ČR podepsala úmluvu zakazující kazetovou munici; mezi prvními státy EU a NATO
Ministr zahraničních věcí České republiky Karel Schwarzenberg podepsal v norském Oslo mezinárodní úmluvu o zákazu kazetové munice.
Jde o důležitou událost, kterou byla završena letitá vyjednávání na mezinárodní půdě. Považujeme proto za významné, že se Česká republíka stává signatářem této úmluvy právě dnes, kdy se k tomu otevírá historicky první příležitost.
"Je to důležité, protože kazetová munice způsobila mnoha lidem strašná a nejohavnější poranění a ztráty na životech. Díky bohu, že se konečně podařilo domluvit, že se zakáže," uvedl ministr Schwarzenberg.
Spolu s námi úmluvu podepsala většina členských zemí NATO a Evropské unie. Úmluva signatářské země zavazuje především k tomu, že kazetovou munici nebudou používat, vyvíjet, vyrábět ani nijak získávat, skladovat, držet nebo přemisťovat. Po Ottawské úmluvě, která zakazuje nášlapné miny, je to další významný krok k mezinárodnímu odzbrojení a likvidaci následků válečných konfliktů.
Kazetová bomba (cluster bomb) – bomba vržená z letadla (nejde o tříštivou bombu), může být vyslána raketou nebo vystřelena dělem. Bomba se zhruba v půli letu otevře a vypustí ze svého úkrytu velké množství menších bomb („minipumy“). Ty mají různou funkci a jsou různě technologicky vybavené. Účelem je zasažení velkého území a zničit pohyblivé i skryté cíle. Např. poloaktivní protitankové bomby (samostatně identifikují tank, navádí se na něj a ničí shora) a např. také protivrtulníkové miny, které se po dopadu rozloží a aktivují minu, která "poslouchá"' a řízenou explozí útočí na vrtulník v přízemním letu. Užívá se rovněž jako nástroj na zaminování a ničení kombinovaných cílů. Vzhledem k tomu, že řada bomb rozhazuje velkou část záměrně nevybuchlé munice, představuje to velké nebezpečí pro civilní obyvatelstvo.
V květnu (28.5.) tohoto roku se v Dublinu více než sto zemí světa dohodlo na zákazu kazetových bomb. Příslušná konvence byla nyní v Oslu podepsána a do června 2009 má být ratifikována národními parlamenty. Některé země světa mezi nimi USA, Rusko, Čína, Indie, Pákistán a Izrael se k dohodě nepřipojily. USA se zavázaly, že po roce 2018 budou tyto nálože konstruovány tak, aby při použití zůstalo nevybuchlé nanejvýš jen jedno procento součástí bomby.
