Juraj Chmiel: Mám tři priority. Dvakrát Lisabon, jednou Galileo

Ministr pro evropské záležitosti Juraj Chmiel, dlouholetý kariérní diplomat s typickým motýlkem, ví své. Základem jsou dobré kontakty a účinný lobbing, říká rodák z Budapešti. Kromě českého vlivu na vznikající hospodářskou strategii společenství a získání sídla navigačního systému EU se chce muž, který vyměnil Prahu a Brusel za australskou Canberru, pokusit i o osvětu mezi občany.

* E15: Třicátého listopadu jste se stal ministrem pro evropské záležitosti, následujícího dne začala platit reforma Evropské unie podle Lisabonské smlouvy. Zhruba o týden později se státníci v Bruselu dohodli, že na summity – kde jste mimochodem byl – budou zváni jen prezidenti a premiéři. Kam budete jezdit vy?

O ministrech pro evropské záležitosti se výslovně nemluvilo. Řeč byla, a to v souvislosti s jejich účastí na Evropských radách, o ministrech zahraničních věcí. Ti, případně šéfové jiných rezortů, cestovali na summity s předsedy vlád nebo hlavami států. Napříště se s nimi počítá dvakrát do roka na zvláštní schůzce se stálým předsedou Hermanem Van Rompuyem.

* E15: A ministři pro Evropu?

Ti mají a budou mít, stejně jako kolegové ze zahraničních věcí, svá vlastní jednání. vnější záležitosti. Tato setkání vycházejí přibližně jednou za měsíc. Já se účastním vnitřních záležitostí, ministr zahraničí se bude věnovat vnějším záležitostem.

* E15: Až dosud platilo, že obě tyto rady byly společné. Nyní budete mít každý vlastní agendu. Budete muset o to lépe a úžeji spolupracovat?

Řekl bych, že ano. S ministrem zahraničí věci pravidelně konzultujeme a domlouváme se na odpovědnosti za jednotlivé agendy. Nicméně přijetí Lisabonské smlouvy klade na obě strany vyšší nároky. Musíme sladit vnitřní a vnější politiky, nastavování pravidel, přijímání stanovisek a mandátů. Na Úřadě vlády je to práce Útvaru ministra pro evropské záležitosti.

* E15: Právě v něm se zhruba od léta snažil stát udržet část odborníků najatých na dobu českého předsednictví v EU. V říjnu jste informovali, že se to dohromady povedlo u poloviny z 338 pracovníků. Jaká jsou čísla, pokud jde o váš útvar?

K 31. prosinci zanikla Sekce pro předsednictví České republiky v Radě EU, která měla na starosti půlroční řízení unie. Útvar tím zeštíhlel asi o dvě desítky lidí. Zůstává jich 46, a na tomto počtu se nebude nic měnit.

* E15: Jaké mají vaši podřízení další úkoly, kromě už zmíněné národní koordinace politik ve vztahu k EU a přípravy potřebných podkladů?

Koordinace a zpracování materiálů patří mezi naše dlouhodobé priority. Kromě nich chci položit důraz také na informovanost o dění v unii. Šlo by o servis pro širokou veřejnost.

* E15: Jak si ho představujete?

Mám v úmyslu přiblížit Brusel občanům. Formou seminářů, akcí pro odborníky a laiky. Vystupovali by na nich například představitelé komisariátů na úrovni generálních ředitelů nebo jejich zástupců. Vysvětlovali by, v čem spočívá jejich práce, jak tam vlastně formulují různé předpisy, různá stanoviska, jakým způsobem se lobbuje. Rád bych se zaměřil na oblast zemědělství, problematiku regionů, energetiky a dopravy. Jednám s naším stálým zastoupením, navázal jsem kontakty s jednotlivými komisariáty. Začít chceme v polovině února.

* E15: Jak vypadá aktuální agenda?

Sem patří v první řadě Lisabonská smlouva, přesněji řečeno její uvádění do života. Ačkoli by se mohlo zdát, že podpisem tohoto dokumentu vše skončilo, je tomu přesně naopak. Chystáme pro vládu analýzu, která má objasnit hlavní směry a hlavní problémy, které s sebou Lisabon přináší. Bude se zabývat i tím, jak se změny odrazí v praxi. Dále se věnujeme strategii EU 2020, tedy pokračovateli původní hospodářské Lisabonské strategie, která vyprší v tomto roce. Česká republika navrhuje, aby se hlavní pozornost věnovala ještě více růstu, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti. Třetí věcí je snaha, aby se Praha stala sídlem evropského navigačního systému Galileo. Máme zájem dořešit tuto otázku, která se táhne řadu let, ještě za španělského předsednictví.

* E15: Zastavme se u příští vize ekonomického vývoje EU. Co přesně požadujete?

O obsahu jsem už mluvil. Mám-li ho upřesnit, jde nám o to, aby se unie zaměřila na posílení své konkurenceschopnosti v globálním světě. Aby nepřijala všeobjímající výzvy, které by reagovaly na současné a budoucí výzvy. Těmi jsou podle domácí rámcové pozice, kterou přijala vláda před Vánocemi, stárnutí populace, nedostatečně stoupající produktivita práce, udržitelnost veřejných financí a rostoucí globální konkurence. Po formální stránce si přejeme, aby šlo o co nejjednodušší text. Aby nebyl rozmělněn do řady zbytečných pododstavců, podúseků a tak dále. Měl jsme v prosinci konzultace v Madridu, kde jsme tuto koncepci probírali. Španělé mají stejný názor.

* E15: Jsou Španělé komunikativní?

Jsou. Jejich předsednictví navazuje na priority, které mělo předešlé trio Francie, Česko a Švédsko. Pokračují v implementaci Lisabonské smlouvy, v tvorbě hospodářské strategie. Španělsko si navíc velmi pochvalovalo spolupráci s Českem během našeho předsednictví a oceňuje zkušenosti, které jsme jim předali a předáváme. Jsme domluveni na úzkých kontaktech.

* E15: Není tajemstvím, že právě taková dvou- či vícestranná partnerství jsou v EU klíčem k úspěchu. Mohlo by partnerství Prahy a Madridu konečně přinést onen vytoužený cíl v podobě získání sídla pro Galileo?

Každý osobní kontakt je velmi důležitý. Proto jsem logicky, v době oboustranných konzultací, zmínil českou kandidaturu a vysvětlil Španělům, že je v zájmu celé sedmadvacítky, aby se za jejich předsednictví rozhodlo.

* E15: Má verdikt, co se týče Galilea, nějaký konečný termín?

Potíž je v tom, že nemá. Do tohoto projektu se už investovalo velké množství peněz, a všichni cítíme, že by se to mělo rozetnout. Pokud možno co nejdříve.

* E15: Jaká byla španělská odezva na vaši výzvu?

Neřekli ne. Neslíbili sice závazné ano, ale podstatné je, že ten apel neodmítli. To znamená, že ani oni nechtějí řešení oddalovat.

* E15: Kudy vede další cesta k přiznání pražského sídla?

Přes bilaterální jednání a lobbing. Ty jsou nejúčinnější.

* E15: Pro ODS, z níž jste kvůli přijetí ministerské funkce vystoupil, jste se jako autor spolupodílel na materiálu Vize 2020, tedy na výhledu pro Českou republiku na dalších deset let v oblastech obrany svobody, zahraniční politiky, vzdělanosti a nových civilizačních výzev. Vy jste měl na starosti sekci „ČR v globálním světě“ Je váš příspěvek hotový?

Své výstupy jsem odevzdal ještě předtím, než jsem byl nominován na ministra. Jako celek Vize hotová není.

* E15: Kdybyste měl ještě příležitost, přidal byste i některou z čerstvých zkušeností z unie?

To je předčasná otázka.

* E15: Mimochodem co byl váš nejsilnější zážitek z prosincového summitu, na který jste přijel pár dní po nástupu do úřadu?

Překvapilo mě, jak byla rozprava věcná, jak šlo vše rychle, kolegové ministři měli věcné připomínky. Utvrdilo mě to v tom, že Evropská unie a její summity mají spád. Rychlost a efektivita předčily mé očekávání.

* E15: Takže otázka, co si z účinkování v EU odnesete, je rovněž předčasná?

Ano, je. Ale určitě se to, co právě dělám, promítne do mého působení diplomata. Míním totiž dále pokračovat v diplomatických službách.

* E15: Máte představu, v jakém regionu?

I na to je příliš brzy. Přesto mohu s jistotou vyloučit Latinskou Ameriku, protože nemluvím španělsky. Jinak jsem připraven odejít kamkoli.

Juraj Chmiel (49)

Ministr pro evropské záležitosti, 30. listopadu nahradil na přání ODS příštího komisaře Štefana Füleho. Vystudoval Univerzitu Karlovu, obor orientalistika-afrikanistika. V letech 1984 až 1992 pracoval pro Ústav historických věd při Slovenské akademii věd. Kariéru na ministerstvu zahraničí zahájil v roce 1992, do roku 2003 působil jako velvyslanec v Nigérii a okolních státech rovníkové Afriky. Do současného kabinetu přišel z postu velvyslance v Austrálii s akreditací pro Nový Zéland, Fidži, Samou a další ostrovní státy. Ženatý, hovoří anglicky, maďarsky, rusky, pasivně německy, svahilsky a amharsky.