Seznam Zprávy: Češi a razítka. Tuzemská byrokracie je pro jiné státy odstrašující
Česko podle Hospodářské komory ročně přichází o desítky miliard kvůli byrokracii. Výmluvy na EU už nestačí, tuzemského problému si totiž všímají i v zahraničí.
Celý článek najdete zde.
Tisíce neproduktivních hodin a zhruba 72 miliard korun ročně. To jsou podle Hospodářské komory zbytečně vynaložené náklady firem na administrativu. Ty by podle ní mohly být investovány lépe – do rozvoje podnikání, zaměstnanců či ke zvyšování přidané hodnoty a tím i růstu HDP.
Bez škrtání se restart nekoná
Přínosy snížení byrokratické zátěže by ale mohly být ještě vyšší – stát by nejen ušetřil, ale i vydělal. „Pokud bychom počítali i pozitivní dopady snížení byrokracie, jako je třeba větší ochota podnikat nebo uvolnění pracovní síly z úřadů pro nějakou produktivní práci, tak bychom se podle našich odhadů dostali zhruba na plus 25 miliard korun pro českou ekonomiku každý rok,“ vysvětluje pro SZ Byznys viceprezident komory Tomáš Prouza. „Tento přínos bychom měli při zrušení pouhé jedné čtvrtiny zbytečné byrokracie. Když to tedy zjednoduším – bez masivního škrtání zbytečného papírování žádný restart Česka nebude.“
...
Stát už není jen noční hlídač
„Problémy jsou, že děláte něco navíc, stojí to spoustu času a je to k ničemu,“ popisuje překážky v systému pro SZ Byznys ministr pro legislativu Michal Šalomoun. „To může platit v různých oblastech života a vlastně si to jako společnost děláme sami. Přestože si na byrokracii stěžujeme, tak ona může některým významným hráčům i vyhovovat,“ popisuje ministr.
„Jsem přesvědčen o tom, že mnohé povinnosti se do právních předpisů dostaly jako úlitby různým hráčům, aby umožnily přijetí regulací se širokým konsenzem. Stát už neplní roli jenom takzvaného nočního hlídače, ale jde podstatně dál a zasahuje do nejrůznějších oblastí,“ začíná argumentaci.
„V nich jsou pak nejrůznější aktéři ze státní správy, ze samospráv a dalších hráčů, kteří se v těchto oblastech pohybují a mají neustálou tendenci zvyšovat svůj vliv, ingerovat do dalších oblastí, nebo alespoň manifestovat svoji vlastní existenci a nepostradatelnost. Tyhle pohyby jsou potom ještě doplňovány určitou tendencí za nic nenést odpovědnost, ale do všeho mluvit.“
Zpětné hodnocení regulací
Šalomoun ale také rovnou přidává i ukázky toho, že situaci řeší, například právě systémem antibyrokratických balíčků. Tři již byly chváleny, čtvrtý se chystá. „Tady se jde malými krůčky a trpělivým přesvědčováním jednotlivých ministerstev, že plnění nějakých povinností opravdu není nezbytné,“ říká ministr.
Návrh Hospodářské komory si pak dokáže představit na úrovni vládních návrhů zákonů. „Problém ale není to, že by neexistovala nějaká procedura hodnocení dopadů, ale že je to vykonáváno pouze formálně a nekvalitně,“ vysvětluje.
„Hned jak jsem nastoupil, tak jsem začal budovat Vládní analytický útvar (VAÚ), který by začal pomáhat resortům tyto kvalitní analýzy dělat,“ popisuje Šalomoun práci 15členného týmu. Na vládní úrovni se podle ministra povedlo také zavést možnost zpětně hodnotit, jestli se cíle, které předkladatel sliboval, naplnily. „Pokud se povede toto, tak by zmiňovaný zákon nebyl vůbec potřeba.“