Historická paměť patří k pilířům demokracie. Rada vlády pro paměťovou agendu vydala Prohlášení k paměťové kultuře v Česku
Rada vlády pro paměťovou agendu vydala Prohlášení k paměťové kultuře v ČR, které zdůrazňuje význam ochrany a rozvoje historické paměti jako jednoho ze základních pilířů demokratické společnosti.
Paměťová kultura není jen záležitostí historického bádání a paměťových institucí, ale především odpovědností státu vůči občanům a budoucím generacím. Prohlášení Rady vlády pro paměťovou agendu jasně deklaruje nutnost systematické podpory této oblasti ze strany státu.
„Smyslem Prohlášení je vymezit různorodé perspektivy paměťové kultury a její základní východiska, která by do budoucna mohla přispět k jasnějšímu chápání paměťové kultury v ČR. Prohlášení tak například zdůrazňuje a popisuje roli paměťových institucí či vzdělávání, což považuji za velmi důležité pro samotné zachování paměťové kultury," uvedl premiér a předseda Rady vlády pro paměťovou agendu Petr Fiala.
„Je naší morální povinností pečovat o místa paměti, rozvíjet vzdělávání a vytvářet podmínky, aby se naše historické zkušenosti – pozitivní i tragické – staly inspirací a zdrojem posilujícím odolnost současné demokratické společnosti,“ zdůraznila vedoucí Úřadu vlády ČR a členka Rady vlády pro paměťovou agendu Jana Kotalíková.
„Jsem ráda, že se podařilo dojít ke vzájemné shodě a zveřejnit toto prohlášení symbolicky den před připomínkou Evropského dne památky všech obětí totalitních a autoritářských režimů, který připadá na 23. srpna. Považuji za důležité pokračovat v kultivaci paměťové kultury v ČR pro budování soudržné a demokratické společnosti a zároveň pro udržení povědomí o zločinech, které spáchaly totalitní režimy,“ vysvětlila zmocněnkyně vlády pro lidská práva a první místopředsedkyně Rady Klára Šimáčková Laurenčíková.
Rada vnímá otázku paměťové kultury jako komplexní problematiku, k jejímuž rozvoji je třeba přistupovat systémově. Pro nalezení optimální koncepce jejího rozvoje identifikovala v prohlášení základní stavební kameny celistvého přístupu ke strategickému uchopení paměťové kultury do budoucna.
Rada vlády se na svém nejbližším zasedání 2. září 2025 bude v návaznosti na toto prohlášení zabývat mimo jiné i otázkou vyhlášení 23. srpna, tedy Evropského dne památky obětí všech totalitních a autoritářských režimů, jako památného dne v ČR.
Plné znění přijatého prohlášení naleznete v příloze.
