Česko vybralo adepty do unijní diplomacie

Česká republika už vybrala devět zkušených diplomatů, které se pokusí prosadit do nově vznikající Evropské služby vnější činnosti (European External Action Service, EEAS). Tento sbor, o němž se píše v Lisabonské smlouvě, by měl podle neoficiálních odhadů pojmout téměř 800 osob a sloužit jako aparát Vysoké představitelky pro zahraniční a bezpečnostní politiku Catherine Ashtonové.

Existenci soupisky českých kandidátů potvrdilo deníku E15 české ministerstvo zahraničí (MZV) a ministr pro evropské záležitosti Juraj Chmiel.

„Vybrali jsme v prvním kole devět vhodných adeptů, kteří se osvědčili zejména v době našeho předsednictví v Radě EU. Konečné slovo mělo vedení rezortu. Dotyční by se mohli uplatnit jak na seniorních, tak na juniorních pozicích. Dopis předal v Bruselu osobně ministr Jan Kohout,“ sdělil Jiří Beneš z tiskového odboru. Jména lidí ministerstvo nezveřejní. Na prosazování Čechů do vznikajícího diplomatického týmu pracuje také Stálé zastoupení ČR při EU v Bruselu, v jehož čele stojí velvyslankyně Milena Vicenová. „Už od podzimu usilujeme o to, aby Česká republika byla v evropské diplomacii patřičně zastoupena,“ řekla velvyslankyně pro deník E15.

„Seznamy připravuje ministerstvo zahraničních věcí. Já budu lobbovat ve prospěch co největšího počtu českých zástupců na vysokých funkcích,“ uvedl pro E15 ministr Chmiel.

Základy EEAS mají být položeny letos na jaře, rozhodnutí o její podobě má Ashtonová předložit do dubna. Personál se bude, s ohledem na předpokládané konkurzy v dalších kolech přijímání, postupně doplňovat.

Předběžně se počítá s tím, že dvě třetiny Evropské služby vnější činnosti vytvoří zaměstnanci unijních institucí, jako jsou Evropská komise a Rada EU. Třetinu lidí mají dodat členské země. „Tlaky a zájmy ze všech stran jsou velké,“ připouští ministr pro Evropu Chmiel. „Výsledek bude záviset na lobbingu. Česko má koho nabídnout. Máme velice kvalitní adepty, “ zdůrazňuje ministr.

O tom, jak bude EEAS vypadat, rozhodne Catherine Ashtonová a její kabinet. „Všichni čekají, až se Ashtonová vyjádří. To se nestalo,“ potvrzuje nejmenovaný zdroj z Bruselu. Ashtonová před koncem roku pouze neformálně vyzvala státy, aby přemýšlely, koho do Bruselu pošlou.

Představa baronky Ashtonové je přitom klíčová, i co se týče procedur přijetí. „Vím, že jedno z kritérií spočívá v určité zkušenosti s evropskými unijními institucemi. Není to tak, že daný člověk musel pracovat v Bruselu. Je to chápáno tak, že by měl mít blízko k evropskounijnímu prostředí,“ prozrazuje Chmiel.