Předseda vlády Sobotka řešil s dalšími ústavními činiteli společný postup v zahraniční politice
Premiér Bohuslav Sobotka se v úterý 17. února 2015 sešel na Pražském hradě s prezidentem Milošem Zemanem a dalšími ústavními činiteli, aby společně jednali o dalším vývoji a koordinaci zahraniční politiky České republiky. Předmětem jednání byl především boj proti terorismu, situace na Ukrajině nebo politika vůči zemím Východního partnerství Evropské unie.
Prohlášení ústavních činitelů ke koordinaci zahraniční politiky
Ústavní činitelé České republiky - prezident republiky, předseda Senátu Parlamentu České republiky, předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, předseda vlády, ministr zahraničních věcí a ministr obrany, se shodli na potřebě pravidelně a systematicky koordinovat své zahraniční působení. Vedle využívání kompetencí a mechanismů stanovených Ústavou se ústavní činitelé hlásí rovněž k výměně informací o svých zahraničních aktivitách a k efektivní koordinaci při prosazování zahraničněpolitických priorit České republiky. Koordinační setkání se konají z podnětu předsedy vlády. Třikrát ročně je svolává prezident republiky. Po obsahové stránce je připravuje ministr zahraničních věcí za přispění všech účastníků.
Ve světle vzestupu teroristických hnutí v evropském sousedství i útoků uvnitř Evropské unie a s ohledem na blížící se summit Východního partnerství v Rize (21.-22. května 2015) se první koordinační setkání věnovalo boji s terorismem a politice vůči zemím Východního partnerství Evropské unie. Ústavní činitelé se též věnovali otázce Ukrajiny a shodli se, že současnou situaci v zemi lze řešit pouze politicky. Politické řešení je jediné možné a dlouhodobě udržitelné.
Ústavní činitelé se shodují, že terorismus představuje jednu z nejvýznamnějších bezpečnostních hrozeb, v současné době zejména ze strany tzv. Islámského státu. Považují za nezbytné, aby se Česká republika účastnila mezinárodního úsilí o potírání teroristické hrozby prostřednictvím iniciativ EU, NATO, OSN či dalších organizací a na základě mezinárodního práva. Česká republika zejména podporuje působení EU v oblasti Blízkého východu a severní Afriky při potírání terorismu a jeho příčin v zemích původu. Jelikož posilování terorismu rovněž souvisí s ekonomickou a sociální situací v některých částech světa, je důležité přispívat ke zlepšování podmínek života prostřednictvím rozvojové spolupráce, humanitární pomoci, podpory lidských práv i rozvoje ekonomických vztahů.
Ústavní činitelé podporují pokračování a prohlubování politiky Východního partnerství Evropské unie na základě vyhodnocení dosavadních zkušeností. Česká republika má zájem na nezávislosti, stabilitě, a prosperitě Ukrajiny, Moldavska a Gruzie, s nimiž byly podepsány Dohody o přidružení k EU, jakož i Arménie, Ázerbájdžánu a Běloruska. K významným krokům k tomuto cíli patří vytváření společného ekonomického prostoru mezi EU a těmito zeměmi i pomoc při uskutečňování potřebných změn. Úroveň bilaterální i evropské spolupráce s těmito zeměmi musí vycházet z jejich možností, potřeb a aspirací.