Sir Nicolas Winton dnes zahájí návštěvu České republiky

Sir Winton české a slovenské, převážně židovské děti, odvezl přes hitlerovské Německo do své rodné Velké Británie a téměř 50 let o tom, jak děti zachránil, mlčel. Dnes je často nazýván "britským Schindlerem." Sir Nicholas Winton spolu s dalšími dobrovolníky založil kancelář, kde shromažďovali finanční prostředky a vyhledávali pěstounské rodiny, do kterých by umístili židovské děti, které byly, jak správně Winton předvídal, odsouzeny ke smrti, v roce 1939 . První vlak s dětmi odjel 14. března 1939 a zanedlouho sedm dalších. Zachráněno bylo celkem 669 dětí. Gestapo celou situaci sledovalo, ale nijak nezasáhlo. Děti byly opatřeny někdy i falešnými povoleními. Největší transport s 250 dětmi byl připraven na 1. září 1939. V Evropě ale začala válka a nacisté odjezd zrušili. Vlaky odvezly děti místo do Británie do Terezína a Osvětimi. Ani jedno z těchto dětí nepřežilo.

Sir Nicholas Winton se narodil rodičům německo-židovského původu v Anglii. Jeho matka Barbara byla první dívkou v Německu, které se podařilo složit maturitu. V Londýně, kam odešli v roce 1907 z Německa před stále rostoucími antisemitskými náladami, rodině nevyhovoval životní styl emigrantských rodin. Wertheimerovi (později Wintonovi) byli vyloučeni ze židovské komuny. Winton si vždy přál létat. Začal tedy navštěvovat hodiny v severním Londýně a v roce 1933 získal kvalifikaci pilota. Seznámil se také s Amy a Jimem Mollisonovými, kteří toho roku jako první přeletěli Atlantský oceán. Když později v roce 1942 vstoupil do RAF – anglického královského letectva -, byl jeho zrak na pilota už moc slabý. Jeho dalším koníčkem byl šerm a v roce 1938 patřil mezi ty, kteří měli vybírat britský šermířský tým pro olympijské hry, vše ale překazila válka. Siru Nicholasi Wintonovi je v současnosti úctyhodných 98 let. Přestože on sám nepovažuje svůj čin za nic výjimečného a nikdy o něm sám nemluvil, náhoda v roce 1988 způsobila, že se o jeho transportech ohrožených dětí z Prahy do Londýna dozvěděla jeho žena Greta. Ta předala vše historičce Elizabeth Maxwelové, která zorganizovala setkání Wintona s „jeho dětmi“ ve studiu BBC. Pozornost veřejnosti se ale k němu upřela až po dalších 10 letech, když byl jeho příběh znovu připomenut režisérem Matej Mináčem ve filmu ''Všichni moji blízcí'' a později i dokumentem ''Síla lidskosti''.

V roce 1998 Sira Nicholase Wintona přijal na Pražském hradě prezident České republiky Václav Havel a vyznamenal jej řádem T. G. Masaryka. V roce 2003 byl potom povýšen do šlechtického stavu v rodné Británii anglickou královnou, jeho celé jméno proto zní Sir Nicholas Winton. Jeho jménem je také pojmenována planetka Winton objevená v České republice Nicholas Winton nemohl být jako potomek židovských rodičů oceněn státem Izrael titulem spravedlivý mezi národy, který se uděluje lidem jiného vyznání, kteří přispěli k záchraně Židů. Dnes asi 370 "Wintonových dětí" ví, komu za svoji záchranu vděčí, z toho 16 z nich žije v České republice. V současné době se Winton věnuje nejraději zahrádkaření a po smrti své manželky se ještě více zabývá charitativní činností.

Sir N. Winton naposledy Českou republiku navštívil v rocee 2007 za velkého zájmu veřejnosti.