Rozhovor pro Hospodářské noviny: Irské ne není tragédie, jenom zádrhel

»Je to pátek třináctého pro Evropskou unii. Ale není to žádná tragédie, spíš jen zádrhel na cestě,« říká o výsledku irského referenda vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra.

* HN: Jak podle vás irské ne ovlivní osud Lisabonské smlouvy u nás?
Teď to žádný vliv mít nebude, u nás je ratifikace přerušená, protože smlouva je u Ústavního soudu, který ji bude posuzovat z hlediska jejího souladu s ústavním pořádkem. A to nemá žádnou souvislost s politickou záležitostí, kterou je irské referendum.

* HN: Takže se podle vás nedá říkat, že irským odmítnutím skončil projekt Lisabonské smlouvy i pro ostatní země, jak to tvrdí Václav Klaus a část ODS?
Těžko si představit, že by smlouva vstoupila v platnost 1. ledna 2009. Platí, že smlouvu musí schválit všechny členské státy. A já si neumím představit, že by Irsko během několika týdnů nebo měsíců udělalo nějaký reparát. Ale nevidím ani důvod vyhlašovat teď nějaké dramatické závěry, že něco je mrtvé, že je to konec, že nic nebude. My se příští týden sejdeme na Evropské radě v Bruselu a budeme diskutovat, jak dál.

* HN: Souhlasíte s tím, co říká mnoho komentátorů, že se projekt EU ocitl v krizi? Je tohle skutečně dramatická situace?
Je to komplikace. Je to pro unii pátek třináctého. Ale všechny předchozí komplikace jsme uměli překonat, překonáme i tuhle.

* HN: Vidíte plán B? Máte nějakou představu, co by se teď mohlo dít?
Žádný plán B teď neexistuje. Je třeba si společně sednout a ten plán hledat společně. Každopádně je nutné respektovat Irsko. Nemůže to být tak, že by hlas Irů měl menší váhu než hlas Francouzů nebo Nizozemců, kteří v roce 2005 v referendu odmítli evropskou ústavu. Mám ale dojem, že vzniká ze strany některých představitelů EU tlak na urychlené dokončení ratifikace. To se mi jeví jako nevhodné, například v českém Senátu může být bez dalšího Lisabonská smlouva neprůchodná. Senátoři těžko pochopí, že zatímco nizozemské a francouzské ne ratifikaci zastavilo, irské by ji mělo urychlovat. To nedává žádný smysl.

* HN: Jaké ale tedy existuje řešení kromě toho, že by Irsko zopakovalo referendum, což ale zatím tamní politici vylučují?
Neumím nabídnout řešení. Bude to vyžadovat nějakou dobu na přemýšlení, jak dál. Zároveň ten smluvní rámec máme, platí smlouva z Nice a my podle ní můžeme jet, ta nám dává dostatečná pravidla hry. Osobně si neumím představit, že by se teď mohla udělat nějaká změna do voleb do Evropského parlamentu, které budou v červnu 2009.

* HN: A myslíte, že nepřijetí Lisabonské smlouvy může mít nějaké konkrétní dopady?
Já si nemyslím, že to je tragédie. Je to zadrhnutí, komplikace. Umíme v Evropě nacházet společné pozice a konsenzus, to dokazujeme každý měsíc. Není to tak, že bez Lisabonu nemůžeme fungovat.

* HN: Osobně k té smlouvě máte jaký vztah? Bude vám líto, když takzvaně umře?
Já tu smlouvu považuji za určitý výměnný obchod za rozšíření. Je to určitá proměna mocenského vlivu v evropských záležitostech poté, co se unie rozšířila z 15 členů na 27. Ty tradiční velké státy nechtěly přijít o vliv tak dramatickým způsobem. Je to prostě výměnný obchod, který se bohužel odehrává se zpožděním. Možná kdyby se odehrával v jednom momentu, tak takový problém nemusel vzniknout. I když je pozoruhodné, že pokaždé to ne pokusům učinit reformy zaznělo ze starých členských zemí.