Informace Ministerstva dopravy k nejambicóznějšímu vesmírnému projektu Evropské unie

Satelit Giove-B (Galileo In-Orbit Validation Element) vynesla na oběžnou dráhu raketa Sojuz v neděli 28. dubna z kazašského kosmodromu Baikonur ( v 00:16 centrálního evropského času). Giove-B nese mimo jiné nejpřesnější atomové hodiny, jaké kdy byly vyslány do vesmírného prostoru. Pět set kilogramů vážící satelit obsahuje ještě další dvoje záložní rubidiové hodiny, které se zpozdí o pouhé tři vteřiny za milion let. Satelit má prokázat funkčnost technologií, ketré budou mít zásadní význam při fungování celého navigačního systému Galileo. Giove-B obsahuje mimo jiné ještě jednotku, která bude monitorovat míru radiace a napomůže k přesnému popisu prostředí, ve kterém se budou pohybovat satelity systému Galileo. Satelit je nyní pod kontrolou centra Telespacio v italském Fucinu.

První družice Družice Giove-A byla vynesena 28. prosince 2005. Systém, který by měl začít plně fungovat pravděpodobně v roce 2013, bude podle všeho přesnější než americký GPS (Global Positioning System), se kterým ale bude Galileo kompatibilní, stejně jako s ruským systémem Glonnass. Galileo bude podle současných plánů sloužit k navigaci pozemní i letecké dopravy, aditivní služby bude mimo jiné poskytovat v oblasti rybářství, zemědělství, civilní obrany či telekomunikací. Konkrétně se jedná o tyto oblasti služeb:

1. Základní služba - je pro uživatele bezplatná a poskytuje informace o poloze a synchronizaci, srovnatelné kvality s GPS; je určena k masovému používání družicové navigace
2. Služba kritická z hlediska bezpečnosti – zaměřená na uživatele, pro něž má bezpečnost lidského života zásadní význam; splňuje požadavky některých odvětví na nepřetržitost, dostupnost a přesnost a obsahuje funkci zprávy o integritě, která v případě selhání systému zašle uživateli do 6 sekund aktuální varování
3. Komerční služba – pro vývoj aplikací k profesionálním či komerčním účelům díky lepšímu výkonu a údajům s větší přidanou hodnotou než je přidaná hodnota získaná prostřednictvím otevřené služby; poskytne přístup k dalším dvěma kódovaným signálům se zvýšeným množstvím přenesených dat a přesnějším určením polohy
4. Veřejně regulovaná služba – pro citlivé aplikace, které vyžadují vysokou úroveň ochrany a nepřetržitost služby; nabízena bude pouze uživatelům schváleným státem; dvěma navigačními signály se zašifrovanými kódy bude pro státem určené subjekty (např. hasiči, armáda, policie…) zajišťovat určení polohy a času
5. Vyhledávací a záchranná služba – družice budou schopny přijímat nouzové signály z lodí, letadel nebo od osob a okamžitě je zasílat do národních záchranných center



Česká republika usiluje o umístění sídla agentury pro řízení systému (GSA) na svém území, enormní zájem projevuje také Francie a řada dalších zemí Unie. Viceprezident Evropské komise Jacques Barrot na březnové návštěvě České republiky potvrdil, že ČR je vážným kandidátem na umístění agentury GSA.



Na stránkách Evropské vesmírné agentury (ESA) si prohlédněte informační videa o navigačním systému Galileo.

"Klíčovým momentem veškerého snažení ČR na daném směru je vytvoření předpokladů pro přístup českého průmyslu k nejmodernějším technologiím, spjatým s funkčním spuštěním programu GALILEO. Úspěšně zahájené negociace o vstup ČR do Evropské kosmické agentury, kandidatura ČR na získání sídla Evropského úřadu pro dohled nad družicovými navigačními systémy do Prahy, vytvoření národní koordinační struktury pro veřejně regulovanou službu a manifestace realistického postoje ČR při dokončování projektu GALILEO jsou spojité nádoby komplexně pojatých aktivit, které mají přispět k danému cíli," uvádí výstup z tiskové konference Ministerstva dopravy , s jehož zněním se můžete seznámit v níže připojené příloze.