Jaderný summit ve Washingtonu
Ve dnech 12. až 13. dubna 2010 se ve Washingtonu konal Summit k jaderné bezpečnosti. Svolal jej prezident Spojených států Barack Obama s cílem zamezit šíření jaderného materiálu, jež by mohl být zneužit k účelům nukleárního terorismu.
Na summitu jednalo celkem 47 představitelů států, které mají aktivní jaderný program či výzkum, nebo jej teprve plánují. Zúčastnila se jej i řada zástupců OSN, Evropské unie či Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA). Českou republiku zastupoval premiér Jan Fischer. Spolu s ním odjel na summit i vicepremiér a ministr obrany ČR Martin Barták.
Snahou summitu je smlouva, na základě které se státníci zaváží k dalšímu nešíření jaderného materiálu. Americký prezident Obama je přesvědčen, že hrozba zneužití jaderných materiálů pro výrobu nukleárních zbraní nebo tzv. špinavých bomb teroristy je reálná, nikoli pouze hypotetická a je jí tedy třeba předejít. Součástí snížení jaderné hrozby Spojenými státy je i čtvrteční podpis dohody s Ruskem v Praze.
Summit zahájil v pondělí jeho pořadatel americký prezident Barack Obama přivítáním všech účastníků, poté se konala pracovní večeře. Druhý den pokračovala jednání na plenárním zasedání, kterému rovněž předsedal šéf Bílého domu.
Již v pondělí se Ukrajina zavázala, že se do roku 2012 zbaví všech zásob vysoce obohaceného uranu, ze kterého by bylo možné vyrobit atomovou bombu. V úterý 13. dubna došlo také k podepsání smlouvy USA a Ruska, podle které se oba státy zavázaly snížit zásoby plutonia připravovaného pro výrobu nukleárních zbraní. Spojené státy a Rusko se tak zbaví třiceti čtyř tun vysoce radioaktivního materiálu. Plutonium ze zbrojních skladů bude zpracováno jako palivo pro jaderné elektrárny. Smlouvu za obě země podepsali její šéfové diplomacie Hillary Clintonová a Sergej Lavrov. Podle dohody půjdou náklady spojené s přeměnou radioaktivního materiálu na jaderné palivo na účet Spojených států. Celkové náklady by podle odhadů odborníků z Harvardské univerzity měly dosáhnout sumy okolo 400 milionů amerických dolarů. Podle dohody, kterou prezidenti obou těchto států podepsali ve čtvrtek v Praze, se Rusko a USA zbaví asi jedné třetiny svých strategických jaderných hlavic. V každé zemi jich tak zůstane 1550. Smlouva musí být ještě ratifikována oběma komorami ruského parlamentu a amerického Senátu.
Obama se na summitu sešel také s prezidentem Kazachstánu Nursultanem Nazarbajevem, kterého americký prezident označil za příkladného politika vzhledem k omezení jaderného zbrojení. Nazarbajev se zasloužil o likvidaci jaderných zbraní na území Kazachstánu.
Americký prezident Barack Obama jednal kromě Nursultana Nazarbajeva také s indickým premiérem Manmóhanem Singhem, čínským prezidentem Chu Ťin-tchan či hlavou jihoafrické republiky Jacobem Zumou.
Premiér Jan Fischer využil tento summit také k několika schůzkám. Ve Washingtonu uskutečnil například schůzku se španělským ministerským předsedou Josém Luisem Zapaterem, se kterým jednal jako s premiérem země předsedající Evropské unii. Tématem rozhovoru obou premiérů byl v první řadě evropský navigační systém Galileo a umístění řídící centrály na území České republiky.
Jan Fischer se rovněž sešel s norským premiérem Jensem Stoltenbergem či gruzínským prezidentem Michailem Saakašvilim.
Vicepremiér a ministr obrany Martin Barták na summitu jednal s náměstkyní ministra obrany USA Michele Flournoyovou. Na setkání s americkou ministryní zahraničí Hillary Clintonovou projednal certifikaci na vývoz českých letadel L-159 udělovanou americkým ministerstvem zahraničí či navýšení počtu vojáků v Afghánistánu.
