Stanovisko ministerstva kultury k církevním restitucím

Ministr kultury Václav Jehlička je přesvědčen, že navrhovaný zákon o narovnání vztahů státu s církvemi rozvazuje ruce krajům a obcím. „V poslední době jsem jednal s mnoha hejtmany, členy krajských rad i starosty. Všichni vládní návrh zákona jednoznačně uvítali, neboť umožní další rozvoj krajů i obcí, což by mělo být i prioritou každého zodpovědného státu,“; uvedl den před včerejším hlasováním v Poslanecké sněmovně ministr Jehlička.

Stát výměnou za 83 miliard korun okamžitě získá majetek, který může neprodleně převést krajům i obcím. Na dosud zablokovaný majetek tak bude možno získat i evropské dotace, což dosud nebylo možné.Církvím rovněž připadne část majetku přímo. Vrácen však bude pouze majetek v rukou státu. Krajů ani obcí se takováto povinnost netýká ani v nejmenším. Případné obavy z toho, že se budou muset díky navrácení církevního majetku rušit mateřské školky, domovy důchodců či dětská sportoviště jsou zcela liché a bezpředmětné. Obce a kraje naopak mají šanci získat bezplatně od státu majetek včetně pozemků, které budou moci využít například pro bytovou výstavbu, budování škol či sociálních zařízení.

Hledání dohody s církvemi na konečné podobě navraceného majetku i konečné sumě byla velmi obtížná. „Výsledek je opravdu vydřeným kompromisem a dovoluji si tvrdit, že pro stát výhodnějším než pro církve,“ okomentoval jednání s církvemi ministr kultury. Důležitým momentem v konečném jednání byl i fakt, že všech sedmnáct církví nakonec na vyjednané podmínky státu přistoupilo.

Ocenění původního církevního majetku bylo provedeno v cenách v čase a místě obvyklých při použití průměrných jednotkových cen v jednotlivých kategoriích nemovitostí. Správnost ocenění byla ověřena na základě dvou studií zpracovaných Výzkumných ústavem zemědělské ekonomiky, na základě zadání ministerstva zemědělství. Zachování současného systému financování založeném na komunistickém zákonu z roku 1949 by znamenalo nebezpečí nekontrolovatelného nárůstu výdajů státního rozpočtu. Je dlouhodobě neudržitelné a pro daňové poplatníky krajně nevýhodné. Přijetí koaličního návrhu naopak předpokládá ukončení systému financování církví a náboženských společností státem, které povede k ušetření finančních prostředků pro další projekty.

Návrh zákona vychází z následujících principů: Vydání věcí bez ohledu na jejich účelové určení bude umožněno řeholním řádům a kongregacím a jiným kněžským a řeholním společenstvím Církve římskokatolické. Ostatním částem Církve římskokatolické a dalším dotčeným církvím a náboženským společnostem se vydávají věci, které sloužily k duchovním, pastoračním, charitativním, zdravotnickým, vzdělávacím nebo administrativním účelům nebo jako obydlí duchovních a dále nemovité věci funkčně související s jimi vlastněnými nemovitostmi. Za nevydávaný majetek náleží dotčeným církvím a náboženským společnostem finanční náhrada, jejíž výše je určena na základě kvalifikovaného odhadu hodnoty majetku církví a náboženských společností k 25. únoru 1948 po odečtení hodnoty majetku, u něhož bude umožněna naturální restituce.

Přečtěte si další informace o tzv. církevním zákonu ze dne schválení návrhu zákonavládou ČR.