Premiér Mirek Topolánek navštívil Ústav pro studium totalitních režimů, přinášíme fotogalerii

Premiérovi byla představena nová badatelna Archivu bezpečnostních složek a dále se seznámil s archivními depozitáři, digitalizační linkou, ukázkou svazkové agendy a osobními evidenčními kartami příslušníků komunistických bezpečnostních složek.

Ústav pro studium totalitních režimů byl založen na základě schválení zákona o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek 8. června 2007. Svoji činnost zahájil 1. února 2008 pod vedením Pavla Žáčka. Mezi hlavní úkoly Ústavu patří mimo jiné zkoumat a nestranně hodnotit dobu komunistické totalitní moci a zpřístupnit veřejnosti dokumenty, vypovídající o formách pronásledování a odporu proti komunistickému režimu.

Jako jednu z inspirací pro vytvoření institutu ÚSTR premiér jmenoval Gauckův úřad v Berlíně a Ústav paměti národa na Slovensku. Český Ústav paměti národa, jak premiér s oblibou nazývá ÚSTR, podle jeho slov představuje naplnění zákona v té podobě, jak si tato vláda představovala. „Kdyby po mé vládě zůstal pouze Ústav paměti národa, tak na to budu hrdý,“ poznamenal premiér. „Vyrovnání se s minulostí je jednou z nejbolestivějších věcí v dějinách národa,“ uvedl premiér a ve své řeči poděkoval všem, kdo se podíleli a nadále podílejí na vytvoření archivu dokumentů, které souvisejí s totalitní historií naší země. Zároveň připomněl, že v současné době byly zahájeny kroky ke sloučení všech archivů do hlavní budovy instituce.

Ředitel ÚSTR P. Žáček také informoval premiéra o nových poznatcích v kauze bratří Mašínů

Strýc bratří Mašínů podle ředitelových slov po svém zatčení při výslechu komunistickou Státní bezpečností (StB) v roce 1953 vypověděl, že skupina plánovala také únos ministra obrany Alexeje Čepičky, útoky na vedoucí funkcionáře KSČ anebo velké průmyslové závody. Synové válečného hrdiny, brigádního generála Josefa Mašína, který byl v roce 1942 popraven nacisty, se po komunistickém převratu v únoru 1948 odmítali smířit s novou diktaturou. Spolu s Milanem Paumerem a dalšími členy skupiny prováděli sabotáže, nakonec se probili do západního Německa. Další tři členové celé skupiny byli komunisty popraveni.

Otevření diskuse o komunistické minulosti naší země a formách boje s totalitní mocí patří k prioritním tématům premiéra Mirka Topolánka

Jedním z impulsů k zahájení této diskuse bylo ocenění, které premiér udělil Josefu a Ctiradu Mašínovým během své pracovní cesty do Spojených států v únoru tohoto roku. Premiér následně v Praze udělil tzv. čestnou plaketu předsedy vlády také Milanu Paumerovi, členovi pětičlenné skupiny, která se začátkem října 1953 rozhodla utéct za „železnou oponu“ a otevřel tím rozsáhlou diskusi na téma uznání třetího odboje jako legitimní formy boje proti komunismu.

Na zásadní význam této debaty upozornil premiér také ve své řeči u příležitosti mezinárodní konference „Únor v Československu: Nástup komunistické totality a proměny společnosti,“ kterou zahájil 25. února v Lichtenštejnském paláci. "Potřebujeme co nejlepší analýzu toho, k čemu a proč k tomu u nás došlo před šedesáti lety. Dlužíme to tehdejším pamětníkům, kteří se stali prvními oběťmi totality. Dlužíme to sami sobě, střední generaci, která nezažila zrod obludného systému, ale strávila v něm větší část života. A dlužíme to našim dětem a vnukům, těm, kteří komunismus nepoznali a neměli by ho nikdy poznat," zdůraznil premiér s tím, že „nejúplnější poznání naší nedávné temné historie zabrání tomu, aby se zadními vrátky nevrátila v budoucnu. Jak řekl filosof Jan Patočka: Historie není pohled, nýbrž odpovědnost.“

V souvislosti s legitimizací třetího odboje jako formy boje s komunismem nelze nepřipomenout, že Senát PČR 19. března 2008 projednal a schválil zákon o účastnících protikomunistického odboje, který jako formu boje proti komunismu jmenuje také ozbrojený boj proti komunistickému režimu, provádění sabotáží či autorství petic. Návrh zákona byl 1. dubna 2008 postoupen k projednání Poslanecké sněmovně.

Prohlédněte si FOTOGALERII z dnešní návštěvy premiéra v Ústavu pro studium totalitních režimů