P. Gandalovič: Plýtvání potravinami je nemorální
Ministr zemědělství již v úterý (3.6.) kritizoval přístup některých zemědělců, kteří vylévali mléko do kanálů nebo do polí. Konference FAO v Římě přitom řeší největší potravinovou krizi od 2. světové války.
K tomuto politováníhodnému způsobu reakce na výkupní ceny mléka navíc došlo v době, kdy v Římě se koná (3. – 5. června) na nejvyšší úrovni 34. konference FAO (Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství). Svět trápí největší potravinová krize od 2. světové války a konference FAO hledá řešení. Zabývá se mimo jiné otázkami potravinové bezpečnosti v kontextu problémů souvisejících se změnou klimatu a bioenergiemi.
„Nedostatek potravin je faktem a každodenní realitou velkého počtu lidí především v nejméně rozvinutých regionech. Počet hladovějících, zejména dětí, je do značné míry politickým problémem a zároveň nutnou výzvou 21. století. V této optice je jakékoliv plýtvání nebo zneužívání produkce, která by mohla být použita pro potravinářské účely, prostě nemorální,“ uvedl ministr zemědělství Petr Gandalovič ve svém prohlášení k problémům, o kterých římská konference jedná.
Humanitární a rozvojová pomoc se stále míjí účinkem, chybí koordinace jednotlivých agentur OSN i účinná kontrola toků investovaných finančních prostředků. Cest k řešení může být několik, ministr Gandalovič nabízí následující: liberalizace Společné zemědělské politiky na základě dotaženého Health Checku, odstranění překážek světového obchodu, cílená rozvojová pomoc na podporu udržitelného zemědělství a lokální produkce potravin v rozvojových oblastech, ochrana půdy nebo třeba otevřená diskuze o geneticky modifikovaných plodinách a nových technologiích. „Požadujeme vypracování nových expertních studií na využití biopaliv, do té doby rozhodně nechceme zvyšovat jejich podíl. Zároveň je třeba urychlit nástup biopaliv druhé generace,“ doplnil Gandalovič.
“Problém potravinové bezpečnosti je problém politický,“ shrnul generální ředitel Světové organizace OSN pro výživu Jacques Diouf. “Je to otázka priorit tváří v tvář základním lidským potřebám. A jsou to rozhodnutí jednotlivých vlád, která ovlivňují přerozdělování zdrojů.”