„Buďte silní při hájení práv občanů.“ Projev ministra pro legislativu Michala Šalomouna k 70. výročí vzniku Soudního dvora EU
Lucemburk, 6. prosince 2022 – Ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády Michal Šalomoun se účastní mimořádného fóra soudců k 70. výročí od vzniku Soudního dvora Evropské unie. Připomínková akce probíhá od 4. do 6. prosince v Lucemburku a je věnovaná tématu „Justice blízká občanovi“. Na slavnostním zasedání dnes na toto téma ministr Šalomoun pronesl projev.
Třídenní slavnostní akce probíhá k připomínce prvního zasedání 4. prosince 1952, kdy se v Lucemburku ujali funkce první členové Soudního dvora. Zasedání se koná každoročně v zájmu udržování vztahů mezi Soudním dvorem a soudy členských států.
Letošního speciálního ročníku se účastní soudci Soudního dvora, předsedové ústavních a nejvyšších soudů všech členských států a předsedové Evropského soudu pro lidská práva a Soudního dvora Evropského sdružení volného obchodu (ESVO).
Projev ministra pro legislativu Michala Šalomouna: Justice blízká občanovi
Vaše Výsosti, Vážený pane předsedo, Vážené dámy, Vážení pánové.
Je mi ctí vystoupit na tomto fóru, při příležitosti oslav sedmdesátého výročí existence Soudního dvora, k tématu justice blízké občanovi.
Jistě by se slušelo připomenout nyní velké případy, na kterých Soudní dvůr ukázal svou připravenost řešit v úzké spolupráci s národními soudy problémy Evropanů. Oslovit a oslavit Vás, Soudní dvůr a vrcholné představitele evropské justice, jazykem Vašich rozhodnutí. Dovolte mi však představit téma z druhého úhlu pohledu. Dovolte mi pohlédnout na evropskou justici, na tu v taláru Soudního dvora i v talárech členských států, z pohledu občana.
Ještě před rokem, před mým jmenováním ministrem, jsem byl aktivním advokátem. Setkal jsem se s justicí vstřícnou, naslouchající, i s justicí nekonečně vzdálenou, navzdory zdánlivé blízkosti v jednací síni. Chtěl bych se přitom zmínit o dvou tvářích evropské justice, které jsem mohl poznat.
První tvář jsem viděl ve spojení s tímto soudem. Příběh pana Ryneše, kvůli kterému jsem měl první přímý kontakt se Soudním dvorem, se odehrál v jednom moravském městečku. V Třebíči, ze které pocházím já, pan Ryneš a shodou okolností i paní místopředsedkyně Jourová. Pan Ryneš byl místní novinář, pro mnohé potížista, který měl hodně nepřátel. Občas mu někdo rozbil okno nebo ho zmlátil nebo hodil do řeky. Pan Ryneš se snažil na tato příkoří reagovat, podával trestní oznámení, lepil ochrannou fólii na okno, zvyšoval ochrannou zeď, ale výsledky to nepřinášelo. Nakonec, zahnán do kouta, si na dům nainstaloval kameru. Na kameru se mu podařilo zachytit dvě postavy, které mu prakem prostřelily okno. Obrátil se na policii, která muže na záznamu identifikovala a začala je stíhat.
Trestní soud obžalované zprostil obžaloby, neboť soudce nedokázal identifikovat osoby ze záznamu s obžalovanými. Jeden z těchto obžalovaných poté oznámil věc českému Úřadu pro ochranu osobních údajů, který dal panu Rynešovi za instalaci kamery pokutu. S tím se pan Ryneš nesmířil, najal si mě jako advokáta a případ skončil u Nejvyššího správního soudu, který podal předběžnou otázku Soudnímu dvoru. Ona otázka by se dala parafrázovat, zda instalaci kamery bylo možné podřadit mezi osobní nebo domácí činnosti, na které nedopadala regulace ochrany osobních údajů. Leitmotiv předběžné otázky byl zřejmý. Nezdálo se spravedlivé pokutovat pana Ryneše za to, co se stalo.
Živě si vzpomínám, jak do advokátní kanceláře došla obálka z Lucemburku od Soudního dvora. Pro mne i pro mého klienta to byl velmi hřejivý pocit. Případ, který narazil na právně filozofický problém, je řešen na celoevropské úrovni. K věci se vyjadřují členské státy Evropské unie. Případ není řešen rutinně, ale má plnou pozornost justice.
Příběh nakonec dopadl dobře. Instalace kamery sice byla zpracováním osobních údajů, ale Soudní dvůr upozornil na jiné možnosti, jak věc podle směrnice o ochraně osobních údajů spravedlivě vyřešit.
Jako advokát jsem však viděl i zahalenou tvář justice. Často jsem zastupoval klienty ve sporech, které se týkaly autorského práva. To je dosti harmonizovaná oblast se širokým prostorem pro podávání předběžných otázek. V rámci mnoha soudních sporů jsem se pokoušel iniciovat položení předběžné otázky, ale nikdy jsem neuspěl. Odpovědi, které jsem na své návrhy dostával, pokud vůbec přicházely, byly různé. Jedna z nich, kterou jsem u soudního řízení mimo záznam dostal, mi stále zní v uších. Soud nebude nic nikam posílat, aby se neztrapnil.
Myslím, že se jednalo o falešné obavy. Žádný soudce, který pošle předběžnou otázku, by neměl mít obavy, že bude ostouzen. Soudní dvůr důsledně hájí právo národních soudů klást mu předběžné otázky, stejně jako jejich nezávislost při aplikaci evropského práva. V komunikaci s nimi však musí vždy opatrně pamatovat na to, jakou tvář jim ukazuje. Protože nebude-li naslouchající tvář Soudního dvora k národním soudům, nebude naslouchající tvář evropské justice k občanům.
Jaká by tedy měla být evropská justice, justice blízká občanům? Justice tvořená evropskými soudci zde v Lucemburku a evropskými soudy v jednotlivých členských státech, s nimiž se občané bránící svá evropská práva především setkávají.
Nedaleko odsud, v katedrále Panny Marie (Notre Dame), spočívá lucemburský hrabě, který se stal českým králem. V Česku je známý jako Jan Lucemburský, v Lucembursku jako Jan Český a v celé Evropě jako Jan Slepý. Býval nazýván ozdobou rytířstva a jeho mottem bylo „Ich dien“, „Sloužím“.
Myslím, že tyto charakteristiky slepého krále Vám mohou být dobrou inspirací.
Buďte galantní ve Vaší vzájemné komunikaci, respektujte se a respektujte své role, protože se potřebujete. Soudní dvůr nemůže sloužit justici ani občanům bez národních soudů a národní soudy bez Soudního dvora nemohou sloužit evropské justici.
Buďte silní při hájení práv občanů. Protože soudy jsou poslední nadějí, k níž se občané upínají, když se svých práv nedomohli jinde.
A nakonec, byť ne nejméně významně, služte. Vaší prací, Vaším posláním, je služba. Sebevědomá, nikoliv podřízená či ponížená, služba Vaší slepé dámě, evropské justici.
Dámy a pánové, děkuji za pozvání, děkuji za pozornost a přeji Vám, přeji nám!, abyste tvořili justici, kterou jsem zmínil. Věřte, že pro účastníky řízení, pro občany, kterých se evropské právo týká, je důležitý pocit sounáležitosti, vědomí, že jsme v tom všichni v Evropě společně, že Evropská unie není něco vzdáleného. Vy jste evropská justice a my všichni jsme Evropská unie.
Děkuji.
Více informací o celé akci naleznete zde.
