Umělá inteligence
6. 12. 2021 15:54
Umělá inteligence
Umělá inteligence (AI) je jedno z nejaktuálnějších témat, které se probírá v souvislosti s jednotným digitálním trhem EU. Již nyní je AI součástí našich každodenních životů a je možné předpokládat, že její důležitost v následujících letech ještě vzroste. Z ekonomického hlediska AI nabízí mnoho příležitostí pro růst ekonomiky jak v jednotlivých členských státech, tak na celoevropské úrovni. Zároveň však obsahuje mnoho výzev, které se dotýkají např. trhu práce, systému vzdělávání či struktury průmyslu a investic. Z tohoto důvodu Evropská komise iniciovala na jaře roku 2018 diskuzi na téma umělé inteligence, jejímž cílem bylo vytvořit koordinovaný a komplexní přístup všech členů EU k bezpečnému a efektivnímu rozvoji AI, beroucí v potaz rozdílnou hospodářskou strukturu členských států.
Obsah stránky:
- Umělá inteligence pro Evropu
- Národní strategie ČR pro umělou inteligenci (NAIS)
- Navazující iniciativy EU k umělé inteligenci
- Podpora evropského přístupu k umělé inteligenci
- Návrh nařízení pro umělou inteligenci (AI Akt)
Umělá inteligence pro Evropu
Celoevropská diskuze na téma AI byla zahájena v dubnu 2018, kdy Evropská komise zveřejnila sdělení Umělá inteligence pro Evropu, které představuje první koncepční dokument k uchopení rozvoje AI na úrovni EU. Ve sdělení Evropská komise navrhla vytvoření koordinovaného akčního plánu k umělé inteligenci, na jehož tvorbě se podílely členské státy EU. V prosinci 2018 byl představen Koordinovaný plán v oblasti umělé inteligence, jehož záměrem bylo maximalizovat investice, podpořit vědu a výzkum a testování AI aplikací, talent a digitální dovednosti, etickou a regulatorní stránku a zaměřit se také na využití AI ve veřejném sektoru.
Česká republika si je vědoma příležitostí a výzev, které AI přináší, a proto se aktivně zapojuje do debat na evropské úrovni a taktéž iniciuje vlastní aktivity. V druhé polovině roku 2018 vypracoval Úřad vlády ČR ve spolupráci s Technologickou agenturou ČR podrobnou Analýzu potenciálu rozvoje umělé inteligence v ČR. Analýza se zaměřuje na tři klíčové oblasti AI – technologie a výzkum, socioekonomické dopady a právní a etický rámec. Analýza byla zveřejněna v prosinci 2018 a její závěry posloužily jako podklad pro další kroky na národní úrovni.
Národní strategie ČR pro umělou inteligenci
Na základě výzvy Evropské komise v rámci Koordinovaného plánu k umělé inteligenci byla vypracována a v květnu 2019 vládou ČR schválena Národní strategie pro umělou inteligenci (NAIS), která je strategickým dokumentem pro oblast umělé inteligence v ČR. Strategie tak navazuje na iniciativy Komise a má ambici plně využít potenciál probíhající digitální transformace. Za vytvoření a naplňování strategie je zodpovědné Ministerstvo průmyslu a obchodu, které koordinovalo vznik NAIS ve spolupráci s dalšími rezorty a předními odborníky na oblast umělé inteligence v ČR. Důležitým cílem národní strategie je podpora excelentního výzkumu a vývoje v ČR především skrze vybudování evropského centra excelence pro umělou inteligenci, testovacího centra a center pro digitální inovace. ČR se zároveň chce stát do svého předsednictví v EU v roce 2022 modelovou zemí v oblasti automatizace. Národní strategie se zabývá sedmi klíčovými tématy pro oblast umělé inteligence, mezi nimiž je kromě již zmiňované podpory výzkumu a vývoje, také jeho financování, využití AI v průmyslu a službách, propojení s lidskými kapacitami, vzdělávacím systémem a trhem práce, právními a etickými aspekty a oblastí mezinárodní spolupráce. V každé oblasti jsou pak vytyčeny dílčí cíle včetně dlouhodobého přesahu až do roku 2035 a nástroje pro naplňování těchto cílů.
Navazující iniciativy EU k umělé inteligenci
V dubnu 2019 Evropská komise navázala sdělením Budování důvěry v umělou inteligenci zaměřenou na člověka, které vycházelo z Etických pokynů pro zajištění důvěryhodnosti AI, v nichž Expertní skupina pro AI (HLEG AI) uvedla 7 požadavků pro důvěryhodnou AI: lidský faktor a dohled; technická spolehlivost a bezpečnost; ochrana soukromí a správa dat; transparentnost; diverzita, nediskriminace a spravedlnost; dobré sociální a environmentální podmínky a v neposlední řadě odpovědnost.
V únoru 2020 byla v Bílé knize o umělé inteligenci představena vize EU v oblasti budování důvěry a excelentního výzkumu AI, a v únoru 2020 byla vydána Zpráva o dopadech umělé inteligence, internetu věcí a robotiky na bezpečnost a odpovědnost.
Podpora evropského přístupu k umělé inteligenci
Na výše uvedené dokumenty Evropská komise navázala v dubnu 2021 vydáním dlouho očekávaného balíčku iniciativ (tzv. AI balíček), který mimo zastřešující sdělení obsahuje také aktualizovaný Koordinovaný plán k AI, který se věnuje podpoře talentů a digitálních dovedností, investicím do výzkumu a vývoje a využití AI v klíčových oblastech (např. zemědělství, životní prostředí, mobilita, veřejná správa nebo zdravotnictví), a dále obsahuje návrh nařízení, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro AI na vnitřním trhu (tzv. AI Akt). Součástí balíčku je také návrh nařízení o strojních výrobcích, který má zohlednit bezpečnostní rizika spojená s nově vznikajícími digitálními technologiemi.
Návrh nařízení pro umělou inteligenci (AI Akt)
Návrh nařízení, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro AI (tzv. AI Akt) je od svého vydání nejdiskutovanějším dokumentem k AI na celoevropské úrovni. Jedná se o návrh prvního právního rámce pro AI, jehož cílem je poskytnout vývojářům, poskytovatelům a uživatelům systémů AI jasné a jednotné požadavky a povinnosti v rámci celého vnitřního trhu, za jakých je možné tyto systémy uvádět na trh či do provozu anebo je užívat, aby tyto systémy byly důvěryhodné, transparentní a fungovaly v souladu s hodnotami, základními právy a principy Evropské unie.
AI akt se zaměřuje především na rizika spojená se systémy AI a stanovuje čtyřstupňovou škálu rizika na základě několika faktorů a dle míry zásahu do lidských práv. Nejvíce pravidel je uvaleno na tzv. vysoce rizikové systémy AI. Komise navrhuje na území EU zcela zakázat využití některých typů AI, které jsou v rozporu s unijními hodnotami a principy. Jedná se např. o systémy sociálního kreditu či aplikace využívající nebezpečné podprahové techniky. Poslední část návrhu nařízení zavádí tzv. regulatorní sandboxy, ve kterých je možné testovat inovativní aplikace AI, což je důležitým podpůrným signálem zejména pro start-upy a malé a střední podniky.
S ohledem na komplexnost a rozsah navržených pravidel vyplývajících z návrhu nařízení pro AI lze očekávat, že návrh této legislativy bude projednáván během českého předsednictví v Radě EU v druhé polovině roku 2022.