Ocenění Česká hlava získal Jan Svoboda
Letošní cenu Česká hlava udělila vláda profesoru Svobodovi. Ten se zasloužil o objasnění životního cyklu retrovirů a objev reversní transkripce.
Za tyto objevy byla udělena Nobelova cena a laureáti uváděli Jana Svobodu jako osobnost, která měla tuto cenu také sdílet, ale vzhledem k situaci v komunistickém Československu to nebylo možné. Podle vlády jde o vědce nejvyšší mezinárodní třídy. Jeho přínosy jsou dalekosáhle využívány v medicíně.
Premiér Petr Nečas předal ocenění na slavnostním večeru na Vysoké škole ekonomické. Podle něj má být budoucnost České republiky založena na výzkumu a inovacích. „Budou to české hlavy, které budou vymýšlet pro české ruce a je úkolem i státu i vlády, aby vedle toho českého krku byly i jakýmsi českým srdcem a českými plícemi, které budou vhánět okysličenou krev do těch českých hlav, které budou vymýšlet věci, které zajistí dlouhodobou konkurenceschopnost této země,“ řekl předseda vlády.
Podle premiéra nemůžeme být montovnou pro nadnárodní koncerny. „Chceme tady vymýšlet, chceme tady inovovat, chceme mít vlastní výrobky, vlastní nápady, chceme mít vlastní vynálezy a s těmi se prosadit. Máme obrovskou tradici, stavíme na lidech jako je pan profesor Svoboda. Tato země na to má a já chci velmi přispět k tomu, abychom touto cestou šli,“ dodal premiér.
Prof. RNDr. Jan Svoboda, DrSc.
Profesor Jan Svoboda je jedním z celosvětově uznávaných klasiků v oboru retrovirologie ( retrovir je obalený živočišný vir vyvolávající nejrůznější infekce, zhoubné nádory, leukémii i AIDS). Již z počátku 60. let pocházejí jeho rané práce o biologii viru Rousova sarkomu (přímo přenosný zhoubný nádor drůbeže, vyvolaný specifickým rakovinovým retrovirem), který je v pravém slova smyslu pilířem našich znalostí o retrovirech. Tyto práce představují skutečnou citační klasiku (i podle měřítek Institute of Scientific Information) a ani H. Varmus a M.J. Bishop, nositelé Nobelovy ceny za objev a definici onkogenů, nemohli nezmínit Svobodův přínos této problematice.
Je zásluhou Jana Svobody, že zdůraznil některé unikátní vlastnosti Rousova sarkomu, které umožnily přechod od klasické virologie k práci s definovanými kmeny retrovirů a později k molekulárním přístupům. Jan Svoboda se specializuje na obor Obecná a molekulární biologie a genetika, retroviry a onkogeny. Za svou práci dostal řadu ocenění doma i v zahraničí, mj. cenu Prix Lacassagne – Paříž 1981, American Cancer Society International Cancer Research Fellowship – 1991. V průběhu své vědecké kariéry pracoval a přednášel v řadě zemí světa: působil například v Imperial Cancer Research Fund Laboratories v Londýně, v Pasteurově institutu v Paříži či na University of Missouri-Columbia a na UCLA v Los Angeles v USA. Stal se i zakládajícím členem European Tumour Virus Group (Londýn 1962) a s výjimkou nedobrovolné pauzy v 70-tých letech, kdy se stal terčem politické perzekuce a byl zbaven i místa vedoucího oddělení, se zúčastnil přednáškami téměř všech 16-ti zasedání této společnosti.
Prof. Svoboda se narodil 14. srpna 1934 v Praze. V roce 1957 absolvoval Fakultu biologickou Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 1960 do nynějška pracuje jako vědecký pracovník Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR ( do r. 1976 nesl tento ústav název Ústav experimentální biologie a genetiky) , přičemž v letech 1991 – 1999 byl jeho ředitelem.
Nelze nezmínit Svobodovu činnost pedagogickou, školení doktorandů, popularizaci virologie a genetiky. Výčet jeho členství ve vědeckých společnostech a redakčních radách časopisů a zejména dlouhý seznam aktivních odchovanců jeho retrovirologické školy je úctyhodný.
Publikoval přes 200 vědeckých prací, z nichž 2 byly vybrány jako tzv. citační klasika. Zavedl u nás a využil postupy buněčné genetiky (jako je např. buněčná hybridizace) a později i metody molekulární biologie, včetně klonování prvního unikátního genu v tehdejším Československu.
Zdroj: Česká hlava s.r.o.
