Připomenutí: Senát podal návrh na posouzení vládního návrhu na ratifikaci Lisabonské smlouvy Ústavnímu soudu (24. 4. 2008)
V dubnu tohoto roku jsme na našich stránkách informovali o vystoupení místopředsedy vlády Alexandra Vondry na půdě Senátu. Místopředseda vlády zde hovořil o pozitivech i negativech Lisabonské smlouvy. "Právě diskuse je základním znakem demokracie, právě ona pomáhá překonat společenský konflikt dialogem," zdůraznil ve svém vystoupení A. Vondra.
Návrh členům Senátu předložil 24.4. místopředseda vlády pro evropské záležitosti Alexandr Vondra, který ve svém vystoupení hovořil nejen o výhodách, ale také o nevýhodách tohoto průlomového dokumentu, jehož vytvoření označil za skutečný úspěch. "Smlouva je ztěsněním jedné z hlavních hodnot, na které Unie stojí," prohlásil A. Vondra ve své řeči k představitelům Senátu.
Vládní návrh byl projednáván v rámci 13. schůze Senátu, která byla zahájena 23. dubna. Senát vzápětí podal návrh na posouzení materiálu Ústavním soudem. Přinášíme informace o Lisabonské smlouvě, jak je prezentoval místopředseda vlády pro evropské záležitosti. Aexandr Vondra ve svém vystoupení zmínil hlavní pozitiva i "citlivá" místa z pohledu české vlády, která, jak A.Vondra upřesnil, dokument vyjednala "na základě svých nejlepších schopností, reálných možností a se zřetelem k nejlepším zájmům občanů ČR."
Odstranění ústavních atributů smlouvy a posílení úlohy vnitrostátních parlamentů
Jako jedno ze tří zásadních pozitiv Lisabonské smlouvy místopředseda vlády A. Vondra označil zamezení federálnímu experimentu, na který Evropa podle A. Vondry není dosud připravena. "Lisabonská smlouva nepoužívá výraz "ústava," nezavádí funkci ministra zahraničních věcí Unie, označení "zákon" nebo "rámcový zákon" byla vypuštěna a zachována jsou stávající označení jako "nařízení," "směrnice,"či "rozhodnutí." Lisabonská smlouva podle místopředsedy A. Vondry neobsahuje ani ustanovení, které by výslovně stanovovalo přednost práva Evropské unie před právem členských států. Dokument rovněž postrádá jakékoli zmínky o symbolech EU, jakými jsou například vlajka, hymna či heslo. "Naše motivace pro odstranění těchto symbolů nebyla ideologická, ale proevropská," zdůraznil A. Vondra s tím, že vytvoření evropského státu se musí nutně opírat o vůli zdola.
Přestože zdůraznil důležitost symbolů, které jsou zástupnými definicemi našich hodnot, odmítnul přenášení principů fungování národního státu na evropský politický systém. Dalším pozitivem je podle slov A. Vondry prosazení posílení úlohy vnitrostátních parlamentů jako základního nástroje řešení demokratického deficitu v EU. ČR tohoto úspěchu dosáhla ve spolupráci s dalšími státy. Jako konkrétní příklad A. Vondra uvedl prodloužení lhůty pro posouzení legislativního návrhu národními parlamenty z hlediska principu subsidiarity z šesti na osm týdnů. (pozn.: subsidiarita je princip, podle kterého musí být rozhodnutí a zodpovědnost na tom stupni politického systému, který je nejbližší občanům. Tzn. Unie nepřijme opatření, které je možné učinit efektivněji na národní, regionální či lokální úrovni. Toto se netýká oblastí, které spadají pod výlučné pravomoci EU).
Možnost národních parlamentů zasahovat do legislativních návrhů EU
Smlouva zavádí tzv. žlutou nebo oranžovou kartu, která nutí komisi přezkoumat legislativní návrh v případě, že je napaden kvůli nedodržení subsidiarity. Půjde o dosud bezprecedentní možnost národních parlamentů nezasahovat pouze konzultativně, ale tvůrčím způsobem," zdůraznil A. Vondra. "Vnitrostátní parlamenty dostaly také možnost veta v obecné pasarele podle článku rozhodnutí, které by vedlo k přechodu od jednomyslnosti ke kvalifikované většině." Jako další úspěch A. Vondra označil dosažení tzv. obousměrné flexibility, opětovně zdůrazňující princip subsidiarity. "A konečně se podařilo prosadit i jasnější vymezení pravomoce EU zefektivněním práce institucí a zprůhlednění vzájemných vztahů členských států EU," dodal A. Vondra.
Lisabonská smlouva jako ztělesnění hodnot Evropské unie
"Lisabonská smlouva je samozřejmě kompromisem, takovým kompromisem, kterého bylo možno v Unii 27 států dosáhnout," připustil místopředseda vlády ve svém vystoupení v Senátu. V této souvislosti zdůraznil zásadní hodnotu dialogu mezi státy Unie jako nositele principu demokracie. "Smlouva je, obrazně řečeno, ztělesněním jedné z hodnot, na které Unie stojí, totiž na schopnosti domluvit se, vzájemně si ustoupit a najít společného jmenovatele. Je tedy v jistém smyslu vyvrácením tvrzení, že po rozšíření již EU této shody není schopna. Byla schopna této dohody dosáhnout a v tomto smyslu považuji Lisabonskou smlouvu za skutečný úspěch," prohlásil A. Vondra. A to i s tím, smlouva, jak upozornil, posiluje lidnatější státy EU na úkor států středních nebo menších. A. Vondra připomněl, že ČR se podařilo dosáhnout odkladu uplatnění tohoto systému do roku 2014, respektive až do roku 2017 v případě, že o tento odklad požádá "byť jeden jediný členský stát."
Čas pro dialog
Členské státy by měly podle předpokladů ratifikovat Lisabonskou smlouvu do konce roku 2008. Příští volby do Evropského parlamentu, které se mají konat v červnu 2009, by tak měly proběhnout již podle pravidel zakotvených v Lisabonské smlouvě. "Na kvalifikované rozhodnutí nám zbývá téměř celých devět měsíců," upozornil na svém dubnovém vystoupení A. Vondra. Zahájení diskuse označil jako jednu z priorit pro Českou republiku, která již dříve neprošla žádnou diskusí k původní ústavní smlouvě.
"O to důležitější je, aby skutečná demokratická reflexe proběhla nyní během schvalování Lisabonské smlouvy. Právě diskuse je základním znakem demokracie, právě ona pomáhá překonat společenský konflikt dialogem," zdůraznil místopředseda A. Vondra.
Nepřehlédnětě: S celým textem přepisu projevu místopředsedy vlády pro evropské záležitosti A. Vondry se můžete seznámit na stránkách Senátu.
