Uplynulo 61 let od popravy generála Píky

Vojenští a političtí představitelé České republiky, mezi kterými byl například předseda Senátu Parlamentu ČR Přemysl Sobotka, náměstek ministra obrany Jan Fulík, první zástupce náčelníka GŠ AČR brigádní generál Miroslav Žižka a další, si včera během pietního aktu připomněli 61. výročí popravy bývalého legionáře, vojáka a diplomata generála Heliodora Píky. Na základě zinscenovaného procesu byl uznán vinným ze špionáže a vlastizrady a v plzeňské věznici na Borech dne 21. června 1949 popraven. Generál Píka se zasloužil kromě jiného o organizaci vytvoření československých vojenských jednotek a vymohl z gulagů propuštění asi dvaceti tisíc československých občanů, uprchlých z Podkarpatské Rusi.

„Generál Píka volal po sjednocení národa a v letech 1948 až 1949 to mělo opravdu hluboký smysl, ale myslím, že to má smysl i dnes, a byl bych rád, když se v těchto dnech chystáme na další politické změny v řízení naší země, aby se národ sjednotil minimálně v tom, že si bude vážit své armády. To proto, že národ, který není schopen obrany, národ, který nemá silnou a dobře vycvičenou i připravenou armádu, nemá právo na existenci,“ řekl ve svém včerejším projevu na Vítězném náměstí náměstek ministra obrany Jan Fulík.

Čestný předseda Československé obce legionářské armádní generál Tomáš Sedláček ve svém projevu připomněl podíl generála Píky na organizaci československé východní jednotky a jeho významné přispění k osvobození Rusínů ze sovětských gulagů. Generál Sedláček tohoto hrdinu a oběť justiční vraždy označil jako člověka, který celý svůj život obětoval boji za svobodu, demokracii a spravedlnost československého státu.

Divizní generál Heliodor Píka se narodil v roce 1897 ve Štítině na Opavsku. Působil jako legionář v první světové válce. Zúčastnil se například i bitvy u Zborova, bojoval mimo jiné i na západní frontě či například v bojích o Těšínsko. V době protektorátu jej londýnská exilová vláda jmenovala vojenským atašé v Bukurešti, kde pomáhal československým a maďarským uprchlíkům do zahraničí. V letech 1941 až 1945 působil v Sovětském svazu. Častokrát se postavil proti postupům Rudé armády a vedl spory s představiteli československého komunistického exilu. Po únorovém převratu v roce 1948 byl zatčen a obviněn ze špionáže a vlastizrady a ve vykonstruovaném soudním procesu byl odsouzen k trestu smrti oběšením. Prezident Klement Gottwald mu odmítl udělit milost. Od této první politické popravy a justiční vraždy v Československu včera uplynulo přesně 61 let.

Zdroj: MO