Evropská komise vydala balíček návrhů k dosažení cílů v boji s globálním oteplováním

Balíček obsahuje řadu opatření, která mají všem členským státům pomoci k dodržení klimatických závazků. Mezi stěžejní cíle "Climate action and renewable energy package," jak se legislativní opatření Evropské komise nazývá v originále, patří dosažení následujících požadavků:

- Snížení emisí skleníkových plynů o 20 procent do roku 2020 ve srovnání s rokem 1990. Pokud se celý svět dohodne na nástupci Kjótského protokolu, jež vyprší v roce 2012, EU chce snížit emise o 30 procent.

- Podíl obnovitelných zdrojů (solární energie, větrná energie, vodní elektrárny, biomasa a další) na konečné spotřebě energie by se měl do roku 2020 zvýšit na 20 procent v průměru za celou EU, v současnosti tento podíl činí 8,5 procenta. - Desetinu všech pohonných hmot mají tvořit biopaliva.

Obchodování s emisními povolenkami po roce 2012

- V současnosti jsou emisní povolenky z 90 procent rozdělovány zdarma mezi jednotlivé státy, které je přidělí průmyslovým podnikům; tento systém však končí v roce 2012 s vypršením Kjótského protokolu.
- Objem emisí, které pokrývá aukční systém, se sníží o 21 procent do roku 2020 ve srovnání s rokem 2005 (jediný rok, kdy jsou známa kompletní data).
- Průmyslové podniky, které jsou své výdaje schopny přenést na spotřebitele, například ČEZ, si budou muset od roku 2013 koupit 100 procent emisních povolenek, zatímco dosud měli většinu zdarma. Nejspíš se to odrazí na cenách pro spotřebitele.
- Energeticky náročné průmyslové sektory - ocelárny, hliníkárny, cementárny
- budou mít volnější systém a budou do aukcí zapojovány postupně. V roce 2013 dostanou povolenky zdarma.
- Do aukčního systému budou nově zahrnuty i aerolinky či rafinerie. V roce 2013 si budou muset koupit pětinu emisních povolenek, přičemž do roku se 2020 se tato úroveň bude zvyšovat až na 100 procent.
- Příjmy z aukcí emisních povolenek poputují do státních pokladen, přičemž pětina z těchto peněz by měla jít na podporu "zelených" projektů.

Emise mimo aukční systém

- Jde zhruba o pětinu objemu emisí skleníkových plynů v EU, především z dopravy, stavebnictví, služby, zemědělství.
- Měly by být sníženy do roku 2020 o deset procent ve srovnání s rokem 2005.

Biopaliva

- Platí, že v roce 2020 by desetinu pohonných hmot měla tvořit biopaliva.
- Evropská komise zpřísnila pravidla pro využití biopaliv, musí být takzvaně "udržitelná", což zatím není zcela přesně definováno.
- Plodiny na biopaliva by se nicméně neměly pěstovat na územích, která jsou přirozenými skladišti uhlíku (mokřiny, lesy), a na místech, kde by byla ohrožena ekologická rozmanitost.
- Pokud by zemědělci k jejich pěstování používali například pastviny, mohli by přijít o dotace.

Skladování oxidu uhličitého

- Evropská komise stanovila vůbec první pravidla pro skladování oxidu uhličitého pod zemí.
- S podobným projektem počítá podle čtk mimo jiné i český ČEZ, zatím však není přímo vyřešeno jeho financování.

Státní pomoc

- Evropská komise povolila větší státní pomoc "zeleným" projektům.

- Měla by pokrýt rozdíl mezi náklady investora a tržními cenami.

Náklady a příjmy spojené s energetickým balíčkem

- Náklady na plnění cílů mají ročně dosahovat zhruba 0,5 procenta hrubého domácího produktu Evropské unie, což je zhruba 60 miliard eur (asi 1,5 bilionu korun).
- Závislost EU na dovozu energií by se měla snížit o 50 miliard eur ročně, tedy 1,3 bilionu korun.

Originální dokumentaci k balíčku energeticko-klimatických opatření naleznete na stránkách Evropské komise, stejně jako informační video o uvedení nové evropské energetické politiky v život.