Pocta prvnímu československému prezidentovi
V sobotu ministr Michael Kocáb položí jménem premiéra a vlády ČR věnec na hrob T. G. Masaryka v Lánech.
Dne 7. března 1850 se v Hodoníně narodil zakladatel české a slovenské státnosti Tomáš Garrigue Masaryk, který byl prvním československým prezidentem. Vzpomeňme, že prvním předsedou vlády se v roce 1918, po vzniku Československa, stal Karel Kramář.
Prvního prezidenta nedávno (14. ledna) připomenul premiér M. Topolánek ve své řeči na plénu Evropského parlamentu. Odmítl v Evropě zažitý pojem Čechů jako kverulantů a uvedl, že stejně i pro něj jako pro Masaryka je „Česká otázka“ ve skutečnosti otázkou evropskou: „vždy se odvíjela v rámci celoevropského kontextu, v souladu se společnými evropskými hodnotami a ve spojitosti s vývojem v ostatních zemích.“
Tradičně, v den narození T. G. Masaryky, představitel státu a vlády vzdává u hrobu prvního prezidenta hold tomuto státníkovi. Tentokrát do Lán odjíždí ministr pro lidská práva a menšiny Michael Kocáb, který zde v sobotu jménem premiéra a vlády položí věnec.
T.G. Masaryk (ve stručnosti uvádíme, jak se stal prezidentem)
1850 – narození v Hodoníně
1869 – gymnázium ve Vídni
1875 – předseda Českého akademického spolku ve Vídni
1876 – Studium na univerzitě v Lipsku (seznámení s Charlottou Garrigue – 1877 zasnoubení)
1878 – kniha „Sebevražda zjevem společenským přítomnosti" (habilitační spis)
1882 – profesor na české části univerzity v Praze
1886 – začíná vycházet časopis Čas, čtrnáctideník Masarykových stoupenců
1890 – přijat k „mladočechům“
1891 – zvolen do Zemského sněmu
1897 – jmenován řádným profesorem
1898 - vydána kniha Otázka sociální
1913 – kniha Rusko a Evropa
1915 - Masaryk odjíždí do Švýcarska – Ženeva je centrem českých revolucionářů, první tajná schůze pozdější Maffie: Šamal, Kramář, Rašín, Scheiner, Beneš. V Paříži Masaryk jedná s historikem, slavistou a bohemistou Ernestem Denisem.
1916 – Paříž: prostřednictvím Milana Rastislava Štefánika jedná u francouzského ministerského předsedy Brianda
1916 - Masaryk založil Českou tiskovou kancelář v Londýně
1917 – cesta do Ruska ( v srpnu promluvil v Moskvě na veřejné schůzi s následným provoláním České veřejnosti )
1918 – cestuje po USA a 29. května v Pittsburku, hlavním středisku Slováků byla uzavřena smlouva mezi Čechy a Slováky pod názvem Pittsburská dohoda dne 30. 5. a 19. června 1918 byl Masaryk pozván k presidentu Wilsonovi.
14. 10. definitivně Wilson odmítl nabídku příměří s odkazem, že se Německo má obrátit na Spojence. 15. 10. byl náčrt Deklarace Nezávislosti rozeslán k dobrozdání americkým přátelům, 17. 10. předáno Masarykovi konečné znění. V pátek ráno 18. října 1918 byla ohlášena konstituce Zatimní vlády a vydána Deklarace Nezávislosti a v domě v němž Masaryk, jako předseda Zatimní vlády bydlil, byly vyvěšeny prapory svobodného státu československého
23. října 1918 - Masaryk svolal sjezd Demokratické unie Střední Evropy do síně nezávislosti ve Filadelfii.
28.- 30. října 1918 byl v Praze proveden nenásilný převrat bez jediného a zemský velitel vojenský s posádkovým velitelem přijali součinnost Národního výboru.
14. listopadu 1918 - Národní výbor se proměnil v revoluční Národní shromáždění, říšský sněm a Masaryk byl zvolen presidentem Československé republiky.