Aktuálně

6. 9. 2024 16:45

Premiér Fiala při odhalení Kamenů zmizelých: Naší povinností je, udělat vše pro to, aby žádný totalitní režim nezvítězil

Premiér Petr Fiala uctil během pietního aktu v Brně památky zavražděných členů rodin Hože, Löw-Beer a Tugendhat, 6. září 2024.
Premiér Petr Fiala uctil během pietního aktu v Brně památky zavražděných členů rodin Hože, Löw-Beer a Tugendhat, 6. září 2024.
Premiér Petr Fiala se v pátek 6. září 2024 zúčastnil slavnostního odhalování Kamenů zmizelých v Brně. Kameny zmizelých připomínají osudy lidí, kteří byli nacisty deportováni a poté zavražděni v koncentračních táborech či vyhnáni ze svých domovů nebo dohnáni k sebevraždě. Ve velké většině případů se jednalo o osoby židovského původu. Akce se zúčastnil také vicepremiér a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, ministr školství Mikuláš Bek, hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich nebo primátorka Brna Markéta Vaňková.

Kameny zmizelých, jinak také Stolpersteine, jsou kostky s mosazným povrchem vsazené do chodníku podle projektu německého umělce Güntera Demniga. Premiér je společně s dalšími hosty tentokrát odhalil za členy rodin Hože, Löw-Beer a Tugendhat. Ti se kvůli svému židovskému původu nevyhnuli transportu do koncentračního tábora, jiní zemřeli tragicky za nevyjasněných okolností, dalším se nakonec podařilo uprchnout do bezpečí, i když ani to zpravidla nebylo snadné.

„Každý z těchto kamenů nese jméno konkrétního člověka, který naše město považoval za svůj domov. A to až do dne, kdy byl odvlečen pryč. Je to už osmdesát let, ale stále není snadné to pochopit, natož přijmout. Jména Hože, Löw-Beer a Tugendhat patřila k ekonomické i společenské elitě. Byly to rodiny, které měly výrazný vliv na to, že se Brno už ve druhé polovině 19. století proměnilo ve významné průmyslové centrum, jedno z největších měst v západní části rakouské monarchie a časem i v centrum moderní kultury a architektury,“  řekl na místě premiér.

Kameny zmizelých jsou nyní jako připomínka před Arnoldovou vilou a nedalekou vilou Löw-Beer v Drobného ulici v Brně. Dále před vilou Tugendhat v Černopolní ulici, která je zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO, ale také před dalšími domy ve čtvrti, kde rodiny žily. O svůj majetek přišly s nástupem nacismu, nezískaly jej zpět ani po skončení druhé světové války. Trojice vil je nyní přístupná veřejnosti a patří k hlavním brněnským turistickým atrakcím.

„Chtěl bych poděkovat všem, kterým záleží na vzdělávání, vzájemném pochopení a smíření či alespoň na symbolickém napravování křivd a starají se o to, aby byla historie nejen popisována, ale i připomínána. Naší povinností je, abychom dělali vše pro to, aby tu žádný totalitní režim, žádná diktatura, žádná nenávist nemohla zvítězit. Abychom se mohli dál svobodně rozvíjet a naši potomci nemuseli dělat to, co nyní děláme my,"  doplnil premiér Fiala.

 

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X

Fotogalerie

Související zprávy

Fotogalerie [F] fotogalerie