ČT1 (Události): Spor kvůli zákonu o střetu zájmů

Jan CHVOJKA, ministr pro lidská práva a legislativu /ČSSD/
--------------------
Hezký večer, my to říkáme už celý rok dokola, ten zákon je psán jako obecně závazná norma, tak je psán každý zákon a bude dopadat na každého, kdo se ocitne v postavení v jakém, například dneska pan Andrej Babiš, to znamená pokud někdo bude ministrem členem vlády a zároveň bude vlastnit média, nebude se moct zúčastňovat veřejných zakázek a vlastnit média, takže každý kdo se dostane do stejného postavení, tak bude muset učinit to co mu zákon bude ukládat. To znamená nejde o nějaký zákon namířený proti jedné osobě, ale je to obecně závazná norma jako každý zákon.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě když zmiňujete ona média, prezident v dopise upozorňuje třeba na úpravy provedené pozměňovacími návrhy až v průběhu schvalování a právě explicitně zmínil zákaz vlastnění médií. Proč bylo nutné zpřísnit novelu zákona o střetu zájmů?

Jan CHVOJKA, ministr pro lidská práva a legislativu /ČSSD/
--------------------
Já si myslím, že je to trend, který je ve všech západních zemích. Je potřeba omezovat koncentraci politické, ekonomické a mediální moci a pokud je někdo členem vlády, či nějakým jiným významným funkcionářem jako například hejtmanem či starostou tak není obvyklé a dobré aby vlastnil média, protože tím pádem je určitým dopingem toto vlastnictví pro něj a ti ostatní konkurenti ostatních politických stran jsou určité nerovnosti. To znamená, ten kdo vlastní média a je v politice, má konkurenční výhodu proti ostatním. Je to, je to logické. My jsme před třemi roky přijali zákon, že obecní tiskoviny by měly dávat prostor pro názory opozice a já jsem toho názoru, že pokud vlastní člen vlády nebo nějaký jiný vysoký funkcionář média, že ty média nejsou úplně nezávislá.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Zmiňme ještě některé další paragrafy probírané novely. Členové vlády mají podle ní při vstupu do politiky zveřejňovat své majetkové poměry. Počítá se se zavedením registru oznámení a rozšiřuje se okruh těch na které se norma vztahuje. Třeba o soudce a státní zástupce. Návrh současná vláda předložila loni v červenci. Původně počítala s účinností už teď od ledna. Senátoři ale prosadili posunutí na září 2017. A teď další otázka pro Jana Chvojku. Pane ministře, jakou podporu ve sněmovně předpokládáte při hlasování o vetu? Kolik poslanců může přimět ke změně postoje názor prezidenta?

Jan CHVOJKA, ministr pro lidská práva a legislativu /ČSSD/
--------------------
Já jsem toho názoru, že k nějakému masivnímu odlivu hlasů nedojde. Pro ten zákon hlasovaly v podstatě všechny strany až na zástupce hnutí ANO a některé nezařazené. Takže já si myslí, že opět dosáhneme nějakých 125 či 130 hlasů, to znamená větší než ústavní potřebnosti hlasů.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Hrad ale zároveň oznámil, že pokud poslanci veto přehlasují, obrátí se prezident na Ústavní soud, toho se nebojíte?

Jan CHVOJKA, ministr pro lidská práva a legislativu /ČSSD/
--------------------
Je to jeho právo, má právo se obrátit na Ústavní soud stejně jako má právo zákon vetovat. Já se toho nějak neobávám. Když si vezmu situaci dva roky zpátky, když jsem byl zpravodajem služebního zákona, tak tam pan prezident zákon taky vetoval a potom se obrátil na Ústavní soud a nebyl úspěšný. Já se, jsem toho názoru, že nebude úspěšný pokud se obrátí ani v tuto chvíli.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Ministr Jan Chvojka, děkuju vám za odpovědi, na shledanou.

...