Summit předsedů vlád zemí Visegrádské skupiny v Praze 16. června 2008

Tímto setkáním visegrádské země navazují na tradici pravidelných schůzek, které jsou načasovány před plánovaným summitem Evropské Rady, s cílem možných konzultací. Klíčovými tématy budou otázky vývoje na západním Balkáně, aktivity směrem k posílení východní dimenze ENP, energetická bezpečnost v kontextu navrhované legislativy na unijní úrovni. Premiéři také zhodnotí dosavadní průběh českého předsednictví visegrádské skupiny a naplňování jeho priorit, včetně prezentace aktivit Mezinárodního Visegrádského fondu, který se stal významným nástrojem k naplňování cílů V4, kterým je posilování kontaktů mezi státy na všech úrovních. Polsko jako nadcházející předsednická země bude také prezentovat svůj program a priority.

Český předseda vlády Mirek Topolánek v této souvislosti bude informovat o přípravách na české předsednictví v Radě EU v roce 2009.

K jednání Visegrádské skupiny bývá tradičně přizvána hlava státu nebo vlády země přebírající předsednictví v Evropské unii v následujícím půlroce. To je důvod proč Prahu navštíví francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Tato úzká spolupráce mezi V4 a předsednickou zemí v Radě EU zaručuje propojenost agend a lepší koordinaci regionální spolupráce.

O Visegrádské skupině

Visegrádská čtyřka (V4) je neoficiálním označením čtyř postkomunistických zemí ve střední Evropě – České, Maďarské, Polské a Slovenské republiky. Původně skupina nesla název Visegrádská trojka, čtyřka vznikla až v důsledku rozdělení České a Slovenské Federativní Republiky v roce 1993. Název získalo seskupení během setkání prezidenta ČSFR Václava Havla, premiéra Maďarska Józsefa Antalla a prezidenta Polska Lecha Wałęsy pořádaného v severomaďarském městě Visegrád 15. února 1991.

V současnosti se visegrádská skupina nachází v jednom z nejintenzivnějších období spolupráce. Formát V4 se za dobu své existence stal přirozenou a respektovanou součástí regionální politiky ve střední Evropě a v průběhu uplynulých tří let se v tomto formátu řeší také unijní záležitosti.

Vedle sousedské a regionální politiky napomáhají aktivity V4 překonávat neshody mezi zeměmi regionu i státy Evropské unie, přispívají k formování politiky unie a zvyšují tak prestiž EU po celém světě.

Visegrádská skupina pracuje na bázi konzultací, které tvoří pravidelná setkání na různých úrovních (prezidentské, premiérské, na úrovni ministrů zahraničí, expertů apod.). Jedinou institucí visegrádské skupiny je Mezinárodní visegrádský fond, založený vládami zemí V4 v roce 1999.

Po přijetí České, Maďarské, Polské a Slovenské republiky do Evropské unie v roce 2004 výrazně vzrostly zahraničněpolitické aktivity Visegrádské čtyřky. Skupina se zaměřila na prosazování spolupráce a stability v širším regionu střední Evropy. Rakousko a Slovinsko spolupracují v rámci takzvaného Regionálního partnerství, s dalšími zeměmi střední a východní Evropy spolupracuje Visegrádská čtyřka v rámci takzvaného programu V4+.

Mezinárodní visegrádský fond

Mezinárodní visegrádský fond (MVF) poskytuje finanční podporu především nevládnímu sektoru, podporuje kulturu, výzkum a vzdělávání, přeshraniční spolupráci, turismus a zároveň poskytuje každoročně stipendia.

Navýšením rozpočtu fondu na 5 mil. € ročně se výrazně zvýšil počet žadatelů o granty i počet poskytovaných stipendií. Mezinárodní visegrádský fond je jedním z největších poskytovatelů stipendií na Ukrajině, v příštích letech bude poskytovat stipendia také studentům ze zemí západního Balkánu.

Mezinárodní visegrádský fond má zájem využívat další vládní i nevládní zdroje financování a spolupracovat s nimi.

Prostřednictvím grantových a stipendijních programů přispívá Mezinárodní visegrádský fond nejen k dalšímu propojení občanské základny zemí V4, ale podporuje také demokratizační, transformační a integrační procesy v dalších zemích. Těmto cílům slouží zejména tzv. strategické projekty, vycházející z priorit programů předsednictví V4.

České předsednictví V4

Programy předsednictví visegrádské skupiny už tradičně korespondují s prioritami předsednictví v Radě EU, předsedové vlád PRES EU bývají také tradičně hosty summitů premiérů zemí V4. České předsednictví tak reflektovalo priority portugalského a slovinského předsednictví EU, k nimž patřily zejména další diskuze o novém institucionálním rámci EU, o dalším rozšiřování EU a diskuze o prohlubování regionální spolupráce. Hlavními tématy byly pak rozvoj Stabilizačního a asociačního procesu zemí západního Balkánu, posilování mechanismu Evropské sousedské politiky (ENP), energetické bezpečnosti, posilování transatlantických vztahů, posilování obchodních relací, interkulturního dialogu, konkurenceschopnosti v oblastech vnitřního trhu, výzkumu a vzdělávání, posilování ochrany životního prostředí a diskutovalo se i o spolupráci s dalšími regiony a mezinárodními organizacemi.

Visegrádská skupina usiluje v rámci EU o další liberalizaci vnitřního trhu v souvislosti se čtyřmi základními svobodami. Jednou z priorit zemí V4 ve vztahu k Evropské unii je také zrušení přechodných období na volný pohyb pracovních sil z nových členských států EU.

Země V4 podporují rozšiřování EU, zejména o země západního Balkánu. Visegrádská skupina je přesvědčena, že rozšiřování EU je procesem upevňování stability v Evropě a posilováním její váhy ve světě, a proto by měla i nadále zůstat otevřená. Země V4 poskytují kandidátským a potenciálně kandidátským zemím vedle politické podpory také technickou podporu na základě vlastních zkušeností s transformačním a přístupovým procesem.

Další priority a cíle českého předsednictví V4

V rámci předsednictví si Česká republika kladla za cíl zpřehlednit a ustálit mechanismus fungování V4 s ohledem na nárůst aktivit v uplynulých letech, přispět k dalšímu propojování občanských kontaktů mezi zeměmi V4 a dále rozvíjet programy Mezinárodního visegrádského fondu. Česká republika se v rámci předsednictví snaží také přispívat k šíření demokracie a dodržování lidských práv ve světě.

V průběhu českého předsednictví se ukázalo, že nejnosnějšími oblastmi k prosazování společných zájmů je pro nejbližší budoucnost odstraňování přetrvávajících asymetrií v přístupu občanů zemí V4 na pracovní trhy a ve vízových oblastech, dlouhodobým tématem je budování takové ENP, která by své prostředky a kapacity spravedlivě dělila mezi východní a jižní dimenzi.

Ve vztahu k ENP nejde o kopírování institucionalizovaných postupů, které jsou tradičně uplatňovány v jižní dimenzi. Visegrádská skupina se za českého předsednictví soustředila zejména na odbourávání obav z posilování spolupráce s východními sousedy v zemích EU. V4 cíleně posiluje důvěru v ENP, která je někde mylně považována za náhražku vstupu do EU. Za tímto účelem se české předsednictví mj. pokusilo adaptovat formát V4+ tak, aby se jej mohly účastnit současně západní a východní země, jako se schůzky ministrů zahraničních věcí zemí V4 zúčastnily Švédsko a Ukrajina. Otázka efektivní podpory transformačních procesů zejména v zemích východní Evropy je realizována i v rovině Mezinárodního visegrádského fondu. Z jeho prostředků se kromě zvláštních stipendijních programů pro země východní a jihovýchodní Evropy připravuje například financování tzv. flexibilních projektů v zemích jako je Bělorusko, Srbsko nebo Gruzie.

Dvojkolejný přístup v podobě posilování vzájemné spolupráce i "kultivace vzájemného nesouhlasu" činí V4 i její členské země univerzálnějšími regionálními aktéry. Také proto se V4 těší vzrůstající popularitě mezi ostatními regionálními uskupeními v Evropě i mimo Evropu. České předsednictví prohloubilo otevřenost V4 ke spolupráci v širších kontextech jako jsou státy Pobaltí, Izrael, Japonsko, Severská rada ministrů či GUAM a zahájilo proces formování jasných a uchopitelných agend pro každý ze zvažovaných formátů. V případě baltských států je to například energetická bezpečnost a vztahy se zeměmi východní Evropy, spolupráce se Severskou radou ministrů se soustředí zejména na udržitelný rozvoj a rozvoj východní dimenze ENP.

Mezi hlavní cíle českého předsednictví V4 patřilo zejména:

- společné úsilí zemí V4 o zajištění připravenosti na implementaci schengenského acquis v plné šíři k 31. 12. 2007,

- úspěšné završení jednání o Visa Waiver Programme,

- společné konzultování otázek energetické bezpečnosti v rámci V4 jako příspěvek k vytváření společné energetické politiky EU.

V návaznosti na systematické sledování těchto a dalších vybraných politických témat rozvíjelo české předsednictví regionální spolupráci v příslušných oblastech.

Problematika Schengenu

V návaznosti na společná jednání deklarovaly země V4 důrazný zájem o dodržení původně stanoveného termínu pro vstup do schengenského prostoru, kterým byl říjen 2007. Země V4 v souvislosti s naplňováním úkolů přípravy na vstup do schengenského prostoru koordinovaně odmítly jakékoliv další posunutí termínu vstupu do Schengenu za datum 1. 1. 2008. Do prostoru Schengenu země V4 společně vstoupily k 21. 12. 2007. Země V4 vyjádřily společné poděkování portugalskému předsednictví v Radě EU za podporu a pomoc zejména při zprovoznění Schengenského informačního systému. V4 je připravena využít podmínek fungování Schengenského prostoru pro další rozvoj svých aktivit a zejména při realizaci projektů a programů MVF.

Vízová reciprocita

Země V4 a B3 se shodly na nutnosti další spolupráce v tzv. Koalici pro vízovou rovnost a využití všech prostředků, které jsou pro dosažení posunu v jednáních k dispozici. V listopadu 2007 bylo dosaženo zrušení vízové povinnosti pro občany ČR a Lotyšska při cestách do Kanady. Nadále probíhají jednání o dosažení vízové rovnosti s Austrálií a USA.

Koordinace kroků v oblasti energetické bezpečnosti

České předsednictví Visegrádské skupiny usilovalo na základě zadání premiérů o společnou schůzku ministrů (náměstků) hospodářství zemí V4 k tématu energetické bezpečnosti resp. vytvoření Pracovní skupiny V4 pro energetiku. Pro nedostatečný zájem však tato iniciativa nebyla úspěšná. V rámci energetické bezpečnosti lze vyzdvihnout téma jaderné energie a společnou česko-slovensko-evropskou akci tzv. Evropského jaderného fóra - ENEF (European Nuclear Energy Forum), jehož první zasedání se konalo v Bratislavě v říjnu 2007 a druhé v květnu 2008 v Praze.

Spolupráce V4 s EU PRES

Na summity V4 jsou pravidelně zváni představitelé nastupujících EU PRES – po účasti portugalského a slovinského premiéra je hostem červnového oficiálního summitu předsedů vlád zemí V4 prezident Sarkozy. Česká republika průběžně informuje partnery z V4 o přípravách CZ PRES EU, jsou vymezovány styčné body zahraničněpolitických priorit V4 a priorit CZ PRES EU. Jedním z nosných témat by měla být společná pozice k ENP, která je hledána společně se zeměmi B3 a v dalších formátech. Z podnětu CZ proběhla k této otázce expertní jednání MZV zemí V4 a Pobaltí (Tallinn 2007, Praha 2008).

Zintenzivnění spolupráce V4 v EU

V oblasti aktuální problematiky EU je spolupráce ve formátu V4 velmi intenzívní také při konzultování stanovisek a výměny zkušeností mezi experty jednotlivých SZ zemí V4 v Bruselu. Průběžně je projednávána agenda COEST, COTRA a COASI. Zástupci V4 se scházejí k projednání reformy Společné zemědělské politiky, politiky hospodářské a sociální soudržnosti, problematiky revize vnitřního trhu, ke koordinování stanovisek a postupů v Evropské obranné agentuře (EDA), v přístupových jednáních s kandidátskými zeměmi, při diskutování spolupráce v celní oblasti, k problematice usnadnění vízového režimu pro občany Běloruska, volného pohybu pracovních sil či strategie politiky vůči zemím východní Evropy s cílem získat v rámci EU silnější pozici pro rozvoj spolupráce se zeměmi tohoto regionu a získání pro iniciativu co nejširší podpory napříč EU.

V orgánech EU byly prezentovány následující materiály V4:

• materiál V4 „Implementation of Strategy for a New Partnership between EU and Central Asia“ (červen 2007)

• společný non-paper V4 „EU Policy and Assistance to Belarus – General overview” (leden 2008)

• V4 non-paper na podporu plošného snížení poplatků za schengenská víza pro běloruské občany jako jednostranného kroku zemí EU (červen 2008).

Podpora V4 posílení východní dimenze ENP

Na základě koordinovaných aktivit V4 na posílení východní dimenze ENP byla v orgánech EU prezentována dále následující společná vystoupení:

• The Visegrad Group contribution to the discussion on the strengthening of the European Neighbourhood Policy (březen 2007)

• The Visegrad Group position paper on Governance Facility and Neighbourhood Investment Fund (duben 2007)

• Joint Statement ze setkání ministrů ZV zemí V4 a Moldavska (říjen 2007)

• Joint Political Statement of the Visegrad Group on the Strengthening of the European Neighbourhood Policy (listopad 2007).