Projev předsedy vlády Petra Fialy na investiční konferenci SHIFTS23

Projev premiéra Petra Fialy na konferenci SHIFTS23, 17. října 2023.

Dámy a pánové, děkuji pořadatelům za pozvání,

je mi ctí zahájit konferenci Shifts 2023, která se soustředí na zásadní systémové změny, s nimiž dnes musíme počítat – při řízení státu, v podnikání, ale musíme s nimi počítat i když žijeme svůj každodenní život.

Vždy jsem věřil, že pravidelně poodstoupit a zaměřit se na širší kontext toho, co právě děláme, je užitečné a dokonce nutné. Pokud se nebudeme pokoušet nahlédnout za horizont našeho každodenního rozhodování, tak velmi snadno ztratíme správný směr. A to je chyba, které se dnes všichni oprávněně obáváme.

Jsem tu trošku ve složité roli. Já bych rád nad těmi věcmi přemýšlel jako sociální vědec, jako politolog, ale jsem zde pozván jako předseda vlády České republiky, a tak budu o těchto věcech uvažovat v kontextu praktické politiky. A současně jsem také v těžké situaci, protože jsem se těšil, že si zde poslechnu některé z diskutujících, ale jak asi víte, tak máme dnes mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny, kde se opozice pokouší vyslovit nedůvěru mé vládě, a nemám jinou možnost než se za několik minut vrátit zpátky do Poslanecké sněmovny, takže si pak zpětně ze záznamu poslechnu, k čemu jste na této konferenci dospěli.

Mezinárodní a bezpečnostní situace

Nejdůležitější posuny a transformativní změny, které dnes prožíváme, mají globální či mezinárodní původ.

Musíme se adaptovat na řadu změn: Na vzrůstající moc internetových informačních platforem. V globální ekonomice na nejistotu, přerušování vazeb a růst protekcionistických opatření. A tou vůbec nejdůležitější výzvou jsou otřesy ve světové bezpečnostní rovnováze. A to je důležité.

My totiž můžeme diskutovat o tom, jaké daně mají být větší a jaké menší. Můžeme se hádat o tom, které dotace jsou prospěšné a které už ztratily smysl. Všechny tyto debaty jsou ale nesrovnatelně méně důležité ve srovnání s primárním úkolem státu, kterým je zajistit bezpečnost svých občanů.

Dnešní mezinárodní situace jasně ukazuje na potřebu tuto bezpečnost přehodnotit a masivně posilovat, což dnes neznamená jen investice do tradiční obrany, ale také proměnu energetické politiky, tj. úsilí o kontrolu nad strategickými surovinami a posun směrem k energetické suverenitě. Ale také je to velká výzva pro posílení společenské odolnosti, což vůbec není jednoduchý úkol.

Bez bezpečnosti není prosperita. Bez bezpečnosti bychom se velmi rychle dostali do situace, a dlouho si to mnozí neuvědomovali, kdy by taková diskuze o nuancích prosperity vlastně ztrácela jakýkoliv smysl.

Čelíme dnes dvěma zásadním mezinárodním krizím, které se nás přímo dotýkají. Jedna se odehrává pouhé stovky kilometrů od nás, na východní Ukrajině. Druhá bezpečnostní krize se rozhořela jen před pár dny na Blízkém východě.

Tyto krize se svým charakterem liší – první je brutálním, ale v zásadě konvenčním konfliktem, podstatou druhé je čistý terorismus.

Přesto mají něco společného a představují pro nás výzvu: Obě se odehrávají na samotných hranicích západní civilizace a v podstatě se v nich hraje o její rozsah. O to, kde ještě platí naše hodnoty, zejména úcta k lidskému životu, respekt k civilním obyvatelům či férové válečné konvence.

A ačkoli je ještě brzo, už teď můžeme předjímat, že i jejich konečné důsledky budou podobné – včetně masivní migrace, rostoucího rizika eskalace konfliktu či patových situací v mezinárodním systému, které bude ještě dlouho nesnadné překonat. A obě tyto krize a jejich vývoj zásadním způsobem ovlivní naši budoucnost. Proto je tak důležité ty věci sledovat, stát na správné straně, a proto je tak důležité být aktivní při pomoci a podpoře těch, kteří jsou oběti agresorů.

Reakce ČR

Všechny zásadní posuny, které jsem naznačil, a obzvlášť aktuální bezpečnostní krize, nás nutí, abychom na ně reagovali a měnili se pod jejich tlakem.

Proto se tedy i dnešní Česká republika vědomě stává mnohem silnějším a svým způsobem v uvozovkách větším státem, než jakým byla po většinu svojí samostatné existence. A to nemyslím nijak negativně. Je to přirozená reakce na vývoj ve světě.

Musíme pečlivě přemýšlet o tom, jak náš stát a naše společnost se co nejlépe připraví na všechny ty hrozby, které už známe, ale i ty, které mohou přijít.

Moje vláda tedy od začátku věnuje spoustu energie na posilování naší bezpečnosti. Pro příklad jen několik zásadních kroků:

• Vytvořili jsme funkci poradce pro národní bezpečnost, který koordinuje poprvé v naší historii všechny rozměry bezpečnostní politiky.
• Do obrany i v době velmi napjatých rozpočtů investujeme rekordní peníze, tak, abychom postupně dosáhli a překonali hranici 2 % HDP.
• Prohloubili jsme spolupráci a koordinaci se Spojenými státy a naše zapojení do struktur Severoatlantické aliance.
• Naplno jsme odstartovali modernizaci naší armády. Využíváme při tom kapacity jak našich spojenců, tak domácího obranného průmyslu, který je na světové úrovni.
• Objednáváme například nejmodernější stíhací letouny F-35.
• A v souladu s tím, co jsem říkal, patříme mezi lídry ve vojenské i humanitární pomoci Ukrajině, velmi významně se podílíme na péči o válečné uprchlíky a systematicky se připravujeme na rekonstrukci zasažených oblastí.

Ve všem tomto počínání se řídíme nejen tím, co je výhodné, ale také tím, co je správné. Dbáme na to, abychom vždy stáli na správné straně historie, a tím myslím to, že stojíme na straně lidskosti a civilizace.

Moje vláda věří, že musíme pokračovat v našich nejlepších tradicích realistické, ale hodnotově zakotvené zahraniční politiky, která podle mého názoru vždy přináší mnohem víc než prázdný pragmatismus hraničící s pokrytectvím, mlčením a koukáním stranou v okamžiku, kdy je nutné rázně vystoupit proti bezpráví.

Věříme, že hodnotová politika není luxus, který může či nemusí doplňovat naše národní zájmy. Ale jsme přesvědčeni, že naše zájmy jsou od hodnot neoddělitelné, a dokonce na nich přímo závisejí.

Česká republika se zároveň stává mnohem silnějším státem, pokud jde o energetiku, včetně kontroly nad klíčovými surovinami:

• Stát v době nejhorší krize nabídnul bezprecedentní cenové záruky jak občanům, tak firmám.
• Česko se fakticky zbavilo závislosti na ruském plynu, v řádu měsíců budeme stoprocentně nezávislí i na ruské ropě, podobná změna nás čeká u dodavatelů jaderného paliva.
• Podíleli jsme se na zajištění kapacity v terminálech na LNG a nedávno jsme získali plnou kontrolu nad plynovou infrastrukturou – od terminálů po zásobníky.
• Souběžně jsme odblokovali rozvoj jaderné energetiky a masivně investujeme do obnovitelných zdrojů.

Český stát takto fakticky převzal zodpovědnost za podstatnou část toho, co bylo dosud v rukou soukromého sektoru, anebo jiných států. Zní to možná zvláštně od politika, který je pravicový a který je přesvědčen o tom, že soukromí investoři dělají často věci mnohem lépe, než jak to dokáže dělat stát, ale přesto jsem přesvědčen, že tyto kroky v energetické bezpečnosti byly naprosto nutné a jsou potřebné a souvisejí s hrozbami, kterým čelíme a kterým budeme čelit.

Všemi těmito kroky budujeme skutečnou energetickou suverenitu, což je v dnešní době něco zcela zásadního, a přitom to ještě před několika lety málokdo považoval za aktuální. Když jsem byl před čtrnácti dny na jednání Evropského politického společenství ve španělské Granadě a pak jsme měli neformální jednání Evropské rady, tak prakticky od všech zazněla myšlenka, kterou kdybych řekl před třemi lety, tak s ní nikdo nebude z politiků souhlasit. A to je myšlenka, že energetická politika je dnes přirozenou součástí národní bezpečnosti. A to je jedna z těch změn a jedna z těch transformací v našem myšlení, v našem pojímání toho, co energetika dnes znamená a my podle toho dnes jednáme.

Restart

Kromě posilování bezpečnosti nicméně nezapomínáme na vnitřní prosperitu. Stejně důležitým úkolem jako zajistit bezpečnost a energie je připravit naši zemi na budoucnost. To znamená vytvořit co nejlepší podmínky pro to, aby naše společnost bohatla a rozvíjela se.

Proto jsme v pátek  v Poslanecké sněmovně schválili ozdravný balíček pro státní rozpočet, který je velmi důležitým krokem na cestě k odpovědným veřejným financím v České republice. Obsahuje šest desítek opatření a v následujících letech ušetří stovky miliard korun, což nám zajistí udržitelnost našich rozpočtů, ochranu před dluhovou brzdou a také dostatek peněz na strategické investice.

Já jsem nedávno představil svoji celkovou osobní vizi pro Českou republiku, kde mluvím doslova o restartu celé země.

Mezi hlavní nástroje tohoto restartu patří právě dlouhodobá politika strategických investic, které překračují volební období jedné vlády, ale také období dvou tří vlád. Proto jsme také zřídili speciální výbor, který tuto agendu bude konzistentně prosazovat a kde se budou vzájemně koordinovat zástupci vlády i soukromého sektoru.

V politice strategických investic jsme si stanovili několik prioritních oblastí a všechny myslí na budoucnost – patří mezi ně vývoj jaderné energetiky včetně modulárních reaktorů, využívání umělé inteligence nebo třeba investice do těžby a zpracování lithia, což je důležité pro elektromobilitu.

Jako naprosto zásadní vnímám investice do dopravní a technické infrastruktury, což je jedna z nejdůležitějších podmínek pro rozvoj byznysu. Proto také do infrastruktury i v těchto těžkých dobách směřují rekordní peníze, tak, abychom do deseti let kompletně dostavili naši dálniční síť a výrazně pokročili v budování nejmodernějších vysokorychlostních tratí.

Soustředíme se na vícezdrojové financování těchto klíčových staveb – vedle peněz ze státního rozpočtu počítáme například s rozvojem projektů PPP.

Konkrétní obrysy získává financování infrastruktury skrz Národní rozvojovou banku a soukromé penzijní fondy. Toto všechno znamená, že česká dopravní infrastruktura do deseti let projde největší a nejrychlejší proměnou v naší historii. A je to naprosto nutné.

Vedle investic do obrany, energetiky či infrastruktury nesmíme zapomínat na ani na „měkké“ konkurenční výhody, jako je flexibilita pracovního trhu a otevřenost kvalifikovaným zahraničním pracovníkům, kvalita školství, podpora vědy a inovací.

Díky kvalitnějšímu všeobecnému vzdělávání zajistíme, aby se další generace dětí lépe vyznaly ve světě, aby měly dobře rozvinuté kritické myšlení, mediální povědomí či třeba finanční gramotnost.

Snadnější spolupráce akademické sféry a průmyslu povede k rozvoji znalostní ekonomiky. Inovační politika České republiky se bude soustředit na oblasti, jako je jaderná energetika, nanotechnologie, polovodiče a čipy, umělá inteligence nebo kybernetická bezpečnost.

Směřujeme do světa, jehož obrysy zatím přesně neznáme – už teď ale víme, že nám kvalitní vzdělání a podpora znalostní ekonomiky poskytnou kompas, který bude fungovat za všech okolností.

Budoucnost

Dámy a pánové, celý západní svět se dnes rozpomíná na to, že stát musí být nejen chytrý a efektivní směrem dovnitř, ale že je potřeba být zároveň silní navenek, abychom si dokázali uchovat všechno, co je nám drahé, a nadto třeba nabídnout pomoc i ostatním.

Toto rozpomínání je velmi důležitým posunem v myšlení naší civilizace.

Proměňuje se role státu. Do budoucna tedy směřujeme k éře silnějších a asertivnějších států. Svět bude díky tomu fungovat trochu jinak, než jak jsme byli zvyklí. Já ale věřím, že právě takový stát občanům dokáže mnohem lépe garantovat potřeby, které v dnešním nepředvídaném a nebezpečném světě nedokáže zajistit nikdo jiný.

A zároveň stát bude schopný vytvářet mnohem lepší podmínky pro to, aby se v jeho rámci rozvíjela vzdělaná a bohatá společnost.

Určitým paradoxem je, že bez ohledu na svoji větší sílu jsou dnešní státy zároveň křehčí. Ocitají se pod útoky z nejrůznějších stran, protože vedle posunů ve světové ekonomice a bezpečnosti můžeme rovněž pozorovat stále rychlejší vývoj informační sféry, propagandy i psychologické války, která se naplno projevuje i v naší zemi.

Na tuto křehkost nesmíme zapomínat. Všechny schopnosti státu nám totiž budou k ničemu, pokud si lidé nebudou uvědomovat jeho hodnotu, pokud se s ním nebudou chtít ztotožnit a bránit jej. Západní stát nebude nikdy mocnější, než je demokracie, která mu vdechuje život, a společenská důvěra, na níž závisí.

Dámy a pánové, vy tu dnes jistě budete hovořit o odolnosti či dokonce o antifragilitě. Já věřím, že klíč k odolnějšímu státu známe. Je v posilování kvality vzdělání a společenské debaty. Proto ve svojí vizi věnuji prostor tomu, že vedle státní správy, infrastruktury a dalších oblastí našeho státu musíme také svým způsobem restartovat naše myšlení a způsob vedení veřejné debaty.

Stejnou energii, jakou věnujeme obraně, dálnicím či elektrárnám, musíme věnovat tomu a je to náš společný úkol, abychom mezi odlišnými společenskými skupinami dokázali nalézt společný základ. Bez toho do budoucna nepřežijeme. Zajistit základní společenský konsensus nedokáží jenom politici, i když i oni se o to musí zasadit. To je úkol všech, kteří mají šanci oslovovat a nějakým způsobem ovlivňovat společnost a formovat ji. Udržet základní shodu ve společnosti bude možná tou vůbec největší výzvou ze všech, před kterými stojíme, ale musíme to zkusit.

Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost a přeji inspirativní konferenci. Pěkný den.

Petr Fiala, předseda vlády

Další fotografie