Rozhovor pro E15:Budeme Švédům k ruce
E15 vydané 1.7.2009, autor: Igor Záruba
Na Západě a v Bruselu se pohyboval dlouhé roky, ale šestiměsíční předsednictví považuje za mimořádnou zkušenost. ,,Po tom všem, co se v republice stalo, jsme nesměli připustit, aby se nám rozkolísal předsednický tým," říká ministr pro evropské záležitosti, který naskočil do rozjetého vlaku po Alexandru Vondrovi. Do úspěšného konce budou Češi i po skončení předsednictví dotahovat volby Josého Barrosa do čela Evropské komise.
* E15: Na nedávné Evropské radě muselo Česko jakožto předsedající země vyřešit rébus: jak dát Irsku záruky pro nové referendum o Lisabonské smlouvě a nepodráždit zbytek EU. Bylo to hodně náročné?
Bylo, a podařilo se nám to na poslední chvíli. Myslím však, že to vyšlo, jak nejlíp mohlo. Museli jsme poskytnout robustní záruky, ale nezpochybnit ratifikaci Lisabonského procesu. Výsledek je pro mě velkým zadostiučiněním. Vždy jsme se pohybovali v rámci českých zákonů, Ústavy a směrnic pro sjednávání mezivládní dohody. Irové dostali jasný, srozumitelný text, který jasně říká, že Lisabonská smlouva nemění nic na tom, jak mají nastaveny některé své politiky, ať už v oblasti rodiny, práva na život a vzdělávání, daní, obrany a bezpečnosti. Na druhé straně se nám povedlo dojednat celou věc v takové podobě a takovým způsobem, že si nestěžovala ani jedna země.
* E15: Ani na summitu, ani po summitu?
Ani tam, ani tam.
* E15: Mýlí se ti, kteří tvrdí, že jste změnili obsah Lisabonské smlouvy?
Řeknu to takto: kdyby se do textu záruk dostalo ujednání, že členské země souhlasí s tím, aby měla unie po roce 2014 tolik komisařů, co má členských zemí, šlo by skutečně o změnu Lisabonské smlouvy. Jenže my jsme nic takového nedopustili. V textu smlouvy se mluví o tom, že minimálně do října 2014 bude mít každá členská země svého komisaře. Co stát, to komisař. Ale nemluví se o tom, že poté to musí být tak či onak. Stojí tam, že to může být po roce 2014 jinak, pokud se na tom země jednomyslně shodnou. To znamená, že v samotné Lisabonské smlouvě zakládáte možnost eventuální úpravy. Jediné, co jsme teď v červnu udělali, bylo to, že jsme zopakovali politickou dohodu z loňského prosince, že každý členský stát bude mít v komisi i nadále svého zástupce. Nic z toho, co jsme dojednali, není napadnutelné.
* E15: Řešili jste na Evropské radě termín, kdy se bude konat opakované referendum?
Ano, ale závazné datum nepadlo. Na summitu hovořil irský premiér o jistém rozmezí. Vysvětloval nám, že stanovení data není v pravomoci vlády, ale parlamentní procedurou. O několik dní později Dublin upřesnil, že referendum bude první říjnový týden. To je doba, s níž jsme počítali.
* E15: Považujete za reálný scénář, že by v případě úspěšného irského hlasování platila Lisabonská smlouva už od příštího roku?
Při splnění všech podmínek, které zbývají pro její dotažení, její ratifikaci, si to představit dokážu. V samotné smlouvě stojí, že může začít platit od prvního dne měsíce, který následuje po datu ratifikace v poslední členské zemi. Tedy teoreticky od prvního listopadu. (Rozhovor byl pořízen ještě před výrokem německého soudu, jenž proces schvalování v SRN přibrzdil - pozn. red.)
* E15: S jakou taktikou jste vůbec přijeli na bruselskou Radu? Měli jste předem připravené varianty, které jste použili podle toho, jak se rokování vyvíjelo?
Summit je špičkou ledovce. Tam už jen sbíráte střípky, na kterých jste pracovali v době před vrcholnou schůzkou. Snažíte se dát dohromady co nejpřijatelnější mozaiku. Ty střípky, to byly v daném případě naše intenzivní konzultace s Iry a se všemi členskými státy. To byly fáze, kdy jsme si připravovali půdu, abychom mohli na Radě všechny potřebné záležitosti doladit. Nechtěli jsme kompromisy po skupinách zemí, které bychom museli prodávat ostatním. Snažili jsme se vtáhnout do debaty úplně všechny, aby přijatý kompromis vyhovoval všem. Myslím, že se nám ty střípky poskládat podařilo.
* E15: Jak jste byl spokojen s prací českého týmu, který summit připravoval?
Celé české předsednictví stálo na vynikající přípravě, jež trvala tři roky. Mluvím o práci lidí pro předsednictví v Praze, Bruselu, na jednotlivých ministerstvech. Kdyby se po tom všem, co se u nás v republice stalo s vládou, ještě rozkolísal tento tým, tak se nám předsednictví dotahovalo jen obtížně. Jednou z nejdůležitějších věcí, na které jsme se domluvili s panem premiérem, proto bylo nepřipustit, aby došlo k personálním změnám. A stejně jako mi hodně záleželo na tom, aby všichni tito lidé mohli dokončit to, na co se dlouhodobě chystali, záleží mi nyní na tom, aby z tohoto týmu odcházeli s pocitem, že vláda má o ně zájem i nadále.
* E15: Jak to chcete udělat?
Dohodli jsme se, že všem, co se rozhodnou odejít, vyjdeme vstříc doporučujícími dopisy. Abychom jim pomohli k úspěchu třeba ve výběrových řízeních. Pro ty, co se rozhodnou zůstat, chceme vytvořit spolu s dalšími ministry odpovídající podmínky.
* E15: Zůstat chce prý třetina ze 336 posil. Je to tak?
Ano, víme, že ve státní správě zůstane třetina.
* E15: Zůstane, nebo chce zůstat?
Zůstane, to je jasné. Ale český stát bude mít užitek i z toho, když se ti ostatní uchytí v unijních institucích nebo v soukromém sektoru.
* E15: Co může státní správa expertům na EU vůbec nabídnout, v konkurenci Bruselu a privátu?
Státní správa nabízí nějakou jistotu pracovního místa, jistotu výdělku. Nabízí rovněž příležitost spolupodílet se v českém týmu na dalším formování unie, pokračovat v práci s domácími a evropskými kolegy, v tématech, která si osvojili a která je zajímala. Státní správa se asi nikdy nebude schopna vyrovnat platům v soukromém sektoru, ale může dát špičkovým lidem šanci, aby kopali za český tým.
* E15: Na summitu bylo dohodnuto, že Češi a Švédové, kteří je v předsednictví střídají, zahájí ihned konzultace s politickými skupinami v Evropském parlamentu, aby umetli cestu Josému Barrosovi do čela budoucí Evropské komise. Už jste začali jednat?
Zatím je to v přípravě. Důvod je ten, že zformování frakcí trvalo déle, než jsme čekali. Ale jde o společný úkol a splníme ho společně.
* E15: Ale už za švédského předsednictví...
Ano. Naše spolupráce bude pokračovat, ovšem zodpovědnost už bude na Švédech.
* E15: Jsou ještě další témata, na nichž se budou Češi podílet i po konci svého půlročního šéfování?
Stále platí, že naše republika zůstává součástí předsednické trojky, do níž patří Francie, Česko a Švédsko. Máme na tuto dobu společný program, a teď se budeme podílet na zvládnutí té poslední třetiny. Rozdíl je v tom, že v uplynulých šesti měsících jsme měli zodpovědnost za celou EU. Ta nám odpadne, budeme se moci k celé řadě záležitostí vyslovovat daleko otevřeněji.
* E15: Například?
Je tu problém energetické bezpečnosti. Máme s ní svou zkušenost z letošního ledna, kdy vypukla krize kolem ruského zemního plynu. Máme v tomto bodě docela unikátní poznatky. Už jsme o tom se Švédy mluvili, budeme jim k ruce v osobě zvláštního velvyslance pro energetickou bezpečnost Václava Bartušky.
* E15: Jinak řečeno, není to tak, že máte od prvního července ,,padla"?
Určitě ne. Naučili jsme se řadu věcí, poznali jsme unii z úhlu, z jakého jsme ji dosud poznat nemohli. Na řadu věcí se už díváme pochopitelně jinak než předtím. Nyní by mělo přijít období, kdy bychom si to měli vyhodnotit. Abychom to, co můžeme pro naši další práci využít, neskončilo někde v šuplíku.
--------------------------------------------------------------------------------
Štefan Füle (47)
Absolvoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, Státní institut mezinárodních vztahů v Moskvě a studijní program pro odzbrojení Organizace spojených národů. Kariéru začal na odboru OSN na ministerstvu zahraničních věcí, který později řídil. Byl také náměstkem ministra obrany. V zahraničí působil jako velvyslanec v Litvě, ve Velké Británii a Severním Irsku, do roku 2005 vedl stálou misi ČR při NATO. Je ženatý, má tři děti.