Hospodářské noviny: České ženy jsou vzdělanější, na platy mužů ale stále nedosáhnou
Muži v Česku jsou bohatší a přitom méně vzdělaní než ženy. Mezi mladými Češkami je 38 procent vysokoškolaček, mužů s diplomem je ve stejné věkové kategorii o 14 procent méně. Před důchodem mají mezi vysokoškoláky mírnou převahu muži, žen s maturitou je ale v tomto věku o 10 procent víc než mužů. I přesto je rozdíl v platech českých mužů a žen druhý největší v Evropské unii. Hlubší je propast pouze v Estonsku. Data Eurostatu ukazují, že české ženy mezi 35 a 39 lety vydělávaly v roce 2015 v průměru 24 tisíc korun měsíčně, o celých 10 tisíc méně než stejně staří muži. Souhrnná data včera zveřejnil Český statistický úřad.
Rozdíl je z velké části způsoben tím, že ženy často nastupují do práce v hůře placených oborech – převahu mají například ve školách nebo mezi zdravotními sestrami a sociálními pracovníky. Lze ale pozorovat, že někde už „tradiční“ rozdělení profesí slábne. „Například dochází k průniku mužů do školství, tedy do oblasti, ve které byly dominantní ženy, a opačně. I když samozřejmě zůstávají oblasti, jako je stavitelství, kde si pořád budeme představovat muže,“ říká Marek Řezanka ze statistického úřadu.
Přetrvávající dělení na „typicky“ mužské a ženské profese je ale jen část problému. Výzkumy ukazují, že ženy často dostávají méně peněz než muži i na totožných pozicích. Překážkou na cestě k vyšším výdělkům je i to, že jsou to právě ženy, které v 98 procentech případů zůstávají doma s dětmi. Často déle, než by chtěly, protože se jim nedaří najít pro své potomky místo ve školce. To je nevýhodné nejen pro ně, ale i pro stát. Ekonomové z CERGE-EI spočítali, že za každé dítě, které chodí do školky, zatímco oba rodiče pracují, získá státní rozpočet v průměru 10 tisíc korun ročně. „Největší rozdíl mezi příjmy obou pohlaví vzniká v momentě, kdy se ženy vracejí do zaměstnání po mateřské dovolené. Obtížně pak konkurují mužům, kteří svou kariéru nepřerušili,“ dodává šéfka statistického úřadu Iva Ritschelová.
Aby se ženy snáze vracely po mateřské do práce, prosadilo ministerstvo práce a sociálních věcí mikrojesle nebo dětské skupiny a loni rozjelo projekt nazvaný 22 % k rovnosti, který se dopady rozdílného odměňování zabývá. Evropská unie jej zadotovala téměř 85 miliony korun.
Vláda počítá s tím, že rozdíl v odměňování v Česku dostane na evropský průměr v roce 2020. Ministr pro lidská práva Jan Chvojka (ČSSD) jako jednu z možných cest, jak toho dosáhnout, vidí zprůhlednění informací o platech. „Již nyní mají resorty při prosazování rovnosti žen a mužů uloženo za úkol sledovat a vést anonymizované statistiky výše platů podle pohlaví v jednotlivých třídách a zajišťovat platovou transparentnost,“ upozorňuje s tím, že vyhodnocení statistik nyní ministerstva jeho úřadu zasílají. Odtajňování platů doporučuje i Brusel. Češi zatím nezacházejí tak daleko jako německá vláda, která rozhodla, že se na plat kolegů budou moci ptát lidé ve firmách s 200 a více zaměstnanci.
Muži dle statistik méně dbají na své zdraví. Například daleko častěji kouří – čtvrtina českých mužů kouří denně, u žen je to jen patnáct procent. A zatímco nadváha se v Česku týká necelé poloviny žen, v populaci českých mužů jí trpí dvě třetiny.
Ženy se dožívají vyššího věku. „U obyvatel starších 65 let ženy tvoří tři čtvrtiny jednočlenných domácností,“ uvedla Michaela Kleňhová ze statistického úřadu. Vzhledem k tomu, že celý život méně vydělávaly, mají i nižší důchod. Osamělé seniorky jsou proto nejvíce ohroženy chudobou. Druhou nejohroženější skupinou jsou matky samoživitelky.
