České předsednictví v Radě EU uspořádá konferenci o kvalitě potravin
O možném tématu odborné konference na vysoké úrovni v rámci našeho předsednictví jednal včera, 23. 6. v Lucemburku ministr zemědělství Petr Gandalovič s komisařkou pro zemědělství a rozvoj venkova Mariann Fischer Boel. Volba padla na politiku kvality zemědělských výrobků a potravin.
Konference o kvalitě potravin
Politika kvality zemědělských výrobků a potravin by se měla stát tématem odborné konference, kterou plánuje ministerstvo zemědělství uspořádat v rámci předsednictví ČR v Radě Evropské unie podle předpokladů v květnu 2009. Specifickou oblastí politiky kvality jsou chráněná zeměpisná označení, chráněná označení původu a zaručené tradiční speciality. V současné době probíhá v EU přehodnocování systému ochrany těchto označení, který bude součástí připravované tzv. Zelené knihy (Green Paper). Dalšími tématy, kterými se bude tento odborný diskusní materiál zabývat, jsou např. certifikace kvality potravin, značení země původu, požadavky na kvalitu potravin atd. Problematika kvality potravin také patří mezi sektorové priority českého předsednictví.
„Zveřejnění Zelené knihy se předpokládá v říjnu 2008 během francouzského předsednictví. Následovat bude diskuze členských států i nevládního sektoru. Výsledkem těchto diskuzí bude Sdělení Evropské komise k politice kvality, které bude předloženo právě za českého předsednictví,“ vysvětluje ministr Gandalovič.
Další zpráva z Lucemburku: Unie stanoví přísnější pravidla pro používání pesticidů
Ve věci nového návrhu nařízení pro uvádění přípravků pro ochranu rostlin na trh se podařilo dospět ke kompromisu. Upravená pravidla musí ještě schválit Evropský parlament, který má v této oblasti spolurozhodovaní pravomoc. Nová pravidla mají zajistit na jedné straně dobrou úroveň bezpečnosti při nakládání s těmito přípravky a eliminovat možné negativní dopady na spotřebitele, na druhé straně musí umožnit efektivní ochranu plodin. Přísnější kritéria by měla odstranit z českého trhu asi dvacet procent v současnosti dostupných přípravků.
„Nařízení určitě vítáme, protože vede k větší bezpečnosti při uvádění na trh i používání prostředků na ochranu rostlin, k vyššímu stupni ochrany konzumentů rostlinných produktů i obecně životního prostředí,“ komentuje ministr Gandalovič. „Doporučujeme ale vypracovat dopadovou studii navrhovaných kritérií na dostupnost přípravků v jednotlivých členských státech. V České republice předpokládáme, že podle nových pravidel zmizí z trhu asi dvacet procent v současné době používaných přípravků na ochranu rostlin.“ U potenciálně nebezpečnějších pesticidů by se podle nového návrhu schvalovací kritéria měla zpřísnit, u méně nebezpečných by se procedura měla naopak zjednodušit. Stačilo by například, aby určitý přípravek byl schválen v jedné zemi a mohly by jej používat všechny členské státy s podobnými klimatickými a půdními podmínkami. Návrh totiž počítá pro účely schvalování přípravků s rozdělením EU do tří zón: severní, středové a jižní.
Gandalovič: systém oddělených plateb musí doplnit nástroj na ošetření citlivých sektorů
Další kolečko jednání o prověrce funkčnosti Společné zemědělské politiky se týkalo systému přímých plateb. Zjednodušování systému, sjednocování mechanismu plateb pro všechny členské státy a oddělování platby od produkce musí podle České republiky doprovodit nástroje na ošetření tzv. citlivých sektorů, jakými jsou v ČR třeba pěstování chmele, lnu, produkce škrobu a chov skotu.
Prověrka „zdravotního stavu“ Společné zemědělské politiky se zjednodušováním a sjednocováním systému přímých plateb podle ministra Gandaloviče vydala správnou cestou, teď jde o nalezení zdravé rovnováhy mezi výhodami a riziky. ČR podporuje model podobný SAPS (jednotná platba na plochu zemědělské půdy) jako jednu z možných variant dalšího směřování přímých plateb sedmadvacítky, ovšem s tím, že je třeba mít k dispozici efektivní a pružné nástroje na ošetření tzv. citlivých sektorů, což jsou v případě České republiky chmel, len, škrob a přežvýkavci. Takovým nástrojem by se mohl stát článek 68 předkládaného návrhu, kde se ovšem české delegaci nelíbí stanovení hranice pouhých 2,5 % z tzv. národní obálky k řešení potřeb příslušných sektorů nebo regionů. Současně pro 7,5 % určených na nezemědělskou činnost a podporu pojištění by Česká republika obtížně hledala využití a obává se možného překryvu s některými opatřeními Programu rozvoje venkova. Nízký limit finančních prostředků určených na podporu specifických sektorů a regionů ostatně kritizovala většina členských států.
Zdroj: P. Vorlíček, tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství ČR
