Boj proti korupci: Informace o zavedení blacklistů
V rámci připravované novely zákona o veřejných zakázkách počítá Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) se zavedením institutu tzv. blacklistů, pomocí kterého by měl být znemožněn přístup k získání veřejných zakázek osobám, které byly pravomocně odsouzeny za korupci.
Navrhovaná úprava blacklistů je konstruována tak, aby neodporovala komunitární právní úpravě veřejného zadávání a zároveň nastavovala dostatečnou ochranu trhu v rámci veřejných zakázek. Stávající zákon o veřejných zakázkách již obsahuje určité nástroje bránicí účasti na veřejných zakázkách osobám, které se podílely na korupci. Každý uchazeč podávající nabídku je při prokazování kvalifikačních předpokladů povinen doložit trestní bezúhonnost, a to mimo jiné i v oblasti korupce. V současné právní úpravě se tato povinnost vztahuje na všechny členy statutárních orgánů uchazeče, tedy na osoby, které mají rozhodovací pravomoci. Nutno podotknout, že česká právní úprava vychází z evropské směrnice 2004/18/ES, která rozšíření výše uvedeného okruhu osob neumožňuje. Rovněž možnost aplikace této povinnosti na právnické osoby se jeví jako problematická, neboť podle českého práva nemají právnické osoby trestní odpovědnost.
S ohledem na to MMR v rámci chystané novelizace zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách počítá s opětovným zavedením správního deliktu uvedení nepravdivých údajů v prokazování kvalifikace. Pokud by byla právnická osoba za tento delikt pravomocně potrestána Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) byla by zapsána na veřejně dostupný seznam osob (blacklist). Vedením tohoto seznamu osob, jež se dopustily uvedeného deliktu, by - podobně jako je tomu v případě seznamu kvalifikovaných dodavatelů – bylo pověřeno ministerstvo pro místní rozvoj. Právnická osoba by byla na tomto blacklistu vedena po pevně stanovenou dobu a během této doby by se nesměla účastnit žádné veřejné zakázky.
„Vzhledem k tomu, že základním kvalifikačním předpokladem je zároveň trestní bezúhonnost jednotlivých členů statutárních orgánů, bylo by v případě nepravdivého uvedení těchto údajů tedy možné potrestat i dotyčnou právnickou osobu“, upozornil ministr Jiří Čunek. Tato varianta vyžaduje minimální náklady jak finanční a personální, tak zejména legislativní, neboť by se jednalo pouze o rozšíření současných deliktů v rámci zákona o zadávání veřejných zakázek. Podle předběžných konzultacích by ÚOHS rozšíření deliktní odpovědnosti dodavatelů uvítal.
