Premiér Babiš na Fóru českého stavebnictví: Investiční výstavba patří mezi našich šest základních priorit
Ve středu 7. března 2018 vystoupil předseda vlády Andrej Babiš na zahájení Fóra českého stavebnictví v Praze. Bude už konečně lépe? je mottem letošní konference, kterou pořádá Svaz podnikatelů ve stavebnictví.
Předseda vlády Andrej Babiš hovořil o vizi dalšího rozvoje s důrazem na investiční program vlády. Kabinet se chce zaměřit především na urychlení výstavby dopravní infrastruktury a bytů a posílení investic, které zajistí posun hospodářství k vyšší přidané hodnotě a ekonomickému růstu.
„Za roky 2016 a 2017 byly vyhlášeny zakázky na zásadní dopravní stavby v celkové sumě 150 miliard. Postupně se tyto zakázky uzavírají a zahajují se realizace. Ale už teď máme signály, že tyto investice můžou narazit na kapacitní možnosti stavebních firem omezené zejména nedostatkem pracovníků. Neměli bychom váhat dovážet zahraniční stavební kapacity. Vláda chce také analyzovat důvody, proč dochází k prudkému poklesu nabídkových cen v tendrech na dopravní stavby a jaký je jejich dopad na kvalitu staveb,“ uvedl předseda vlády Andrej Babiš.
Zdůraznil také potřebu řešit kritický nedostatek vzdělaných pracovníků, který by mohlo zvrátit rozšíření programu pracovníků z Ukrajiny, a nedostatečné vychovávání technicky vzdělaných lidí. Vláda se proto zavázala k podpoře technického vzdělávání a přípravě konkrétních opatření.
Panelové diskuze po úvodních projevech se zúčastnili také 1. místopředseda vlády a ministr životního prostředí Richard Brabec, ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová a ministr dopravy Dan Ťok.
Projev předsedy vlády na Fóru českého stavebnictví
Dobrý den, dámy a pánové,
pane moderátore, myslím si, že už je líp. Česká republika si vede v Evropě velice dobře. Ve veřejných rozpočtech jsme skončili na druhém místě. Stoupají mzdy, stoupají důchody a doufám, že budete stíhat investice, které se na nás hrnou, protože jen pan ministr Ťok chce proti plánu na příští rok 26 miliard navíc.
Chceme zmapovat veškeré potenciální investice v naší zemi. To znamená, že by každý starosta, primátor, hejtman a ministr sepsal potenciální investice. Jsou to určitě stovky miliard a možná se dostaneme na obrovské číslo.
To je náš růst. Máme jeden z největších růstů v Evropě, téměř pět procent, ale je tažen spotřebou lidí, firem a exportem. V investicích teď přijde doba, kdy stavební firmy asi nebudou stíhat a budete řešit ten největší problém, že nejsou lidi.
Investiční výstavba skutečně patří mezi našich šest základních priorit. Můžu tady mluvit o tom, že máme jasný projekt například rodinné politiky. U nás se rodí jen 1,6 dětí a potřebujeme 2,1. Co pro to můžeme udělat je, že budeme skutečně investovat do bytů, především startovacích bytů, či školek. Statisticky, za rok 2016, tvoří 60 procent vysokoškoláků ženy. A ty se rozhodnou, že chtějí dát dítě do školky. Určitě chceme posilovat investice a obcím na to připravíme investiční program a dotace tak, jak jsem to dělal na Ministerstvu financí pro školy.
Ve zdravotnictví je pod ministrem 19 nemocnic a osm a půl miliardy na stole. Oslovili jsme všechny hejtmany a starosty, aby nám napsali, a momentálně mapujeme investice. Byli jsme v pondělí ve Zlíně. Tam chce Kroměříž za 500 milionů nový pavilon, Zlín čtyři miliardy, v Brně za dva a půl miliardy porodnice. Dále jsou to domovy seniorů a samozřejmě obchvaty. Těch je asi 450 kilometrů za 130 miliard. A samozřejmě byty, tam jsme bohužel zaspali dobu a je potřeba, aby se skutečně stavělo.
Máme hlavní problém a tím je legislativa. Tentokrát se nám povedlo v Poslanecké sněmovně připravit návrh novely zákona 416/2009 o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací odspodu. Podepsali ho poslanci za všechny kluby. Včera byl projednán v prvním čtení, potom to jde 14. března do hospodářského výboru, 28. března jsou pozměňovací návrhy, a druhé čtení bude 9. dubna. Doufejme, že do 31. května bude schválen. Řešíme v něm hlavně problém předběžné držby.
Nechal jsem si udělat přehled všech problémů s různými ekologickými organizacemi, jako jsou Děti Země, které blokují D1, Břeclav, Přerov, tam jsme teď myslím vyhráli soud, Frýdek-Místek a další. Byli jsme ve Zlíně na D49, kde jsem dostal petici od 15 tisíc lidí, ale údajně to podporuje 500 tisíc lidí. Čekáme na krajský soud, kde se soudíme deset let. Teď jsme měli demonstrace a je škoda, že lidé nedemonstrují za takovéto věci, že by chtěli, abychom konečně mohli něco udělat pro ně. Myslím, že tyto věci jsou pro občany velice důležité.
Z hlediska legislativy potřebujeme připravit věcný záměr komplexní rekodifikace veřejného stavebního práva. To je velice obtížná záležitost, ale Ministerstvo pro místní rozvoj, paní ministryně je tady s námi, dostalo za úkol vypracovat věcný záměr nového stavebního zákona. Určitě se to týká více resortů, krajů a podnikatelských svazů. Je potřeba, abychom spolupracovali všichni, protože na zjednodušení a zkrácení povolovacích procesů potřebujeme jeden tým. To bude samozřejmě zasahovat do kompetence jednotlivých resortů. Výhoda naší menšinové vlády v demisi je ta, že více méně ministři mohou lépe spolupracovat a nebudou si dopisovat nebo se dohadovat a resortismus se dá lépe eliminovat.
Situace ve výstavbě dopravní infrastruktury – za roky 2016 a 2017 byly vyhlášeny zakázky na zásadní dopravní stavby v celkové hodnotě 150 miliard. Postupně se tyto zakázky uzavírají a zahajují se realizace. Ale už teď máme signály, že tyto investice můžou narazit na kapacitní možnosti stavebních firem omezené zejména nedostatkem pracovníků. Neměli bychom váhat dovážet zahraniční stavební kapacity. Vláda chce také analyzovat důvody, proč dochází k prudkému poklesu nabídkových cen v tendrech na dopravní stavby a jaký je jejich dopad na kvalitu staveb. Tady by nás samozřejmě zajímal váš názor.
Co se týká finančních prostředků na realizaci významných dopravních staveb, tak my jednoduše musíme ty investice udělat. Připravujeme rozpočet na rok 2019, rozpočet na 2018 jsme zdědili, a tam hledáme možnosti, jak najít peníze na opravu silnic II. a III. tříd. Paní Vildumetzová mi neustále píše, ale na druhé straně máme program IROP, kde na silnice II. a III. třídy je vyčleněno 23 miliard a smlouvy jsou uzavřeny jen za 48 procent. Takže tam je potřeba, aby se kraje hlavně soustředily na čerpání evropských peněz. S panem Ťokem hledáme v tomto roce dodatečné peníze na opravu silnic II. a III. tříd. Ten deficit je obrovský, asi 95 miliard. V minulosti jsme moc silnice II. a III. tříd neopravovali a je zde také otázka kvality oprav, dohledu a tak dále.
Je samozřejmě důležité, abychom čerpali evropské peníze. Alokace v programu dopravy je 110 miliard. Posílením naší měny jsme bohužel přišli o 4,6 miliardy, ale je tam 110 miliard. Čerpání je 21 miliard, to je 18 procent. Paní ministryně říká N+3 plníme, ale já říkám, mě to 3 nezajímá, mě by zajímalo N. A 18 procent – pokud můžeme čerpat víc, tak čerpejme. Také to jako vláda de facto každý měsíc vyhodnocujeme.
Špatně čerpáme IROP, tam je čerpání jenom 3,23 procenta a tento rok musíme ještě dočerpat 15,3 miliardy, abychom se dostali na 18. Problém je ten, že to ministerstvo přefinancovává dlouho, což je špatně na cashflow státu. Musíme zkrátka změnit přefinancovávání a urychleně čerpat peníze z Evropy.
Celkově k fondům – teď jsme identifikovali, že máme 11 miliard fondů, které nepotřebujeme, a na druhé straně máme převis. Například dvě miliardy ve zdravotnictví a pět miliard na školy a školky. Bohužel se na všechno musíme ptát Bruselu. Já to kritizuji na Evropské radě, že nechápu, proč na rozhodnutí přesunout těchto 11 miliard z fondů, které nepotřebujeme, na jiné, kde potřebujeme, musíme čekat.
Chtěl jsem to řešit osobně, ale nastalo tam podzdvižení, tak jsme napsali dopis paní komisařce Crețu. Paní ministryně se tam chystá v pátek jednat a doufejme, že to nepotrvá až do podzimu, protože alespoň dle mě by to mělo být triviální rozhodnutí. Hlavně by to mělo být rozhodnutí naší vlády nebo dokonce ministerstva. Nechápu, proč i takovýto detail musí Brusel za nás řešit.
Je to právě nové období, které nás čeká od roku 2021, kde říkáme, že chceme rozhodovat o tom, jak peníze použijeme. Nám na období 2014–2021 Brusel řekl, musíte 22 procent ESF dát na sociálně měkké programy, které nemám rád. V podstatě to bylo v čase, kdy byla nezaměstnanost 9,5 procent, dnes je 2,4 procenta, takže to jsou ty anomálie, které v Bruselu kritizuji. My perspektivně tím, že rosteme a daří se nám a parametry z hlediska dopadu obyvatel na HDP jsou stále lepší, tak budeme dostávat stále méně peněz. Počítal jsem to a bude to asi 500 miliard. Za 7 let odvedeme asi 350, takže rozdíl je 150 děleno 7, je 20. A skutečně si myslím, že nejsme v pozici, že bychom se museli někde krčit v rohu a nechat si všechno v Bruselu rozhodovat, i každou stavbu a tak dále. Za to chceme bojovat, abychom skutečně o tom rozhodovali my. Je to samozřejmě důležité.
V roce 2018 budou zahájeny stavby dalších úseků modernizace D1, obchvaty velkých měst jako D48 u Frýdku-Místku, tam jsem ještě jako ministr financí prosadil urychleně revitalizaci, D3 u Českých Budějovic, výstavba D11 Hradec Králové – Smiřice a Smiřice – Jaroměř.
Dále jsou zde klíčové železniční stavby, například modernizace trati Brno – Havlíčkův Brod o celkové délce 195 km. My tu mluvíme o rychlovlacích, zase budeme na konferenci v Hradci, a já jsem zjistil, že do roku 2013 jsme pro rychlovlaky neudělali vůbec nic. Takže jsme s panem ministrem seděli několikrát a už máme nějaké trasy. Problémem je, a už jsem psal panu předsedovi ÚOHS 27. února, veřejná zakázka Studie proveditelnosti vysokorychlostní trati Praha – Brno – Břeclav. Nás už rychlovlaky obcházejí. Teď otevřeli Berlín – Mnichov, jedou dolů na Vídeň a premiér Orbán chce už stavět Bělehrad – Kluž a nahoru do Varšavy. A my tady čekáme na rozhodnutí, protože ÚOHS nám do toho 28. července hodil vidle. A je to jen studie. To jsou problémy, kde jsme brzděni, a že o rychlovlacích jen mluvíme, že jsme s tím nic neudělali, to je fakt. Škoda, že nám to Evropská unie neřekla v roce 2002, když jsme do ní vstupovali v roce 2004, že by bylo možná dobré udělat takový megaprojekt Berlín – Praha – Brno – Bratislava – Budapešť – Vídeň – Varšava a mohli jsme tu jezdit 260.
Teď mapujeme veškeré potenciální možnosti. Můžu tady mluvit o sportu – 17 zimních stadionů na stole, stadion Komety za 1,5 miliardy, Lužánky za 2,4, Horácký stadion – Nové Město řeklo, že bude rekonstrukce, místo toho, aby to byla zelená louka, Harrachov – nemocnice. Takže když to všechno sečteme, tak přijdeme s plánem, jak by to mohl kdo a jak čerpat. Paní ministryně určitě vystoupí a řekne, že má program pro malé obce, kde starosta přijde a všechno si tam zařídí, od školy, školky, kulturní památky, sportoviště a tak dále. Sport je důležitý. Smějí se mi, že stadion Sáblíkové ještě není. Tak není, protože jednoduše tam nejsme schopní doposud dát investice, jaké je potřeba.
Jako vláda přijdeme s návrhem rozpočtu, kde určitě toto budeme předkládat. A když budeme mít na stole všechny investice, tak se na to podíváme z hlediska priorit a potom je samozřejmě otázka kofinancování krajů, obcí a měst. Musíme spolupracovat, a proto teď děláme vyjížďky do krajů. To neděláme proto, abychom tam marketingově zasedali jako vláda, projednali program vlády, udělali tiskovku a šli domů. Ale chodíme na ta místa a bavíme se o tom a já si myslím, že jsou to velice cenné informace. Budeme v tom pokračovat a potom z toho vypadne jeden mega investiční plán naší země, který jsme možná měli udělat už dávno. Jak mi říkal pán, co mi předával tu dlaždici, já myslím na stavebníky a držím vám palce, hlavně, abyste to potom zvládali, když to bude na stole. Děkuji.
Andrej Babiš, předseda vlády ČR