Fondy EU: Obce úspěšně žádají o prostředky na čistírny odpadních vod
Důkazem, že naprostá většina obcí nemá problém se s dotačními podmínkami vyrovnat bylo poslední jednání řídícího výboru Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) z minulého týdne. Výbor doporučil k podpoře dalších 178 vodohospodářských projektů v celkové hodnotě více než 13,4 miliardy korun. V současné době čekají projekty na podpis ministra životního prostředí.
Celkem již bylo schváleno nebo je v procesu hodnocení téměř 300 žádostí v dotačním objemu dosahujícím 20 mld. korun, což představuje téměř 2/3 celkového rozpočtu programu vymezeném pro tuto oblast.
„Obce jsou vesměs výborně připraveny na možnost získání finanční podpory pro stavby a rekonstrukce čistíren odpadních vod a jejich úspěšnost v OPŽP to jednoznačně dokládá. Některé zájmové skupiny opakovaně obviňují MŽP, že dojednanými podmínkami pro přijatelnost provozních smluv znemožnilo získání dotace pro většinu žadatelů. Obrovský zájem ze strany obcí i množství peněz, které projekty doporučené nyní ke schválení představují, jsou důkazem pravého opaku,“ říká ministr životního prostředí Martin Bursík.
Vzhledem k velké poptávce po dotacích souvisejících s našimi závazky vůči EU v oblasti odkanalizování a čištění městských odpadních vod lze reálně předpokládat, že zbylé alokované prostředky v operačním programu budou přiděleny žadatelům již v roce 2009, tedy ještě v první polovině programového období 2007-2013. Žádné dotační prostředky určené na výstavbu čistíren a kanalizací v rámci operačního programu se tak nebudou v žádném případě vracet zpět do Bruselu z důvodu jejich nedočerpání.
V souvislosti problematikou čerpání dotací do této oblasti nechalo vypracovat MŽP analýzu tzv. problematických aglomerací, kterou v pondělí 24. listopadu přijala vláda. (více viz text O materiálu přijatém vládou). Z analýzy vyplývá, že výsledná „dotační“ potřeba pro financování těch aglomerací, kde je uzavřena provozní smlouva končící po roce 2022 a kde prozatím není vůle jí ze strany obcí a provozovatelů zkrátit, je zhruba 1,2 miliardy korun. To je podstatně méně, než prezentovala například asociace krajů, hovořící až o padesátinásobku této částky. „Chybějící miliarda může být zajištěna z národních zdrojů, stále ale existuje čistší možnost dohody na úpravě provozní smlouvy a následné financování z Operačního programu Životní prostředí,“ říká ministr životního prostředí Martin Bursík. „Vzhledem k vysoké poptávce je však nutné, aby dohody nad úpravami provozních smluv byly sjednány co nejdříve, jinak dostanou šanci jiní,“ dodává Bursík.
Zvláštním problémem je pak čištění odpadních vod v hlavním městě, kterému chybí evropské peníze do rekonstrukcí čistíren odpadních vod a kanalizačních sítí ve výši 7, 3 miliardy korun. „Ovšem Praha by nedosáhla na dotace v žádném případě, protože její provozní smlouva byla v roce 2006 uzavřena formou dodatku bez řádného výběrového řízení, tedy nesplňuje základní kritérium transparentnosti. Proto Praha nemůže na dotaci z OPŽP dosáhnout ani kdyby neplatila podrobná kritéria například co do délky provozních smluv,“ vysvětluje ředitel odboru fondů EU MŽP Jan Kříž.
O materiálu přijatém vládou
Materiál „Analýza problematických aglomerací ve vztahu k podmínkám přijatelnosti provozních smluv v rámci Operačního programu Životní prostředí a ve vazbě na plnění směrnice Rady č. 91/271/EHS, o čištění městských odpadních vod a k možnostem dostupnosti finančních prostředků pro tyto problematické aglomerace“ se předkládá na základě bodu III. 2 usnesení vlády č. 113 ze dne 4. února 2008. Materiál navazuje na vládní materiál „Aktualizace strategie financování implementace směrnice Rady č. 91/271/EHS, o čištění městských odpadních vod“ (dále jen Aktualizace) a na podmínky přijatelnosti provozních smluv obsažené v příloze č. 7 Programového dokumentu Operačního programu Životní prostředí (dále jen OPŽP), které byly dojednány s Evropskou komisí (dále jen Komise) v návaznosti na dlouhotrvající kritiku Komise spočívající v nevyváženosti provozních smluv ve prospěch soukromého sektoru.
Dokument podává podrobnou informaci o všech problematických aglomeracích, ve kterých je nutné realizovat opatření s cílem naplnit požadavky směrnice Rady č. 91/271/EHS, o čištění městských odpadních vod (dále jen Směrnice), a ve kterých byla identifikována provozní smlouva mezi vlastníkem a soukromým provozovatelem přesahující rok 2022, což znamená v případě nezkrácení takovéto smlouvy nesplnění podmínky pro financování příslušného projektu ze zdrojů OPŽP. V návaznosti na identifikaci těchto problematických aglomerací byla vyčíslena celková výše dotačních prostředků (ve vazbě na předpokládané investiční náklady jednotlivých projektů), které nemohou být poskytnuty z OPŽP z důvodu nesplnění výše uvedené podmínky.
Zároveň byly prověřovány možnosti zkrácení provozních smluv a dále alternativy financování projektů z jiných zdrojů. V případě aglomerací hlavního města Prahy, představující největší finanční náročnost pro splnění požadavků Směrnice, byla provedena podrobnější analýza provozních vztahů s doporučením uvedeným v Příloze A tohoto materiálu.
Materiál dále obsahuje část věnovanou problematice zefektivnění cenové regulace za účelem podpoření plnění podmínky „nastavení tarifů“ uvedené v příloze č. 7 OPŽP a eliminace vzniku zakázané veřejné podpory. Tato část je úzce provázána s předkládaným materiálem z důvodu nutnosti zabezpečení dostupnosti finančních zdrojů ze samotného OPŽP znamenající plnění dojednaných podmínek OPŽP. Tím zároveň dojde i k zamezení možnosti vzniku navýšení identifikovaného deficitu, v případě, že by podmínky OPŽP plněny nebyly resp. nebylo vytvořeno prostředí pro jejich plnění.
Schválený materiál naleznete v příloze.
Související zprávy: Česku od Evropské komise pokuta nehrozí (25. 11. 2008)
