Návrh na přijetí změn Dohody o Mezinárodním měnovém fondu

V této souvislosti předložil v září 2005 tehdejší generální ředitel MMF de Rato střednědobou strategii MMF s konkrétními návrhy, které se nyní postupně realizují.

Důležitými oblastmi této střednědobé strategie je problematika správy a řízení (zejména reforma kvót) a financování MMF. Materiál týkající se změn, který musí schválit vláda, parlament a ratifikovat prezident, předložil nyní k vnějšímu připomínkové řízení pro různé resorty ministr financí Miroslav Kalousek.

Změny, o kterých bude jednat vláda, byly mimo jiné vyvolány kritikou zemí ze skupiny nově vznikajících tržních ekonomik a nízkopříjmových zemí, že nejsou v MMF adekvátně zastoupeny. To vyústilo v diskusi o reformě kvót. Členské kvóty MMF jsou klíčové v činnosti a řízení MMF ze čtyř důvodů. Výše členské kvóty se přímo promítá do hlasovací síly, protože počet hlasů každé země je založen na velikosti kvóty. Velikost členské kvóty určuje, kolik si dotyčná země může půjčit od MMF, kolik finančních prostředků by mohla MMF půjčit (když bude vyzvána) a kolik jí bude přiděleno zvláštních práv čerpání (dále SDR) v případě odsouhlasené alokace.

Přijetí změn Dohody o MMF má povahu změny mezinárodní smlouvy prezidentské kategorie, nevyžaduje změnu v právním řádu České republiky, nedotýká se závazků obsažených v jiných mezinárodních smlouvách, kterými je Česká republika vázána, a je v souladu s právem Evropských společenství.

Československo požádalo v roce 1990 o obnovení členství v Mezinárodním měnovém fondu a téhož roku se stalo opět členem. Po rozdělení ČSFR se členy MMF staly oba nástupnické státy, které sukcedovaly do Dohody o MMF. Česká republika tak učinila na základě usnesení vlády ČR č. 714 ze dne 13.12.1992. Od té doby se Česká republika plnohodnotně zapojila do činnosti této organizace a v rámci EU též spoluvytváří společné evropské pozice, které jsou v MMF prezentovány.