Lidové noviny: Pochybnosti o regulaci lobbingu jsou zbytečné
Lidové noviny poněkud překvapivě zpochybnily můj záměr regulovat lobbing (Dienstbier naruby, LN 9. 12.). Z neznámých důvodů se Martin Zvěřina domnívá, že boj proti lobbistům předstírám a spolu se mnou nejspíš i celá ČSSD. Výsledkem mé "kampaně za registraci lobbistů" tak podle něj nebude fungující regulace, ale prázdná skořápka. Obě tyto domněnky musím odmítnout.
O regulaci lobbingu v minulosti neusilovala jen ČSSD, ale i pravicové vlády. ČSSD z opozičních lavic v roce 2009 dokonce jako vůbec první strana předložila v podobě návrhu zákona komplexní úpravu. Bohužel tento návrh nebyl schválen a ani následující pokusy Nečasova kabinetu nedospěly dál.
Chci na tyto snahy navázat a udělat další krok směrem k nastavení funkčních pravidel lobbingu. Nikoli budovat nějakou Potěmkinovu vesnici, jak naznačuje pan Zvěřina. Myslím, že po víc než čtvrtstoletí svobodné parlamentní demokracie by Česká republika takový zákon měla mít. Stejně jako ho mají i jiné demokracie na západ od našich hranic. Férová pravidla pro lobbing jsou jednoduše projevem kultivovanosti politického systému.
Nemyslím si ale, že správnou cestou je zavádět nějaký povinně dobrovolný monitoring veškeré komunikace politiků a úředníků. Taková absurdita by v reálném životě nefungovala a byla by zbytečnou byrokratickou buzerací. Regulace má být přiměřená a jasně zacílená. Proto se má podle mého názoru nová právní úprava zaměřit na lobbisty, kteří tuto činnost vykonávají profesionálně. Kritici, kteří tvrdí, že lobbistou je v podstatě téměř každý občan, jsou trochu vedle. Za lobbistu považujme toho, kdo se lobbingem živí, kdo z něj má nějaký profit. Řeč je tedy o zaměstnancích agentur, zástupcích firem, jejichž zájmy mají prosazovat, ale i o lidech z nevládních organizací. Rozhodně ne o občanech, kteří politika jedinkrát navštíví v kanceláři, aby mu sdělili obavy ze vznikajícího zákona.
Nesdílím skepsi Martina Zvěřiny, který očekává, že ze zákona o lobbingu zbude jen prázdná slupka, podobně jako z protikuřáckého zákona. Nedávné hlasování poslanců o zákazu kouření v restauracích ostatně ukázalo pravý opak, a to navzdory sněmovním lobbistickým matadorům. Věřím, že stejně dopadne v příštím volebním období i zákon o lobbingu. A ujišťuji, že kvůli jeho přípravě nenechám plavat agendu lidských práv. V mých očích spolu obě tyto věci úzce souvisí.
***
Kritici, kteří tvrdí, že lobbistou je v podstatě téměř každý občan, jsou trochu vedle. Za lobbistu považujme toho, kdo se lobbingem živí, kdo z něj má nějaký profit.
Celý článek ve čtvrtečním vydání Lidových novin.
