Stav projednávání ICC - Senát schválil vládní návrh na ratifikaci Mezinárodního trestního soudu, schválil také návrh novely o veteránech
Senát ve středu 16. července schválil vládní návrh k vyslovení souhlasu s ratifikací Římského statutu Mezinárodního trestního soudu. Právě dnes si připomínáme desáté výročí sjednání 128 článků smlouvy.
Římský statu Mezinárodního trestního soudu
Mezinárodní trestní soud (International Criminal Court) byl Římským statutem založen 17. července 1998 v Římě. Římský statut představuje obdobu mnohostranné mezinárodní smlouvy, která "především zakotvuje pravomoce Soudu, vymezuje trestné činy, které pod jeho jurisdikci spadají a upravuje také orgány soudu a procesní pravidla pro řízení před soudem." Pod pravomoc ICC v Haagu spadá stíhání nejtěžších trestných činů, zahrnujících válečné zločiny, zločiny proti lidskosti, genocidium a zločin agrese spáchané po 1. 7. 2002. Česká republika je jediným státem Evropské unie, který Římský statut dosud neratifikoval. Návrh na ratifikaci vládě předložili ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg a ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Vláda návrh schválila na své schůzi 23. 1.2008.
Římský statut: Ochrana a prosazování základních lidských hodnot
Česká republika přijala společně s dalšími 119 státy text zakládající smlouvy ustavující Mezinárodní trestní soud na diplomatické konferenci v Římě v roce 1998. Smlouvu ČR podepsala v roce 1999, ale smluvní stranou se dosud nestala. Je tak jediným státem Evropské unie, který Římský statut dosud neratifikoval. Mezinárodní trestní soud je přitom podporován EU stejně jako Organizací spojených národů. V současnosti má soud 106 smluvních stran a podle slov ministra zahraničních věcí K. Schwarzenberga řeší případy ze čtyř zemí afrického kontinentu.
S ohledem na skutečnost, že již uplynulo devět let od podpisu této smlouvy (ČR) a s ohledem na důležitost, kterou v této smlouvě bude mít během našeho předsednictví v EU, je politicky stěží udržitelné nemít jasné a legitimní stanovisko k Mezinárodnímu trestnímu soudu," upozornil ministr K. Schwarzenberg během včerejší schůze Senátu. Dosud nejasný postoj ČR k Mezinárodnímu trestnímu soudu podle jeho slov snižuje důvěryhodnost ČR jako státu prosazujícího ochranu lidských práv. "Rád bych zdůraznil, že Mezinárodní trestní soud vznikl na základě snahy většiny států mezinárodního společenství zajistit, aby nikdo neunikl odpovědnosti za nejzávažnější zločiny, tedy zločiny válečné, zločiny proti lidskosti a zločin genocidy. Je třeba rovněž zdůraznit, že Římský statut byl vytvořen jako účinný nástroj s tím, že právo v něm zakotvené vychází z ustálených hodnot evropského myšlení. Měl by tedy být i preventivním nástrojem demokratických států, jak ovlivňovat nedemokratické režimy a předcházet páchání takovýchto zločinů, uvedl dále ministr K. Schwarzenberg.
O poslání ICC hovořil také ministr vlády a předseda Legislativní rady vlády C. Svoboda. "Tím, že po válce vznikl tribunál v Norimberku, Tokiu a potom po genocidě ve Rwandě a válce v Jugoslávii vznikaly ad hoc tribunály, řeklo mezinárodní společenství to, co cítíme všichni. Že ti, kteří páchají genocidu, zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a agresi, musí být potrestáni. Problém je ale v tom, že kritici tohoto řešení právem poukazovali na to, že tyto tribunály byly vždycky pojímány jako akty vítězů vůči poraženým a tím jakoby se snižovala legitimita těchto soudních instancí. Proto je správné, že tu vzniká instance nezávislá, trvalá, která do budoucna definuje, o které trestné činy jde. A jde o ty nejzávažnější trestné činy - genocida, zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a agrese," zdůraznil.
Právní stránka ratifikace
Ministr zahraničních věcí se rovněž vyjádřil k pochybnostem o souladu Římského statutu s Ústavou ČR, které dosud ratifikační proces nejvíce zdržovaly: "K právní stránce ratifikace konstatuji, že v minulosti ratifikační postup narazil na nevůli zákonodárců přijmout přímé změny ústavy a listiny v oblasti imunit ústavních činitelů, amnestie a zákazu nutit občany k opuštění vlasti, které byly podle názoru expertní komise z roku 2000 před ratifikací nutné. Některé závěry této komise v průběhu doby Ústavní soud vyvrátil. Nesporným faktem, o kterém nemůže rozhodnout ani Ústavní soud, je, že vláda danou smlouvu kvalifikovala jako smlouvu, kterou se přenášejí pravomoci orgánů České republiky na mezinárodní instituci ve smyslu článku 10a ústavy, a proto bude schvalována v Parlamentu ústavní většinou. Závěr vlády, že tímto postupem se jednoznačně odstraní pochybnosti o souladu Římského statutu a ústavou a listinou, byl potvrzen stálou komisí Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury i předními odborníky na ústavní a mezinárodní právo," uvedl ministr K. Schwarzenberg a dodal, že ratifikaci jasně doporučily zahraniční výbory obou komor Parlamentu.
Doporučující stanovisko ve své řeči zprostředkoval rovněž ministr spravedlnosti J. Pospíšil. "Dovolte mi, abych za ministerstvo zde konstatoval, ale samozřejmě my nejsme Ústavní soud, konstatujeme zde pouze náš právní názor, že nic nebrání tomu z pohledu právního, aby tato mezinárodní smlouva byla přijata v režimu článku 10 Ústavy a aby tak v případě, že bude takto přijata, byla bez problému aplikována, aniž by bylo nutné v tuto chvíli měnit náš právní řád, a to na úrovni ústavního pořádku či na úrovni trestního práva, to je z trestního práva hmotného, tak trestního práva procesního," prohlásil ministr.
Aktivita ICC směrem k občanům ČR
Podle slov ministra K. Schwarzenberga vláda nepředpokládá aktivaci soudu ve vztahu k občanům České republiky zejména z toho důvodu, že soud jedná teprve ve chvíli, kdy stát není schopen nebo ochoten tyto zločiny stíhat sám. " Vláda prosazuje postoj, že Mezinárodní trestní soud má být účinný mezinárodně právní nástroj demokratických právních států k zajištění potrestání pachatelů, kteří dosud mohli v některých případech využívat vědomých mezer ve vnitrostátním právu nedemokratických a států, které mají řekněme značně pokřivený vztah k právu k dosažení beztrestnosti za tyto zločiny," upřesnil K. Schwarzenberg.
K této otázce se vyslovil také ministr vlády a předseda Legislativní rady vlády Cyril Svoboda. "Římský statut říká jasně: Pokud Rada bezpečnosti dojde k závěru, že došlo k některému z těchto aktů, může být vydán i občan smluvního státu, který nepodepsal a neratifikoval tento statut. V krajním případě se tomu stejně nevyhneme. Říkám to proto, že jsem byl v Súdánu, byl jsem v Darfuru, viděl jsem zblízka, co to je, když se páchá zvěrstvo proti lidem. Podle mne Česká republika jako právní stát, který se hlásí k lidským právům, má této instituci říci ano, protože jsme jediní. Je zajímavé, že se k nám nikdo nepřidává, maximálně někteří mohou kroutit hlavou. Proto naléhavě prosím, abychom tento zájem státu povýšili na první místo, abychom řekli tomuto statutu ano, " apeloval během rozpravy za všechny, kteří stojí za prosazováním lidských práv a myšlenkou spravedlivého trestu pro pachatele zločinů proti lidskosti. Ministr C. Svoboda rověž zdůraznil, že Římský statut představuje pro právní stát posilu, nikoli oslabení. "Právní stát je stát, kde nejen stát přijímá normy a nutí obyvatele, aby dodržovali normy, ale právní stát je stát, kde stát respektuje své zákony a chová se podle nich, a kde také stát respektuje mezinárodní závazky. Závazkem, který vyplývá z mezinárodního práva, je mimo jiné stíhat agresi. Je to mezinárodní závazek, který máme, nemůžeme mu uniknout," podpořil návrh na ratifikaci C. Svoboda.
Návrh na ratifikaci byl schválen následujícím způsobem: registrováno bylo 70 senátorů, kvorum činilo 42. Pro návrh hlasovalo 60, proti 6 senátorů.
Novela zákona o válečných veteránech
V právním řádu České republiky chybí právní úprava, která by umožňovala jmenovat do vyšších vojenských hodností válečné veterány, kterým zanikla branná povinnost. Cílem navrhované novely zákona o válečných veteránech je vytvořit právní rámec, který umožní tímto způsobem ocenit ty občany České republiky, kteří s nasazením vlastních životů bojovali za vlast a bránili hodnoty svobody a demokracie. Péče o válečné veterány upravená tímto zákonem by měla být péčí komplexní, včetně možnosti morální podpory válečných veteránů. Proto je nově navrhováno zmocnění Ministerstva obrany zabezpečovat slavnostní a pietní akce s účastí válečných veteránů. Po hmotné stránce obsahuje novela úpravu poskytování příspěvku na stravování. Postavení válečného veterána je považováno za prestižní. Proto o získání postavení válečného veterána ale usilují rovněž občané, kteří například v průběhu II. světové války konali službu v nepřátelských armádách nebo kolaborovali s nepřítelem, nebo také příslušníci ozbrojených sil nebo Policie České republiky, kteří v průběhu válečného konfliktu nebo mírové operace spáchali trestný čin . V mnoha případech se tedy o statut válečného veterána ucházejí lidé, kteří mohou podle současné právní úpravy "formálně" splňovat podmínky pro udělení statutu, ale jeho udělení těmto lidem je nespravedlivé vůči občanům, kteří řádně konali službu v místech válečných konfliktů nebo v mírových operacích. Je proto nezbytné vytvořit zákonnou překážku pro vydávání osvědčení válečného veterána těmto osob.
