Forbes: Vláda rozlítila minoritní akcionáře ČEZ. Jak hýbe připravovaný zákon s akciemi největšího výrobce elektřiny?
Česká vláda rozjela další kroky směřující k plnému ovládnutí ČEZ státem. Jenže poslední z nich nezpůsobil nevoli jen mezi minoritními akcionáři, ale přímo na legislativní radě vlády.
Chystaný lex ČEZ tak může být ve svém finále neústavní. Zároveň zažil největší výrobce elektřiny v Česku na burze nadmíru dobrý leden. „Akcie ČEZ se na pražské burze rázem dostaly do čela letošní výkonnosti s téměř pětinovým posunem,“ všímá si Jiří Zendulka z Kurzy.cz.
Nový rozruch mezi minoritními investory ČEZ a členy Legislativní rady vlády (LRV) způsobilo čtvrteční projednávaní návrhu novely zákona o přeměnách obchodních společností a družstev. Mělo jít pouze o transpozici evropského práva do české legislativy, jenže v návrhu se objevily čtyři odstavce navíc, které téměř okamžitě vyvolaly nevoli i mezi právníky.
„Vláda chce přijmout speciální pravidlo: Ke schválení rozdělení ČEZ se zánikem účasti všech menšinových akcionářů má stačit osmdesát pět procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě. Valná hromada je při takovém rozhodování schopna se usnášet, jsou-li přítomni akcionáři vlastnící akcie, jejichž jmenovitá nebo účetní hodnota přesahuje dvě třetiny základního kapitálu,“ komentoval hlavní změnu člen Legislativní rady vlády Petr Bezouška.
Jinými slovy, hranici potřebnou pro vytěsnění minoritních akcionářů chce vláda oproti zákonem stanovených devadesáti procentům uměle snížit ne jen o pět procentních bodů, ale fakticky až o dvacet procentních bodů na sedmdesát procent, čímž si ulehčí cestu ke stoprocentnímu zestátnění ČEZ. Menšinoví podílníci by tím ztratili možnost ovlivnit rozdělení a rozhodovat o dalším osudu firmy.
„Absence menšinových akcionářů ve společnosti je z ekonomického pohledu obecně spojena s očekávanou úsporou nákladů, zlepšením kvality řízení společnosti, schopností rychlejší a pružnější reakce na požadavky trhu a lepšího odrážení investičních rizik,“ píše se v důvodové zprávě, která ovšem jen více rozlítila všechny drobné akcionáře.
Ti pak nestandardní postup vidí i v připojení zmíněného přílepku do návrhu zákona až skrze připomínkové řízení, kterého se ale účastnilo jen ministerstvo spravedlnosti. Další resorty už takovou možnost nedostaly. „Šílený je nejen obsah, ale i forma celého procesu. Populismus a extremismus nejhrubšího zrna,“ komentuje vznikající lex ČEZ minoritní akcionář a energetický konzultant spolupracující se skupinou J&T Michal Šnobr.
Za minoritní akcionáře se pak postavila sama LRV. „Zmíněné ustanovení s touto transpozicí nesouvisí, ale součástí novely zákona je. Zatímco k transpozici evropské směrnice LRV neměla žádné vážnější výhrady a vládě ji doporučila k přijetí, u zmíněné pasáže výhrady měla a vládě přijetí této pasáže nedoporučila,“ uvedl ministr pro legislativu a předseda LRV Michal Šalomoun.
Celý článek si můžete přečíst zde.