MPSV počítá platy ústavních činitelů podle platného zákona
Rozsudek Nejvyššího soudu ve věci výše platové základny vyhlašované Ministerstvem práce a sociálních věcí podle § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, nebyl dosud zveřejněn, proto se MPSV nemůže vyjadřovat k podrobnostem v něm obsaženým.
Postup MPSV při vyhlašování platové základny je kontinuální od roku 2002 a řídí se zákonem. V tomto roce byl novelizován zákon č. 309/2002 Sb., ve kterém byla nastavena relace k průměrné nominální měsíční mzdě fyzických osob v nepodnikatelské sféře podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok (tj na údaj „Průměrná hrubá měsíční mzda – fyzické osoby“ a nikoli na údaj „Průměrná hrubá měsíční mzda – přepočtené počty“.) Na tomto způsobu výpočtu platové základny se tenkrát shodly resorty práce a sociálních věcí a spravedlnosti a Český statistický úřad.
Platný text § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb.:
„(3) Platová základna činí od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku 2,75 násobek a pro soudce 3násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. Výši platové základny pro příslušný kalendářní rok vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením.“
Účelem novely bylo vytvoření stabilní vazby mezi platy osob v režimu zákona č. 236/1995 Sb. (dále jen „ ústavní činitelé“) a vývojem platů skutečně poskytovaných za práci v nepodnikatelské sféře tak, aby platy ústavních činitelů sledovaly jejich vývoj daný možnostmi veřejných zdrojů a vůlí představitelů státní moci na jejich vynakládání k danému účelu.
Problematikou platů soudců se několikrát zabýval Ústavní soud a nikdy nezpochybnil zákonnost výpočtu platové základny ve vyhlašovaných sděleních MPSV.
