Vystoupení J. Chmiela ve Výboru pro záležitosti EU v Senátu Parlamentu ČR, Praha, 6.1. 2010

Vážený pane předsedo,

Jsem velmi potěšen, že se mohu osobně zúčastnit Vaší první schůze v novém roce.

• Rád bych úvodem ocenil roli Vašeho výboru, a to nejen při implementaci unijní legislativy, ale také co se týče expertízy, kterou Vy, jeho členové, přispíváte k vytváření evropské politiky ČR. 

• Pro Útvar ministra pro evropské záležitosti představuje Vaše činnost důležitý článek v řetězci koordinace unijních agend.  Já osobně bych v období, které nám zbývá do parlamentních voleb, rád pokračoval v prohlubování vzájemné spolupráce.

• Jak víte, Útvar ministra pro evropské záležitosti, prochází v posledních měsících poměrně zásadními  změnami. A to jak personálními - koncem roku zcela zanikla místa, která vznikla v souvislosti s předsednictvím České republiky v Radě EU, tak obsahovými, kdy se fungování úřadu postupně přizpůsobuje fungování v „normálních časech“.

• Od 1. ledna 2010 tedy zanikla Sekce pro předsednictví, a počet zaměstnanců útvaru se tak sníží ze současných 66 na 46. To by měl být konečný počet lidí, který tento útvar zaměstnává.

• Pokud jde o činnost útvaru. Hlavním úkolem bude i nadále  koordinace evropských politik. Evropská politika je široká a zasahuje prakticky všechny resorty. Nalezení shody a tvorba jasné a jednotné pozice, se kterou bude Česká republika vystupovat v Bruselu, je neuvěřitelně náročné. Stejně jako nalezení shody napříč politickým spektrem.

• To se týká i zahraniční politiky. Ta by především měla hájit národní zájmy a ne zájmy politických stran. Všeobecně lze konstatovat, že se to tak často naštěstí i děje, přístup se nezřídka liší jen v jednotlivostech, ale stale se liší. Poslední koaliční vláda vedená ODS navíc přinesla do politiky zajímavý a do té doby v našich končinách nevídaný prvek – na MZV v letech 2006 - 2009 působil náměstek z řad opoziční ČSSD (prvním byl bývalý ministr vlády, druhým kandidát ČSSD na premiéra). Osobně se domnívám, že právě zahraniční politika by měla být platformou, kde by se měl hledat konsensus napříč politickými stranami. Všem nám jde přece o stejné věci - namátkově lze vyjmenovat: posílení bezpečnosti, spolupráce v euroatlantickém prostoru, energetická bezpečnost, lidská práva a transparentnost režimů, rozvojová spolupráce, či  kvalitní ekonomická diplomacie a prezentace ČR v zahraničí, péče o krajany nebo dobrá konzulární služba. Totéž, domnívám se, platí i pro politiku evropskou.

• Je především na nás, co dokážeme v Unii vyjednat – k tomu je ale naprosto nevyhnutelná silná a jednotná politika na domácí scéně. Z toho, co jsem uvedl, vyplývá, že dalším úkolem, který před námi stojí, je formulace evropské politiky a následně její realizace.

• Jsem si vědom toho, že ne každému je vždy jasné, jak vlastně složité struktury v Bruselu, a také mezi Bruselem a jednotlivými zeměmi, fungují. V tomto smyslu považuji za naprosto samozřejmé, že budeme dále informovat o evropských otázkách, nejen odbornou, ale i širokou veřejnost. Konkrétně na začátek roku plánujeme seminář pro širokou veřejnost o implementaci Lisabonské smlouvy, ale také chceme přiblížit činnost Bruselu, konkrétně Evropské komise. Počítám proto s účastí vysokého úředníka z Komise, který by konkrétně vysvětlil, jak funguje vyjednávání jednotlivých politik, které ovlivňují život každého z nás: konkrétně začneme třemi klíčovými – zemědělstvím, energetikou a dopravou.

• A nyní blíže ke konkrétním úkolům, které tento útvar, i mě konkrétně, v těch několika nejbližších měsících čekají:

• Hlavní náplní práce zůstává formulace, koordinace a realizace pozic ČR a informovanost o dění v EU. K tomu se přidávají ad hoc konkrétní úkoly – v současnosti jde o přípravu implementace Lisabonské smlouvy, dále práce na nové Lisabonské strategii s pracovním názvem “Strategie EU 2020” (zaměstnanost a růst). Přes určité hospodářské oživení,  zůstává aktuální otázka řešení finační krize a s tím související reforma dohledového rámce finančních trhů. Jak jistě víte, již v říjnu se podařilo najít dohodu jak pro makrorámec, ministři financí se shodli i o mikrorámci finační regulace, která spočívá ve vytvoření tří evropských orgánů dozoru.  Na druhé čtvrtletí 2010 se počítá se zahájením jednání o určení rozpočtového rámce na období 2014 – 2020 (předpokládá se Bílá kniha – návrh na reformu rozpočtu – našim cílem peníze do oblastí, které zvyšují konkurenceschopnost ekonomiky EU a do strukturálních reforem – lépe čelit výzvám).

• Dlouhodobě je pak naší prioritou rozšíření EU.  ČR podporuje další integraci – Chorvatsko,  ohledně Srbska došlo k odblokování prozatímní dohody, významné je zavedení bezvízového styku s MK, Č. Horou, Srbskem, podanou přihlášku má Island, Albánie a Černá Hora.

• Co se týče organizační stránky koordinace evropských politik. Vláda projednala nový Statut vládního výboru pro EU. Změny se dotýkají některých aspektů přípravy mandátu na Evropskou radu, předkládání zpráv z jednání Rad EU, způsobu jednání V-EU – především využívání elektronické komunikace a databáze politik EU (DAP), stanovení některých lhůt, fungování sekretariátu V-EU a dalších oblastí.

• Jak už jsem řekl, tou nejzásadnější prioritou bude bezesporu implementace Lisabonské smlouvy, o které se zde ještě bude dopodrobna hovořit.  Uvědomuji si, že se její vnímání na půdě Senátu různí, což je legitimní. Smlouva již nicméně vstoupila v platnost. Kromě její implementace tak proto nyní musí být naším prvořadým úkolem naučit se využívat nástrojů, které nám smlouva poskytuje způsobem, jenž dále upevní postavení ČR v rámci EU a napomůže při prosazování našich zájmů na evropské úrovni. Jiná cesta by, dle mého názoru, byla kontraproduktivní.

• Vstupem v platnost Lisabonské smlouvy se pro parlamenty jednotlivých členských států, a tedy i český Senát, otvírají nové možnosti intenzivnějšího zapojení do unijních politických a legislativních procesů.  Těch je, domnívám se, potřeba začít konstruktivně využívat.

• Jsem proto přesvědčen, že úzká spolupráce mezi rezortem evropských záležitostí a Vaším výborem, který je v unijních otázkách v Senátu hybnou silou, bude do budoucna naprosto zásadní. Já osobně jsem připraven udělat maximum pro její dobré fungování.