Lídři EU ocenili v Bruselu českou iniciativu na nákup munice pro Ukrajinu
Evropská rada, která se konala 21. a 22. března 2024 v Bruselu, ve svých závěrech ocenila a tím znovu podpořila českou iniciativu, která má pomoci Ukrajině v dodávkách zbraní na obranu proti ruské agresi. Lídři EU dále řešili situaci v Pásmu Gazy, kdy se části jednání zúčastnil i generální tajemník OSN António Guterres. EU též zahájila přístupové rozhovory s Bosnou a Hercegovinou.
První den summitu patřil tématu Ukrajina. S lídry opět přes videokonferenci hovořil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský. Členské státy ocenily českou iniciativu nákupu munice na pomoc Ukrajině, která se už přes dva roky brání ruské agresi. O dalších krocích v této iniciativě pak jednal premiér Fiala na separátním jednání s premiérem Nizozemska Markem Ruttem a premiérkou Dánska Mette Frederiksenovou, se kterými ČR spolupracuje v této oblasti dlouhodobě.
„Evropská rada dále souhlasila s přípravou dalšího sankčního balíčku. Vyzvala také k sankčním opatřením proti zemím, které Rusko v agresi podporují – Bělorusku, Severní Koreji a Iránu,“ uvedl premiér Fiala.
Lídři států debatovali rovněž o možném využití výnosů ze zmrazených ruských aktiv. Evropská komise ve středu navrhla, aby bylo 90 % výnosů z ruských aktiv zmrazených v Evropě použito k nákupu zbraní pro Ukrajinu a na poválečnou rekonstrukci. Návrhům se nyní bude věnovat Rada EU, počínaje druhým pololetím letošního roku by Ukrajina mohla mít další zdroje na obranu, a to až ve výši tří miliard eur ročně.
Důležitým tématem lídrů byla opět situace na Blízkém východě, kde vyzvali k okamžitému zastavení bojů z humanitárních důvodů, které by umožnilo propouštění všech rukojmích a vedlo k udržitelnému příměří. Evropská rada ve svých závěrech zdůraznila nutnost prošetření podezření ze zapojení zaměstnanců úřadu OSN pro palestinské uprchlíky UNRWA do příprav útoku na Izrael.
„Jsem rád, že Evropská rada zopakovala jednoznačné odsouzení teroristických útoků Hamásu a zločinů, které Hamás spáchal. Na český návrh také vyzvala k přijetí dalších sankcí vůči této teroristické organizaci,“ řekl premiér.
V pátek pak hlavy států a vlád EU řešily ekonomickou situaci a zemědělství. Česká republika již v únoru apelovala na usnadnění podmínek pro zemědělce. Premiér Fiala ocenil rychlou reakci Evropské komise a belgického předsednictví. Podařilo se již dohodnout sadu konkrétních opatření, která zjednodušují některá pravidla a administrativní postupy. Zemědělci tak mohou být více flexibilní v otázce plnění environmentálních požadavků.
„Minulý týden pak díky našemu společnému tlaku Evropská komise představila legislativní návrh, který dále sníží byrokracii. Věřím, že se ho podaří schválit co nejdříve, ještě před volbami do Evropského parlamentu. Česká republika tento týden také vyzvala k omezení dovozu zemědělských produktů z Ruska a Běloruska, zejména obilovin a olejnin, které bylo rovněž dnes navrženo,“ doplnil český premiér.
Jen v loňském roce bylo do EU dovezeno 4,2 milionu tun těchto produktů za 1,3 miliardy eur. Z Běloruska to bylo 610 tun v hodnotě 246 milionů eur. Během pátečního rána už Evropská komise přišla s konkrétním návrhem na zavedení cel, které ve výsledku zcela zamezí dovozu těchto produktů do EU.
V otázce rozšíření EU padlo důležité rozhodnutí: Evropská rada se shodla na otevření přístupových jednání s Bosnou a Hercegovinou. K samotnému členství Bosny a Hercegoviny povede ještě dlouhá cesta.
„Česká republika rozšíření dlouhodobě podporuje. Je to způsob, jak posílit stabilitu západního Balkánu, což je důležité i pro naši bezpečnost a také pro naše firmy, které tam působí,“ připomněl Petr Fiala.
Evropská unie také plánuje změnu pravidel pro Evropskou investiční banku. A to mj. v reakci na ruskou agresi na Ukrajině. Evropská investiční banka by měla mít možnost snáze financovat zbrojní projekty, a zvýšit tak obranyschopnost unie.
