaměřena na vytvoření optimálního a efektivního systému orgánů působících v trestním řízení – soudu, státního zástupce a policejního orgánu. Organicky navazuje na návrh trestního zákoníku i na návrh doprovodných novel k trestnímu zákoníku, který v současné době projednává Poslanecká sněmovna, zvláště s návrhem trestního zákoníku tvoří koncepční jednotu. S ohledem na náročnost prací na přípravě kodexů trestního práva hmotného i procesního nepřicházelo v úvahu, aby oba návrhy zásadních kodexů byly vypracovány i předloženy současně.

Nová kodifikace bude také zajišťovat plnění všech závazků v trestně právní oblasti, které vyplývají pro Českou republiku z mezinárodních smluv a dalších dokumentů, bude vyjadřovat soulad vnitrostátní právní úpravy s právními předpisy Evropské unie a přihlížet k relevantním doporučením a stanoviskům Rady Evropy.

Více o Věcném záměru zákona o trestním řízení soudním (trestní řád).