STEM: Negativní postoj k radaru mezi občany slábne

Od posledního průzkumu názorů české veřejnosti na otázky související s umístěním americké radarové základny na našem území uplynuly tři měsíce. Jednání o radarové základně vyústila v podpis smlouvy, kterou v Praze podepsali ministři zahraničí Karel Schwarzenberg a Condoleezza Riceová, tuto smlouvu však musí potvrdit ještě český parlament a prezident.

Úřad vlády si nechal u agentury STEM vypracovat průzkum veřejného mínění k otázce radaru. Nejnovější průzkum zachycuje postoje veřejnosti po podpisu této smlouvy.

Změnily se názory našich občanů na mezinárodněpolitickou situaci, potřebnost evropské obrany a účast Spojených států v ní? Zajímají se lidé o obsah česko-americké smlouvy a co v ní považují za zásadní? Ovlivnil podpis smlouvy a debata kolem umístění radaru u nás názory Čechů na toto zařízení? A myslí si naši občané, že smlouva bude parlamentem schválena? To byly základní okruhy otázek, na které se STEM zaměřil.

Průzkum byl proveden ve dnech 16. -17. července. 2008 metodou osobních rozhovorů (face-to-face). Respondenti byli vybráni kvótním výběrem, soubor 1045 dotázaných reprezentuje českou populaci starší 18 let.

1. Názory na mezinárodní situaci se nemění

Nový průzkum ukázal, že názory české veřejnosti na mezinárodně bezpečnostní otázky jsou v posledním období stabilní. Téměř tři čtvrtiny lidí jsou přesvědčeny o tom, že Evropa potřebuje mít systém, který by ji ochránil před raketami dlouhého doletu. V porovnání s průzkumem z dubna můžeme pozorovat, jak se v této otázce názory polarizují – voliči ODS jsou nyní takřka jednotně pro (94 %, v dubnu 86 %), mezi voliči KSČM je již polovina proti (v dubnu pouze 41 %).

Skutečnost, že naši občané nepodceňují možnost ohrožení raketovými zbraněmi dlouhého doletu, dokládá i to, že většina (v aktuálním průzkumu 56 %) z nich považuje za hrozbu pro naši bezpečnost Írán. Tato země je i podle starších dat STEM považována za zdroj mezinárodního vojenského nebezpečí, silnější než světové velmoci USA a Rusko.

Nezměnil se ani názor na to, zda má Evropa při budování svého obranného systému spolupracovat se Spojenými státy. Dlouhodobě (STEM může doložit i staršími daty z roku 2007) je o tom přesvědčena zhruba polovina našich občanů.

Otázka spolupráce s Američany při společné evropské obraně rozděluje společnost.

Nejostřeji se liší názory lidí na spolupráci s Američany podle politické volby. V porovnání s dubnovým průzkumem můžeme u voličů dvou krajních stran v pravolevém politickém spektru pozorovat další posun směrem k polarizaci. Odpor voličů KSČM je již naprosto manifestační, stejně tak je velmi vysoká míra podpory radaru mezi voliči ODS. Míra nesouhlasu voličů ČSSD se nemění, pohybuje se kolem 60 % a je v rozporu s dlouhodobě deklarovaným kladným vztahem k členství v NATO. Míra ochoty spolupracovat s Američany při zajištění evropské bezpečnosti u voličů dvou menších stran parlamentních stran se pohybuje kolem 50 %.

2. Nedávný vývoj mírně zvýšil zájem občanů o otázky protiraketové obrany

Podpis česko-americké smlouvy vyvolal vzrušené diskuse mezi politiky a mírně zvýšil zájem naší veřejnosti o radar.

Více než polovina lidí (58%) vyslovuje zájem o obsah smlouvy, kterou ministři Schwarzenberg a Riceová v Praze podepsali: z celku dotázaných 19 % respondentů uvedlo, že se o obsah smlouvy „velmi zajímá“ a dalších 39 % se „spíše zajímá“. Zájem převažuje hlavně u lidí s vyšším vzděláním a mezi lidmi, kteří jsou pro spolupráci s Američany při zajištění evropské bezpečnosti (z nich projevuje zájem 70 %). I u lidí, kteří spolupracovat s Američany nechtějí, se o smlouvu zajímá téměř polovina z nich.

Co je na smlouvě s Američany pro lidi podstatné? Vůbec nejdůležitější je podle lidí to, aby smlouva zajistila dodržování „přísných požadavků a norem ochrany životního prostředí“. Je trochu překvapivé, že teprve pak následuje „zvýšení bezpečnostních záruk pro ČR“ či „zařazení radaru do systému NATO“.

Význam začlenění do systému NATO a posílení bezpečnosti státu akcentují především stoupenci radaru a spolupráce s Američany, ale i mezi nimi je vysokou prioritou ochrana prostředí. Můžeme to interpretovat jako důsledek výjimečné pozornosti, která byla v médiích věnována vlivu radaru na zdraví obyvatel v okolí a vlivu na životní prostředí. Důraz na ekologické souvislosti ovšem může představovat jakousi „minimální podmínku“ a v některých případech může být i výrazem odevzdání: „Když už tu radar bude, ať nepředstavuje riziko pro lidi a přírodu v jeho okolí.“

Průzkum zjistil, že mezinárodní a strategický význam radaru není doceňován a ustupuje českým, ba možná lokálním zájmům.

Celkem 45 % naší veřejnosti si myslí, že zapojení naší republiky do protiraketové obrany přinese posílení naší mezinárodní prestiže.

3. S radarem je většina lidí ochotna se smířit a čeká, že smlouva projde

V dubnovém průzkumu se ukázalo, že přes nízký podíl lidí aktivně podporujících výstavbu radaru by se dvě třetiny lidí nakonec dokázaly s vybudováním radarové základny u nás smířit, pokud by tato základna byla součástí obranného systému NATO a pokud bychom tím plnili své spojenecké závazky.

V aktuální průzkumu byla otázka formulována již s ohledem na podpis mezistátní smlouvy a výsledky v podstatě potvrdily předchozí zjištění. S dohodou o výstavbě radaru u nás je ochotno se smířit 63 % lidí.

Poznatky výzkumů STEM dlouhodobě ukazují, že pohled veřejnosti na americký radar není černobílý, ale má několik „šedých“ mezistupňů. Loňské průzkumy STEM ukazovaly, že zhruba čtvrtina obyvatel Česka je pro umístění radaru u nás, téměř polovina proti a zbytek neměl na věc vyhraněný názor. Poslední dva průzkumy naznačují posun – stoupenců radaru přibylo a okruh odpůrců se přece jen mírně zúžil stejně jako podíl nerozhodnutých. Převaha odpůrců výstavby radarové základny na našem území není už tak výrazná (44 % ku 35 %).

Nadále však platí velmi striktní politické vymezení dvou ostře protikladných skupin. Z lidí, kteří se označili za jasné stoupence umístění amerického radaru u nás, jsou tři čtvrtiny voliči ODS, z okruhu jednoznačných odpůrců radaru volilo v roce 2006 42 % ČSSD a 36 % komunisty.

Více než tři čtvrtiny veřejnosti si myslí, že bude smlouva mezi ČR a USA naším parlamentem potvrzena. Téměř jednotně tomu věří stoupenci radaru, ale i mezi odpůrci převládá názor, že český parlament dohodu schválí.